Pitva: Porovnání verzí

Přidáno 105 bajtů ,  před 3 lety
m
Pravopisné a stylistické úpravy, doplnění odkazů (1. část).
m (Pravopisné a stylistické úpravy, doplnění odkazů (1. část).)
[[Soubor:Rembrandt Van Rijn, Die Anatomiestunde des Dr. Nicolaes Tulp.jpg|thumb|Obraz [[Anatomie doktora Tulpa]] od [[Rembrandt]]a znázorňující přednášku [[Nicolaes Tulp|Nicolaese Tulpa]]]]'''Pitva''', (takétaktéž '''obdukce''', '''sekce'''<ref name="rfr1">http://ssjc.ujc.cas.cz/search.php</ref> '''sekce'''<ref name="rfr1" /> nebo '''autopsie'''<ref>http://lekarske.slovniky.cz/pojem/autopsie</ref>), je druh [[Lékařství|medicínského]] nebo [[Veterinární lékařství|veterinárního]] úkonu, při kterém odborný specialista rozděluje mrtvé tělo na části. Cílem pitvy je určit příčinu [[smrt]]i daného člověka či zvířete nebo pochopit tvar a funkci jednotlivých orgánů a soustav. Pitvy se používá i při výuce zdravotníků a veterinárních či zemědělských specialistů.
 
Místnost, ve které se pitvá, se obecně nazývá ''pitevna'', v případě [[Patologická anatomie|patologicko-anatomických]], zdravotních a soudních pitev se někdy používá též názevoznačení ''autoptický„autoptický sál''sál“, spíše historicky i ''prosektura''„prosektura“. Pro pitvajícího se někdy používá historický pojem prosektor„prosektor“ nebo sekant„sekant“. Podle druhu pitvy může pitvu provádět lékař-[[patolog]], [[Soudní lékařství|soudní lékař]], [[Anatomie|anatom]], [[veterinární lékař]], [[zoolog]] a podobně. Lékař provádějící pitvu je historicky označován ''prosektor''.
 
Vzhledem k tomu, že jde o úkon na mrtvém těle, může se pitva stát překážkou pro zdárný průběh posmrtných [[Rituál|rituálů]] některých [[Náboženství|náboženských]] skupin.
 
== Historie ==
Na prvních [[Evropa|evropských]] [[Univerzita|univerzitách]] ve 12. a 13. století se upouštělo od pitev k vědeckým účelům., jelikož Církevcírkev deklarovala lidskou mrtvolu jako nedotknutelnou. Hlavními pracemi byla do té doby byly díla [[Galén]]ova, který ovšem pitval jen zvířata, i kdyžpřestože pitvy nebyly v jeho době výslovně zakázány. Také Arabové ve středověku s největší pravděpodobností neprováděli pitvy, přestože je [[Korán]] nezakazoval.
 
První tzv. anatomické divadlo ve formě amfiteátru založil v roce 1594 basilejský profesor [[Felix Platter]]. V něm předvedl okolo 300 veřejných pitev. První taková veřejná pitva v Čechách byla provedena 8. až 12. června 1600 v Rejčkově koleji profesorem [[Ján Jesenský|Jánem Jesenským]]. Vydal o ní spis s názvem ''Johannis Jessenii á Jessen, Anatomiae Pragae, Anno MDC ab se solemniter administratatae historia'' (Jana Jesenského z Jeseného historie o pitvě provedené v Praze roku 1600), dílo bylo vydáno ve [[Lutherstadt Wittenberg|Wittenbergu]].<ref>Biermann, K. – Hanus, F. et al.: ''Kronika medicíny.'' Praha: Fortuna Print, 1994. ISBN 80-85873-16-8.</ref>
156

editací