'''Posmrtná ztuhlost''' ('''''rigor mortis''''') je označení pro změny, ke kterým dochází v [[mrtvé tělo|mrtvém těle]] krátce po [[smrt]]i. Tyto změny mají chemický původ - jejich primární příčinou je vyčerpání zásob [[Adenosintrifosfát|ATP]] a únik [[vápník|vápenatých]] [[kation|kationtů]] ze [[sarkoplazmatické retikulum|sarkoplazmatického retikula]]). Výsledkem je nejprve ochabnutí a posléze ztuhnutí [[svalstvo|svalů]], ke kterému dochází po 1-6 hodinách, plně vyvinutý pak ''rigor mortis'' bývá až po 12-36 hodinách po smrti. Obvykle nastupuje nejdříve v obličejové části. Rychlost nástupu posmrtné ztuhlosti závisí na [[teplota|teplotě]], nízká teplota jej zpomaluje, vyšší zrychluje. Pokud dojde k narušení posmrtné ztuhlosti (např. při manipulaci s tělem), již se neobnovuje. Posmrtná ztuhlost je z pochopitelných důvodů objektem velkého zájmu [[soudní lékař|soudních lékařů]] a hraje důležitou roli ve vyšetřování náhlých úmrtí.
