Výpočet data Velikonoc: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
→Metoda výpočtu: doplnění klas. výpočtu: Metonův cyklus, nedělní písmena, a proč 35 |
→Historie: rozšíření |
||
Řádek 49:
== Historie ==
Brzy vypukly mezi křesťany o datum slavení Velikonoc vážné spory, shodovali se však na souvislosti data s jarním úplňkem. Část křesťanů přenesla svátek na [[Neděle|neděli]], den Kristova zmrtvýchvstání, a aby jej odloučila od židovského pesachu. Datum jarního úplňku ale zůstalo závislé na židovském kalendáři, samostatně je začali křesťané vypočítávat ve 3. století, ale odlišně v hlavních centrech křesťanství, v [[Alexandrie|Alexandrii]] a [[Řím]]ě.
Jednotné slavení Velikonoc se ustanovilo až na [[Arleská synoda (314)|synodě v Arles]] 314 a na [[První nikajský koncil|Prvním nikajském koncilu]] roku [[325]], kde bylo rozhodnuto, že výpočet bude provádět biskup alexandrijský a datum vyhlašovat [[Papež|biskup římský]]. Koncil však nestanovil metodu výpočtu a neshody mezi alexandrijským a římským datem pak přetrvávaly i nadále. Teprve v 6. století zcela převládl způsob alexandrijský.<ref>[[Gustav Friedrich]]: ''Rukověť křesťanské chronologie''. Paseka, Praha/Litomyšl 1997. ISBN 80-7185-118-3 [Reprint z 1934]. S. 36–37</ref>
== Metoda výpočtu ==
|