Plazma: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
oprava překlepu
značky: školní IP editace z Vizuálního editoru
přesunutí sekce Elektrická dvojvrstva na vhodnější místo, doplnění
Řádek 1:
{{různé významy}}
[[Soubor:171879main LimbFlareJan12 lg.jpg|thumb|Plazmová vlákna na [[Slunce|Slunci]]]]
'''Plazma'''<ref group="p" name="rod">střední [[jmenný rod|rod]]; 2. [[mluvnický pád|pád]]: ''plazmatu''</ref> je [[ionizovaný plyn]] složený z [[Ion|iontů]], [[elektron]]ů (a případně neutrálních [[atom]]ů a [[molekula|molekul]]), který vzniká odtržením elektronů z [[elektronový obal|elektronového obalu]] atomů plynu, či roztržením molekul ([[ionizace|ionizací]]). Aby byl ionizovaný plyn považován za plazmuplazma, musí vykazovat [[#kolektivní chování|kolektivní chování]] a [[#Kvazineutralita a Debyeovo stínění|kvazineutralitu]].<ref>Viktor Martišovitš: Základy fyziky plazmatu, ISBN 80-223-1983-X</ref> Plazma je ''čtvrté [[skupenství]] hmoty'' a také nejrozšířenější forma látky – tvoří až 99 % pozorované [[atomární hmota|atomární hmoty]] [[vesmír]]u.
 
== Základní charakteristiky ==
Řádek 37:
 
Pro různé typy plazmatu může Debyeova délka nabývat řádově odlišných hodnot. Například pro mezihvězdné plazma dosahuje několika [[Metr|metrů]], v sluneční koroně jsou to řádově milimetry a ve velmi hustém plazmatu [[Metr#Nanometr|nanometry]] až desítky nanometrů.
 
=== Elektrická dvojvrstva ===
Plazma se od čehokoli, co je do něho vloženo, oddělí elektrickou dvojvrstvou. Přibližujeme-li se k izolované stěně, která ohraničuje plazma, na vzdálenost srovnatelnou s Debyeovou délkou, plazma přestává splňovat kvazineutralitu. Tuto oblast nazýváme ''[[elektrická dvojvrstva|elektrickou dvojvrstvou]]''. Koncentrace elektronů se zde výrazně liší od koncentrace kladných iontů. V blízkosti stěny převládá kladný náboj, protože ionty jsou urychlovány silným polem v blízkosti stěny. V případě elektronů naopak převládá [[tepelný pohyb]] a nachází se v brzdném poli. Elektrickou dvojvrstvu tvoří dvě vrstvy, v jedné převažuje kladný náboj a v druhé záporný. Dvojvrstva vzniká také v případě, že je mezi dvěma místy v plazmatu velké napětí. Potenciál se nemění rovnoměrně, ale většinu tohoto napětí obsáhne dvojvrstva.
 
=== Plazmová frekvence ===
Řádek 94 ⟶ 97:
 
kde <math>J_0</math> je [[Besselova funkce]] nultého řádu.
 
== Elektrická dvojvrstva ==
Přibližujeme-li se k izolované stěně, která ohraničuje plazma, na vzdálenost srovnatelnou s Debyeovou délkou, plazma přestává splňovat kvazineutralitu. Tuto oblast nazýváme ''[[elektrická dvojvrstva|elektrickou dvojvrstvou]]''. Koncentrace elektronů se zde výrazně liší od koncentrace kladných iontů. V blízkosti stěny převládá kladný náboj, protože ionty jsou urychlovány silným polem v blízkosti stěny. V případě elektronů naopak převládá [[tepelný pohyb]] a nachází se v brzdném poli.
 
== Odkazy ==