Verze z 28. 4. 2017, 01:51 editovat TFerenczy (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 7 214 editací svg znak ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 9. 5. 2017, 09:18 editovat zrušit editaci JAnDbot (diskuse \| příspěvky) Roboti 1 711 609 editací m oprava odkazu; kosmetické úpravy Přejít na další porovnání →
Řádek 30: \| nadmořská výška = 237 }} Obec '''Blešno '''({{Vjazyce2\|de\|Bleschno}}) se nachází v ~~okrese~~ [[Okres Hradec Králové\|okrese Hradec Králové]], kraj [[Královéhradecký kraj\|Královéhradecký]]. Obec Blešno se nachází po obou stranách silnice A1/11 vedoucí z [[Třebechovice pod Orebem\|Třebechovic pod Orebem]] do [[Hradec Králové\|Hradce Králové]]. Leží v nadmořské výšce 237 m.n.m. a má zhruba 400 obyvatel. == Geografie == K severu se nad obcí táhne nízké návrší s několika lesíky, k jihu se prostírají rozsáhlé louky kolem řeky [[Orlice]], která je s obcí nerozlučně spjata (místní [[~~Rybář\|rybáři~~rybář]]i tvoří nejpočetnější spolek). Přírodním parkem Orlice vede i část naučné stezky s popisem [[Fauna\|fauny]] a [[Květena\|flory]] a cyklostezka, která spojuje Blešno s okolními obcemi. == Historie == Podkladem ke jménu obce byla patrně rostlina zvaná [[blešník]], která hojně rostla na břehu řeky [[Orlice]]. Jiné prameny uvádějí, že ves pokřtily pravděpodobně sousední obce od přídavného jména blešný – plný [[Blechy\|blech]] a má směšný přízvuk. V Blešně byla osada již v době prehistorické, jak to dokazují sídelní jámy, vykopané roku 1903 na poli Jana Hrnčíře u jeho statku čp. 37. Nalezeny v ní byly střepy, železný nůž a přeska. V roce 1921 bylo při cestě vedoucí od zastávky do vsi vykopáno 7 koster skrčků bez milodarů, jež pocházeli ze starší [[Doba bronzová\|doby bronzové]]. Během let 1906, 1907, 1911 a 1924 byly na poli Jana Hrnčíře č.kat. 491 nalezeny popelnicové hroby lužické. V nich byly nádoby, náramky z bronzu, zlomky dvou jehlic a knoflík. U statku Hodycova čp. 60 byla zjištěna kolová stavba z přechodu [[Doba kamenná\|doby kamenné]] do bronzové – z doby tzv. [[Kultura se zvoncovitými poháry\|zvoncových pohárů]]. Při kopání příkopu u statku byla nalezena bronzová sekyrka. Jako první zmínka o obci se uvádí rok 1496. Tehdy prodala Johanka z [[Březovice\|Březovic]], dcera Přibíka Kroměšína z Březovic, pána třebechovické tvrze, tuto [[tvrz]] i s dvorem a 11 obcemi a několik městeček k náležejících Mikuláši ml. Trčkovi z Lípy za 5 tisíc [[Český groš\|grošů českých]]. Mezi vesnicemi se uvádí i Blešno, které se tak tímto obchodem dostalo pod panství opočenské. Ve starých trčkovských registrech z roku 1610 se uvádí, že rybáři z Blešna, kteří měli pronajatý [[rybolov]] na Orlici, chytávali mimo ostatní ryby také [[~~Losos\|lososy~~losos]]y a [[~~Bobr\|bobry~~bobr]]y. Obojí však byli povinni odevzdávat na [[Opočno (zámek)\|opočenský zámek]]. V roce 1634 byl syn majitele Adam Edrman zavražděn spolu s [[Albrecht z Valdštejna\|Albrechtem z Valdštejna]] a majitel panství Jan Rudolf Trčka z Lípy v témže roce zemřel. Panství opočenské bylo zkonfiskováno a v roce 1636 je daroval císař Ferdinand II. bratřím Jeronýmu a Rudolfovi Colloredovým, kteří roku 1789 rozšířili sňatkem své jméno na [[Colloredové\|Colloredo-Mansfeld]]. Součástí panství opočenského byla obec až do roku 1849, kdy se stala obcí samostatnou. Mezi významné události obce patřilo v roce 1921 vybudování železniční zastávky (trať z [[Hradec Králové\|Hradce Králové]] do [[Mezilesí (Polsko)\|Mezilesí]] přes obec byla dokončena roku 1874). Téhož roku bylo v Blešně 67 domů, 353 obyvatel z toho 244 [[Katolicismus\|katolíků]], 102 [[Protestantismus\|českobratrských evangelíků]] a 7 příslušníků [[Církev československá husitská\|církve československé]]. Mezi zajímavosti patří, že když některý občan přestoupil k československé církvi, nebylo povoleno, aby se při úmrtí některého z nich zvonilo zvonkem na kapličce. Proto v roce 1922 koupila obec nový zvonek pro zvoničku, která je před obecním úřadem. [[Elektrifikace]] obce byla provedena až v roce 1938.

Blešno: Porovnání verzí