Otevřít hlavní menu

Změny

Přidáno 359 bajtů ,  před 2 lety
m
Pravopisné a stylistické úpravy, doplnění interních odkazů (2. a poslední část).
 
== Historie ==
Na prvních [[Evropa|evropských]] [[Univerzita|univerzitách]] ve [[12. století|12.]] a [[13. století]] se upouštělo od pitev k vědeckým účelům, jelikož církev deklarovala lidskou mrtvolu jako nedotknutelnou. Hlavními pracemi byla do té doby díla [[Galén]]ova, který ovšem pitval jen zvířata, přestože pitvy nebyly v jeho době výslovně zakázány. Také [[Arabové]] ve středověku s největší pravděpodobností neprováděli pitvy, přestože je [[Korán]] nezakazoval.
 
První tzv. anatomické divadlo ve formě [[Amfiteátr|amfiteátru]] založil v roce 1594 [[Basilej|basilejský]] profesor [[Felix Platter]]. V něm předvedl okolo 300 veřejných pitev. PrvníV Čechách byla takováprvní veřejná pitva v Čechách byla provedena 8. až 12. června 1600 v Rejčkově[[Rečkova kolej|Rečkově koleji]] profesorem [[Ján Jesenský|Jánem Jesenským]]. Vydal o ní spis s názvem ''Johannis Jessenii á Jessen, Anatomiae Pragae, Anno MDC ab se solemniter administratatae historia'' (Jana Jesenského z Jeseného historie o pitvě provedené v Praze roku 1600), dílojenž bylobyl vydánovydán ve [[Lutherstadt Wittenberg|Wittenbergu]].<ref>Biermann, K. – Hanus, F. et al.: ''Kronika medicíny.'' Praha: Fortuna Print, 1994. ISBN 80-85873-16-8.</ref>
 
== Rozdělení pitev ==
Pitvy se dělí podle účelu. MělaVždy by se provéstměla vždyprovést pitva celého těla,; někdy je však prováděna pitva částečná (parciální),. kteráTa všakovšem nemá takovou výtěžnost, jelikož (v nepitvaných částech těla mohou být zásadní nálezy, ovlivňující pitevní závěry). Obecně lze též říci, že pitvu platí ten, kdo ji nařídil.
 
=== Pitvy člověka podle zákona o zdravotních službách ===
 
==== Pitva anatomická ====
Účelem [[Anatomie|anatomické]] pitvy je provést systematickou pitvu těla zemřelého pro výuku studentů zdravotnických oborů. Pitva seje provádíprováděna na anatomických ústavech [[Lékařská fakulta|lékařských fakult.]] Pitvustudenty, provádějíjež studentijsou pod dozoremsupervizí vyučujících, anebo samotnísamotnými vyučujícívyučujícími. Náklady spojené s pitvou hradí lékařská fakulta, lékařskáa fakultastejně hradítak i náklady spojené s pohřbem. Anatomická pitva smí být provedena jen pokud při úmrtí nenastaly okolnosti, kteréhradí bylékařská vyžadovaly provedení patologicko-anatomické, zdravotní nebo soudní pitvy. S provedením anatomické pitvy musel zemřelý ještě před smrtí projevit výslovný souhlas. Souhlas se obvykle projevuje tak, že dotyčný uzavře s vybraným anatomickým ústavem smlouvu o darovánífakulta.
Po dokončení pitvy jsou ostatky pohřbeny. Vzhledem k organizačním možnostem jsou obvykle pohřbeny společně ostatky všech pitvaných během pitevního turnusu, ovšem pitvaný může ještě za života projevit přání mít své ostatky oddělené a anatomický ústav toto musí respektovat. Dárce není za poskytnutí svého těla nijak finančně odměněn. Součástí darovací smlouvy bývá obvykle i klauzule, že anatomický ústav má právo tělo odmítnout.
 
Anatomická pitva smí být provedena, jen pokud úmrtí nenastalo za okolností, které by vyžadovaly provedení pitvy patologicko-anatomické, zdravotní nebo soudní. S provedením anatomické pitvy musí také zemřelý ještě před smrtí projevit výslovný souhlas, který se obvykle projevuje tak, že dotyčný uzavře s vybraným anatomickým ústavem smlouvu o darování. Dárce není za poskytnutí svého těla nijak finančně odměněn a součástí darovací smlouvy bývá obvykle i klauzule, že anatomický ústav má právo tělo odmítnout.
Anatomická pitva člověka provádí na tzv. fixovaných tělech. Mrtvý je napuštěn fixačním roztokem obsahujícím obvykle formaldehyd, aceton, alkohol a glycerín a do podobného roztoku je na jistou dobu uložen. Výsledkem je, že mrtvé tělo je zbaveno většiny potenciálně nebezpečných choroboplodných zárodků. Fixací jsou zároveň zastaveny přirozené autolytické (rozkladné) procesy, dochází ke koagulaci bílkovin. Některé orgány získávají tužší konzistenci (např. játra) a lze snáze studovat jejich tvar. Běžnou fixací se obvykle nepodaří zastavil autolýzu mozku.
 
Po dokončení pitvy jsou pitvané ostatky pohřbeny. Vzhledem k organizačním možnostem jsou obvykle pohřbeny společně ostatky všech pitvaných během pitevního turnusu,; pitvaný ovšem pitvanýsamozřejmě může ještě za života projevit přání mít své ostatky oddělené a anatomický ústav toto musí respektovat. Dárce není za poskytnutí svého těla nijak finančně odměněn. Součástí darovací smlouvy bývá obvykle i klauzule, že anatomický ústav má právo tělo odmítnout.
 
Anatomická pitva člověka provádí na tzv. fixovaných tělech. Mrtvý je napuštěn fixačním roztokem, obsahujícímjejž obvykle tvoří [[formaldehyd]], [[aceton]], [[Alkoholy|alkohol]] a [[glycerín]], a do podobného roztoku je také na jistou dobu uložen. Výsledkem je, že mrtvé tělo je zbaveno většiny potenciálně nebezpečných [[Choroboplodné zárodky|choroboplodných zárodků]]. Fixací jsou zároveň zastaveny přirozené autolytické (rozkladné) procesy mimo autolýzy mozku, takže dochází ke [[Koagulace|koagulaci]] [[Bílkovina|bílkovin]]. Některé orgány, např. [[játra]], získávají tužší konzistenci (např. játra) a lze snáze studovat jejich tvar. Běžnou fixací se obvykle nepodaří zastavil autolýzu mozku.
 
==== Pitva patologicko-anatomická ====
Účelem [[Patologická anatomie|patologicko-anatomické]] pitvy je především dát zpětnou vazbu lékaři, který pacienta ošetřoval, tedy ověřit (potvrdit či vyvrátit) veškeré jeho [[Diagnóza (medicína)|diagnózy]] uvedené v lékařské zprávě. Pitva je prováděna na odděleních [[patologie. Tuto pitvu]], můžea provádětto patologpatologem či soudnísoudním lékařlékařem. Náklady na pitvu jsou hrazeny ze zdravotního pojištění zemřelého.
 
Patologicko-anatomická pitva je prováděna na zemřelých ve zdravotnických zařízeních. Zákon o zdravotních službách taxativně vyjmenovává situace, kdy je patologicko-anatomická pitva nezbytná:
* U žen, které zemřely v souvislosti s těhotenstvím, porodem, potratem, umělým přerušením těhotenství nebo v šestinedělí.
* U plodů z uměle přerušených těhotenství provedených z důvodů genetické indikace nebo indikace vrozené vývojové vady plodu.
* U dětí mrtvěmrtvých narozenýchpři narození a u dětí zemřelých do 18osmnácti let věku.
* U pacientů, kteří zemřeli při operaci, při nechirurgickém intervenčním výkonu, v souvislosti s komplikací navazující na operaci nebo nechirurgický intervenční výkon neboči při úvodu do anestézie.
* V případě, že k úmrtí došlo v souvislosti se závažnou nežádoucí příhodou při klinickém hodnocení humánního léčivého přípravku nebo s nežádoucí příhodou při klinických zkouškách zdravotnického prostředku neboči v souvislosti s ověřováním nových poznatků použitím metod, které dosud nebyly v klinické praxi na živém člověku zavedeny, nebopopř. v případě podezření na tyto skutečnosti.
* jestliže byl z těla zemřelého proveden odběr orgánu pro účely transplantací, tkání nebo buněk pro použití u člověka nebo odebrána část těla pro výzkum nebo k výukovým účelům.
* V případě, že k úmrtí došlo v souvislosti se závažnou nežádoucí příhodou při klinickém hodnocení humánního léčivého přípravku nebo s nežádoucí příhodou při klinických zkouškách zdravotnického prostředku nebo v souvislosti s ověřováním nových poznatků použitím metod, které dosud nebyly v klinické praxi na živém člověku zavedeny, nebo v případě podezření na tyto skutečnosti.
* V případě podezření, že k úmrtí došlo v souvislosti s odběrem orgánu za účelem transplantace nebo tkání nebo buněk pro použití u člověka.
* V ostatních případech je prováděna na návrh lékaře provádějícího ohledání nebo dle zvážení patologa.
 
Pitva je prováděna na mrtvole, která není dále připravována, dokud od okamžiku smrti do pitvy neuplynulo mnoho času. Pitva probíhá standardizovaným způsobem. Z mrtvého se někdy odebírají vzorky pro další analýzu histologickou ([[nekropsie]]), mikrobiologickou nebo i jinouaj.
O pitvě vypracuje pitvající lékař pitevní protokol a závěrečnou zprávu, na řadě pracovišť se z důvodů tradice používá zejména pro pitevní protokol latina.
 
O pitvě vypracuje pitvající lékař pitevní protokol a závěrečnou zprávu, na řadě pracovišť se z důvodů tradice používá zejména pro pitevní protokol používá [[latina]].
[[Nový občanský zákoník]] vnesl do provádění patologicko-anatomických pitev u některých lékařů zmatek, neboť není výslovně provázán se zákonem o zdravotních službách. Klíčová ustanovení paragrafů 113 a 115 navíc na první pohled připouští dva protichůdné výklady. OZ totiž podmiňuje další manipulaci s tělem zemřelého jen zákonem stanovenou povinností nebo výslovným souhlasem zemřelého. Aplikuje-li se pouze gramatický [[Výklad práva|výklad]], může to vést k závěru, že se tento souhlas týká i patologicko-anatomické pitvy (názor České společnosti soudního lékařství{{Chybí zdroj}}), i k závěru, podle kterého se podmínění souhlasem týká pouze použití mrtvého na vědecké a výukové účely (názor České lékařské komory{{Chybí zdroj}}). Podle Expertní skupiny Ministerstva spravedlnosti pro aplikaci nové civilní legislativy je ale zákon o zdravotních službách k občanskému zákoníku zákonem [[specialita (právo)|speciálním]], má tudíž přednost a z toho plyne, že vyjádření souhlasu s pitvou podle § 115 OZ je nutné jen pro pitvu anatomickou a k pitvám, které zákon o zdravotnických službách ve svém § 88 neoznačuje za povinné.<ref>http://obcanskyzakonik.justice.cz/fileadmin/user_upload/PDF/Stanovisko_20.pdf</ref> Uvedený výklad je v odborné literatuře označován za jednoznačný.<ref>Lavický, P. a kol. ''Občanský zákoník I. Obecná část (§ 1-654). Komentář.'' Praha: C. H. Beck, 2014, ISBN 978-80-7400-529-9, str. 604.</ref> Ministerstvo zdravotnictví přesto deklarovalo, že zpracuje novelu,{{Chybí zdroj}} aby lékařům byla zaručena vyšší míra jistoty při provádění pitev. Společnost českých patologů zdravotnickým zařízením doporučuje řídit se pokyny jejich právních oddělení.<ref>http://patologie.info/archiv.php?zobrazit=448</ref>
 
[[Nový občanský zákoník]] vnesl do provádění patologicko-anatomických pitev u některých lékařů zmatek, neboť není výslovně provázán se zákonem o zdravotních službách. Klíčová ustanovení paragrafů 113 a 115 navíc na první pohled připouští dva protichůdné výklady. OZObčanský zákoník totiž podmiňuje další manipulaci s tělem zemřelého jen zákonem stanovenou povinností nebo výslovným souhlasem zemřelého. Aplikuje-li se pouze gramatický [[Výklad práva|výklad]], může to vést k závěru, že se tento souhlas týká i patologicko-anatomické pitvy (názor České společnosti soudního lékařství{{Chybí zdroj}}), i k závěru, podle kterého se podmínění souhlasem týká pouze použití mrtvého na vědecké a výukové účely (názor České lékařské komory{{Chybí zdroj}}). Podle Expertní skupiny [[Ministerstvo spravedlnosti České republiky|Ministerstva spravedlnosti]] pro aplikaci nové civilní legislativy je ale zákon o zdravotních službách k občanskému zákoníku zákonem [[specialita (právo)|speciálním]], má tudíž přednost; a z toho plyne, že vyjádření souhlasu s pitvou podle § 115 OZ je nutné jen pro pitvu anatomickou a k pitvám, které zákon o zdravotnických službách ve svém § 88 neoznačuje za povinné.<ref>http://obcanskyzakonik.justice.cz/fileadmin/user_upload/PDF/Stanovisko_20.pdf</ref> Uvedený výklad je v odborné literatuře označován za jednoznačný.<ref>Lavický, P. a kol. ''Občanský zákoník I. Obecná část (§ 1-654). Komentář.'' Praha: C. H. Beck, 2014, ISBN 978-80-7400-529-9, str. 604.</ref> Ministerstvo zdravotnictví přesto deklarovalo, že zpracuje novelu,{{Chybí zdroj}} aby lékařům byla zaručena vyšší míra jistoty při provádění pitev. Společnost českých patologů zdravotnickým zařízením doporučuje řídit se pokyny jejich právních oddělení.<ref>http://patologie.info/archiv.php?zobrazit=448</ref>
 
==== Pitva zdravotní ====
Pitvy zdravotní se provádějí za účelem zjištění příčiny smrti a objasnění mechanismu úmrtí a dalších ze zdravotního hlediska závažných okolností a mechanismu úmrtí u osob, které zemřely mimo zdravotnické zařízení nebo v něm náhlým, neočekávaným nebo násilným úmrtím, a to včetně sebevraždy. Pitva je prováděna na odděleních [[Soudní lékařství|soudního lékařství]]. Tuto pitvu by měl provádět soudní lékař, avšak může ji provádět i patolog. Náklady na pitvu jsou v ČRČeské republice hrazeny ze zdravotního pojištění zemřelého.
 
Svým průběhem i provedením se zdravotní pitva nijak výrazně neliší od pitvy patologicko-anatomické.
 
==== Pitva soudní ====
Účelem soudní pitvy je zodpovědět otázky kladené [[policie|policií]], [[státní zástupce|státním zástupcem]] či [[soud]]em a měla by se provádět vždy, když je podezření, že na smrti měla účast jiná osoba. Pitva může být provedena kdekoliv (v libovolném způsobilém zařízení), měli by ji však vždy provádět 2dva [[soudní znalec|soudní znalci]]. Pitva je hrazena tím, kdo ji nařídil (policiepolicií, státnístátním zastupitelstvízastupitelstvím, soudsoudem). Provádí se podle §&nbsp;115 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním ([[Trestní řád (Československo, 1961)|trestní řád]]).
 
Soudní pitva může být zahájena jako pitva zdravotní nebo patologicko-anatomická, ke konverzi v soudní pitvu může dojít při zjištění podezřelých okolností. V takovém případě pitvající lékař pitvu přerušujepřeruší a pokračovat může, až když jsou splněny podmínky pro provedení soudní pitvy, tedy pitvupředání předápitvaného soudnímu lékaři zapsanému do seznamu soudních znalců.
 
Protože součástí soudní pitvy je i zajištění ev.eventuálních stop na těle mrtvého, bývá mnohem podrobnější než pitva patologicko-anatomická. ProtožeJelikož dokumentacejejí budedokumentace sloužitslouží především nelékařům, měla by být alespoňminimálně lékařská zpráva vyhotovena česky.
 
==== Pitva privátní ====
V některých zemích, nikoliv však v České republice, se připouští ještě možnost pitvy privátní. Za podmínek stanovených příslušným zákonem, tedy zejména není-li nařízena jiná forma pitvy, může pitvu provádět i klinický lékař příslušného oboru. DůvodDůvodem je především pátrání po příčině smrti u pacienta s neznámou chorobou, kde se předpokládá, že ošetřující lékař si nejlépe spojí anatomický nález s klinickým obrazem. Tento druh pitvy lze pokládat za historický relikt. V zemích, kde není tento druh pitvy povolen, je více než plnohodnotně nahrazen patologicko anatomickou pitvou prováděnou patologem za přítomnosti ošetřujícího lékaře, čímž je zaručen nejen náhled ošetřujícího lékaře, ale i technická zručnost pitvajícího.{{Doplňte zdroj}}
 
V zemích, kde není tento druh pitvy povolen, je více než plnohodnotně nahrazen patologicko-anatomickou pitvou prováděnou patologem za přítomnosti ošetřujícího lékaře, čímž je zaručen nejen náhled ošetřujícího lékaře, ale i technická zručnost pitvajícího.{{Doplňte zdroj}}
 
=== Další druhy pitev a podobných výkonů ===
==== Pitva veterinární ====
Svým provedením se pitva [[Veterinární lékařství|veterinární]] podstatně neliší od pitvy člověka. Cílem této pitvy je obvykle určit příčinu úhynuuhynutí zvířete, proto jde o obdobu pitvy zdravotní resp. soudní. Budoucí veterináři provádějí i pitvy anatomické, ovšem na rozdíl od zvyklostí v humánní medicíně jsou obvykle prováděny veterinární anatomické pitvy obvykle na čerstvě uhynulých zvířatech. Vzhledem k ceně jsou veterinární pitvy mimo výukové účely prováděny spíše výjimečně.
 
Vzhledem k vysoké ceně jsou veterinární pitvy mimo výukové účely prováděny spíše výjimečně.
 
==== Pitva virtuální ====
Virtuální pitva je potenciálním řešením situace, kdy zemřelý nemůže být pitván např. z náboženských důvodů. Vlastní podstatou virtuální pitvy je pořízení podrobných snímků těla, které pomocí techniky umožňujícíumožňují provést 3D rekonstrukci, obvykle pomocí [[Počítačová tomografie|CT]]. Vlastní pitva je pak realizována pouze jako manipulace s trojrozměrnými daty pomocí technik počítačové grafiky a virtuální reality.
 
==== Balzamace ====
Účelem tohoto procesu je připravit tělo tak, aby nepodléhalo posmrtným rozkladným pochodům (fixace). LzeTato metoda se používá např. při přepravě letadlem do země původu zemřelého a lze ho provést v libovolném způsobilém zařízení speciálněk tomu vyškoleným personálem; (v ČRČeské republice ji mohou provádět i pohřební ústavy, pokud získají [[Koncese|koncesi)]]. Náklady platí ten, kdo si balzamaci vyžádal; (musívětšinou mítse právojedná so tělempozůstalé příbuzné zemřelého, taktojelikož nakládatzadavatelé -balzamizace obvyklemusí jsoumít toprávo pozůstalís příbuznítělem zemřelého)takto nakládat. Z hlediska soudního lékařství se nejedná o pitvu. Tato metoda se používá např. při přepravě letadlem do země původu zemřelého. Zvláštním druhem balzamace je [[plastinace]] spočívající v prosycení těla silikonem.
 
Zvláštním druhem balzamace je [[plastinace]], metoda konzervace spočívající v prosycení těla [[Silikon|silikonem]].
 
==== Ohledávání kosterních pozůstatků ====
Ohledávání kosterních pozůstatků je obvykle prováděno [[Antropologie|antropologem]]. Vedle získání co nejvíce informací nezbytných pro identifikaci je klíčové i určení stáří nálezu. Právní předpisy totiž upravují další postup podle stáří a okolností nálezu.
 
== Odkazy ==
156

editací