Štencův dům: Porovnání verzí

Po roce 1989 se v rámci restitucí vrátila budova Štencovým dědicům, kteří prostory pronajali. Nájemce nechal stavbuV šetrněpolovině zrekonstruovat90. Zaletech desítkyproběhla milionůhloubková korunrekonstrukce seobjektu podařilove stavbuvnitrobloku, uvéstve dokterém původníhonásledně stavu.sídlilo Týmškolící mladýcha architektůpředváděcí acentrum designérůkosmetické přispolečnosti návrhuWella. interiérůPo ctilukončení původnínájmu návrhybyl architektaobjekt Novotného;využíván pracovnípro stolykrátkodobé jsoupronájmy, taknatáčel napříkladse vezde stylumimo původníchjiné stolůseriál tiskařskýchMamon.

Nová kapitola objektu se začala psát v roce 2016, kdy si budovu pronajala společnost Opero pro nové coworkingové a společenské centrum. Objekt prošel rekonstrukcí, jejímž principem bylo především vrátit původní ráz architektury. Tým mladých architektů a designérů při návrhu interiérů ctil původní návrhy architekta Novotného; pracovní stoly jsou tak například ve stylu původních stolů tiskařských. „Museli jsme udělat řadu úprav a zbourat necitlivě postavené příčky a podhledy, které zde vznikly zejména v době socialismu a v 90. letech a stavbu znehodnotily. Nyní máme k dispozici objekt, který má ambici stát se špičkovým sdíleným prostorem, kam budou směřovat podnikatelé a manažeři, zástupci svobodných profesí nebo podnikatelé ze vzdálenějších oblastí, kteří hledají v Praze občasné útočiště,“ říká Pavel Bouška, jeden ze tří mužů, kteří stojí za vznikem coworkingového centra Opero (dalšími jsou Pavel Přikryl a Luboš Černý).