Otevřít hlavní menu

Změny

Odebráno 36 bajtů ,  před 2 lety
drobné úpravy
==== Pelhřim z Police ====
Z neznámého rodu (pravděpodobně rakouského) pocházel Pelhřim z Police / Pilgrim v. Pullitz, kterého v roce 1385 jeho zeť Albrecht ze [[Horní Slatina|Slatiny]] („Albrecht de Castello alias de Slatina”) určil poručníkem svých dětí a v roce 1386 zapsal Pelhřim své choti Dorotě / Dorothea v. Latein na Polici 75 kop věna. V roce 1387 se Pelhřim a Albrecht ustanovili vzájemně poručníky svých dětí (v roce 1406 ale své poručnictví nad dětmi Albrechta předal jeho synovi Milotovi z Heršic) a v roce 1390 zapsal Pelhřim své manželce na Polici 50 kop grošů věna, načež ho Albrecht vzal na Heršicích na spolek. Ve stejném roce (1390) jej vzal na spolek v [[Vnorovice|Norovicích]] (Urwitz, nyní Vnorovice) Filip z [[Historie obce Korolupy|Lubnice]] a Pelhřim na oplátku na Polici. Další spolek utvořil Pelhřim na Polici, [[Lubnice|Lubnici]] a Norovicích v roce 1399 s Jakubem z Oponešic a Milotou z Heršic, přičemž se vzájemně stali i komisaři svých dětí. V roce 1406 vzal Pelhřima na spolek ve vsi [[Bělčovice|Bělčovicích a na zdejší věno]] Jan z [[Český Rudolec|Rudolce]]. SV Pelhřimovouroce sestrou1409 Dorotoudisponoval sePelhřim oženildědictvím Filippo zzemřelém [[Kostníky|Kostník]],<ref>MZDFilipovi 1z BrnoLubnice 145/505, r. 1385</ref> s kterým Pelhřim utvořil spolek v roce 1409.a Tentotento rok také prodal Heleně z Lubnice a jejímu synovi Michalovi popluží v Lubnici a půl patronátního práva k tamní kapli svatého Jiří a svaté Kateřiny, zřízené Seifridem z Hafnerluden (nyní Lubnice, rod původně z dolnorakouského Sichelbachu). V roce 1412 Pelhřim nakonec Vnorovice odprodal [[Zahrádečtí ze Zahrádek|Mikuláši a Ondřejovi ze Zahrádek]]. Švagrem nevlastní matky Pelhřimovy manželky byl Martin z [[Radotice|Radotic]], syn [[Jemnice|jemnického]] rychtáře Mikuláše. Pelhřim patřil ke klientele [[Bítovští z Lichtenburka|Lichtenburků]].<ref name="Šlechta na jihozápadní Moravě">Stanislav Vohryzek: Šlechta na jihozápadní Moravě do husitských válek, 2017, druhý svazek, Masarykova univerzita v Brně, Filozofická fakulta, Historický ústav, dizertační práce</ref><ref>CDM XI, s. 544-545, č. 636; CDM XIII, s. 55-57, č. 53, ZDB VII, s. 169, č. 352; s. 174, č. 434; s. 180, č. 539; s. 189, č. 715; s. 190, č. 717; ZDB VIII, s. 231, č. 269; s. 239, č. 420; s. 250, č. 597; ZDB IX, s. 263, č. 185-186; s. 266, č. 217; ZDB X, s. 281, č. 6; s. 282, č. 12.</ref>
 
==== Jan z Kostník ====
V úzkém kontaktu k Lichtenburkům na [[Bítov (hrad)|Bítově]] a [[Cornštejn|Cornštejně]] stál i další obyvatel a později majitel polické tvrze Jan z [[Kostníky|Kostník / Gößling]] (erbu srnčí hlavy).<ref>Petr Elbel: Kapitoly z dějin katolické církevní správy na Moravě v době husitské (1408-1457). Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, 2008. SOkA Třebíč, fond AM Jaroměřice, listina č. 2.</ref> Janovou první chotí byla Dorota, sestra Pelhřima z Police. Po její smrti se stala jeho druhou chotí Anna, dcera z prvního manželství Albrechta ze Slatiny. S Kateřinou, vdovou po Albrechtu, a také s [[Páni z Hradce|Eliškou z Hradce]] se roku 1407 o její věno soudil. Svými zástupci při těchto sporech ustanovil Jakoubka z Oponešic, jemnického soudce, a Pelhřima z Police, svého švagra. Jeho stejnojmenný syn Jan odprodal v roce 1437 ves Polici s tvrzí, dvěma poplužími a třemi rybníky Adamovi z Bačkovic.<ref name="Šlechta na jihozápadní Moravě" />
 
=== Police v 15. - 17. století ===