Malohont: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
→Reference: kat |
m oprava odkazu; kosmetické úpravy |
||
Řádek 1:
'''Malohont''' je historický region, a krátce byl i [[komitát]] a [[Stolice (území)|stolice]] [[Uhersko|Uherska]].
== Charakteristika ==
Území Malohontu odpovídalo přibližně severní a střední části dnešního
== Geografie ==
Území Malohontu sousedilo ze severu se Zvolenskou stolicí, z východu a z jihu s Gemerskou a ze západu s Novohradskou stolicí. Malohontem protékala řeka [[Rimava (řeka)|Rimava]].
== Historie ==
Malohont v 13. století patřil kaločskému arcibiskupovi a byl nezávislý na Gemeru i Novohradu. Od poloviny 13. století byl známý jako '''Rimavský [[komitát]]''' (latinsky: ''comitatus de Rymua''). Území bylo spravované arcibiskupským úředníkem, jehož příslušnost se rovnala funkci župana komitátu.
Na přelomu 13. a 14. století Rimavský komitát dočasně ztratil svou samostatnost a byl připojen k Hontské stolici. Protože však území Rimavského komitátu bylo od [[Hont (župa)|Hontu]] oddělené územím Novohradu, vyvolávalo to nespokojenost zdejších zemanů, kteří se nemohli účastnit v plné míře na politickém životě Hontské stolice. Proto se někdy na přelomu 14. a 15. století zrodilo pojmenování pro tuto oblast - ''Malohont'' a Malohontská stolice získala v rámci Hontské stolice značnou samostatnost.
Přestože Malohont získal určitý stupeň samosprávy, nespokojenost mezi šlechtou nadále trvala. V 16. století se Malohont a Hont oddělily, ale trvalo to jen krátké období.
Řádek 18:
Nakonec se v letech 1786 - 1790 a trvale od r. 1802 podařilo dosáhnout oddělení Malohontu od Hontu a jeho spojení s [[Gemer (župa)|Gemerem]] do Gemersko-malohontské stolice (později župy), které přetrvalo až do zániku župního zřízení na Slovensku r. 1922.
== Města ==
Nejvýznamnějšími městy Malohontu byly [[Rimavská Sobota]], [[Hnúšťa]] a [[Tisovec (okres Rimavská Sobota)|Tisovec]].
| |||