Boris Andrejevič Pilňak: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace
Řádek 30:
 
=== Kariéra profesionálního spisovatele ===
První dílo mu bylo zveřejněno v roce 1909, profesionálním spisovatelem byl od roku 1915, kdy začal přispívat do časopisů a almanachů, již pod pseudonymem Boris Pilňak.
 
Prvních knižně vydaných děl С последним пароходом (S posledním parníkem, 1918) vyšlo v roce 1918 a Былье (Minulost, 1920) si povšimli i lidový komisař pro vzdělání [[Anatolij Lunačarskij]] a [[Maxim Gorkij]]; Pilňak se stal slavným. Ve dvacátých letech cestoval po Evropě a pokračoval v publikaci svých knih.
28. října 1937 byl uvězněn, 21. dubna 1938 se ocitnul před Vojenským kolegiem Nejvyššího soudu SSSR, byl obviněn ze špionáže ve prospěch Japonska a odsouzen k trestu smrti. Rozsudek byl vykonán téhož dne na polygonu Kommunarka na okraji Moskvy. Rehabilitován byl v roce 1956, jeho knihy začaly opětovně vycházet v Sovětském svazu v 70. a 80. letech 20. století.
 
Okolo roku 1924 napadali proletářští spisovatelé ve Svazu sovětských spisovatelů Pilňaka kvůli jeho cestám i stylu psaní. Pilňak se proto vrátil k sovětským námětům. Kniha Příběh nezhasnutého měsíce (Повесть непогашенной луны, 1924) byla zjevně inspirována nevysvětlenou smrtí Michaila Frunzeho. V té samé době se však začínaly šířit pověsti obviňující Stalina z Frunzeho smrti. Časopis, ve kterém dílo vyšlo, byl zabaven a vydavatelé se museli omluvit. Na cestě k roku 1924, konflikt vypukl ve Svazu sovětských spisovatelů: proletářské autoři obviňují včetně Pilnyak svých cestách a sekundárně stylu. Poté se vrátil do subjektům jasně inspirovaný Sovětským zprávy se zveřejněním v roce 1926 z Tale Měsíce nezaniká (pověst ‚nepogashennoi Luny), zjevně vychází z nevysvětlené smrti sovětského hrdiny Michail Frounze. V té době, pověsti obviňovat Stalin smrti Frunze. Počet Novy Mir, která se objeví text je zabaven, vydavatelé musí omluvit. <ref group="p">Dílo vyšlo v Sovětském svazu znovu samostatně až v roce 1989.</ref> Jiná jeho díla však jsou vydávána až do roku 1936.
 
=== Kritika, uvěznění, smrt ===
V roce 1935 obvinil Maxim Gorkij Pilňaka z „literárního výtržnictví“ a „nedostatku respektu ke čtenářům“
28. října 1937 byl uvězněn, 21. dubna 1938 se ocitnul před Vojenským kolegiem Nejvyššího soudu SSSR, byl obviněn ze špionáže ve prospěch Japonska a odsouzen k trestu smrti. Rozsudek byl vykonán téhož dne na polygonu Kommunarka na okraji Moskvy. Rehabilitován byl v roce 1956, jeho knihy začaly opětovně vycházet v Sovětském svazu v 70. a 80. letech 20. století.
 
Rehabilitován byl v roce 1956, jeho knihy začaly opětovně vycházet v Sovětském svazu v 70. a 80. letech 20. století.
 
== Dílo (výběr) ==