Panský stav: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
související články |
celkové úpravy a doplnění hesla |
||
Řádek 1:
'''Panský stav'''
== Dějiny ==
Vyvinul se jako systém vyšší šlechty (tzv. páni druhé hotovosti), tj. nejvýznamnějších rodů. V průběhu času se panské rody snažily omezit příliv dalších rodů, což se jim roku [[1501]] povedlo, když si vymohli, že: „''… nechce žádného za pána přijíti leč by stav svůj vladyčí do čtvrtého kolena provedl''“. V roce [[1502]] pak potvrdil král [[Vladislav Jagellonský|Vladislav Jagelonský]] panským rodů právo přijímat do panského stavu. Bylo rozlišováno mezi pány novoštítnými a pány starožitnými (po 3 generacích v panském stavu).▼
[[File:Obnovené zřízení zemské.gif|thumb|Úvodní list tištěného [[Obnovené zřízení zemské|Obnoveného zřízení zemského]] (pro Čechy)]]
▲Vyvinul se jako systém vyšší šlechty (tzv. páni druhé hotovosti), tj. nejvýznamnějších rodů. V nejstarším stavovském uspořádání českého panstva z 18. března [[1500]] bylo stanoveno, že do panského stavu nesmí být povýšen nikdo, kdo není schopen doložit příslušnost svého rodu k rytířstvu nazpět nejméně po čtyři generace. Kromě toho musel navíc nejen král, nýbrž následně také zástupci ostatní staré šlechty, odsouhlasit možné přijetí do svých řad. V té době existovalo pouze 30 takových ''starých panských rodů'' v Čechách. V průběhu času se panské rody snažily omezit příliv dalších rodů, což se jim roku [[1501]] povedlo, když si vymohli, že: „''
=== Po bílé hoře ===
Teprve politické změny následkem [[Bitva na Bílé hoře|bitvy na Bílé Hoře]] umožnily českému králi oslabit přílišný vliv staré šlechty.
S [[Obnovené zřízení zemské|Obnoveným zřízením zemským]] z 10. května [[1627]] byla zároveň vytvořena nová posloupnost českých stavů. Na vrcholu stál nejvyšší [[Duchovenstvo|klérus]] ([[Seznam pražských biskupů a arcibiskupů|arcibiskup pražský]], ostatní biskupové atd.), následoval panský stav, který nyní vedle svobodných pánů a hrabat zahrnoval také [[Vévoda|vévody]] a [[Kníže|knížata]], následovaný [[rytíř]]stvem s pozemky, a nakonec [[Královské věnné město|královská města]]. K přijetí do panského stavu však odteď postačovalo udělení titulu svobodných pánů, či [[hrabě]]cího nebo knížecího titulu českým králem, případně [[inkolát]] k odpovídajícímu zahraničnímu rodu. Spolurozhodovací právo dosavadních panských rodů odpadlo. Byl-li někdo pouze příslušníkem rytířstva, obdržel nejprve přijetí mezi ''českého panského stavu''. Teprve o tři generace později mohlo proběhnout přijetí mezi ''starou šlechtu'' nebo byl udělen titul ''starý český pán''. Od této lhůty byly osvobozeny byly ty rody, kde tento titul již dříve získala alespoň jedna z panských nebo hraběcích linií rodu.
=== Konec zvláštního postavení ===
Zvláštní postavení českého panského stavu bylo ukončeno vydáním stavovské ústavy roku [[1849]]. I přesto se někteří členové považovali za ''ochránce a strážce'' práv českých zemí až do roku [[1918]].
== Význam ==
Devět ze třinácti nejvyšších [[Zemský úřad|státních úřadů]] smělo být vykonáváno výhradně členy panského stavu. Mezi ně patřily úřady [[nejvyšší purkrabí|nejvyššího purkrabího]] [[Královské hlavní město Praha|pražského]], [[nejvyšší hofmistr]] nebo [[nejvyšší maršálek]] [[České království|Českého království]]. Kromě toho zasedaly zmíněné osoby v [[Český zemský sněm|zemském sněmu]], požívaly privilegovaných pravomocí, osvobození od placení daní a další. Tato elita v Českém království získala státoprávní postavení, které daleko přesahovalo možnosti srovnatelné šlechty v jiných zemích.
== Související články ==
Řádek 8 ⟶ 21:
== Externí odkazy ==
* {{Otto|heslo=Panský stav}}
== Literatura ==
* [[Roman von Procházka]], in: Genealogisches Handbuch erloschener böhmischer Herrenstandsfamilien, München 1973 str. 15-19
{{Portály|Historie|Česko|Monarchie}}
[[Kategorie:Sociální dějiny]]
[[Kategorie:Šlechta]]
[[Kategorie:České království]]
[[de:Herrenstand (Böhmen)]]
| |||