Irbis: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
→‎Etymologie: zdroj některých domorodých názvů
-orientativní
Řádek 25:
Irbis vzhledem připomíná [[levhart skvrnitý|levharta]], je o něco menší, ale robustnější. Délka těla je 103–130 cm, délka ocasu 90–105 cm. Výška v plecích dosahuje kolem 60 cm, váha 22–55 kg (samci jsou o něco mohutnější než samice). Srst je měkká, hustá (kolem 4000 chlupů na cm²) a obzvláště v zimě velmi dlouhá (na břiše až 120 mm). Na základním světlém zbarvení jsou umístěny tmavé skvrny a rozety. Dlouhý a mohutný ocas pomáhá irbisovi udržovat rovnováhu při pohybu a skocích. Kořistí irbisa jsou především horští [[kopytníci]], příležitostně však loví i menší zvířata jako [[Hlodavci|hlodavce]], [[Zajícovci|zajícovce]] či [[Hrabaví|hrabavé ptáky]]. Jeho [[Biotop|biotopem]] jsou především horské louky a pastviny, bezlesé a kamenité planiny nad horní hranicí lesa. Obvykle se pohybuje v nadmořských výškách 1500–4000 m n. m., v [[Himálaj]]i byl zaznamenán dokonce až v 6000 m n. m., na [[Džungarský Alatau|Džungarském Alatau]] však také ve výškách pod 1000 m n. m.
 
Stav divoce žijící populace irbisů lze kvůli nedostupnosti biotopu monitorovat jen velmi obtížně, různé odhady z let 2003–2014 uvádějí čísla v&nbsp;rozmezí 3920–7500 divoce žijících jedinců.<ref name="carnivoreconservation1">{{Citace monografie|příjmení=McCarthy|jméno=T. M.|příjmení2= Chapron|jméno2=G. |rok=2003|url=http://www.panthera.org/sites/default/files/McCarthy_et_al_2003_Snow_leopard_survival_strategy.pdf |titul=Snow Leopard Survival Strategy|vydavatel=ISLT and SLN|místo=Seattle, USA|strany=15 a Table II}}</ref><ref name="redbook" /><ref name="SLSS2014" /> Druh vede [[Mezinárodní svaz ochrany přírody]] jako [[ohrožený druh|ohrožený]].<ref name="redbook"/> V&nbsp;[[Úmluva o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a rostlin|CITES]] je irbis citován v&nbsp;příloze I, mezi druhy, s&nbsp;nimiž je jakýkoliv mezinárodní obchod zakázán. Přestože v&nbsp;celém areálu výskytu je irbis pod legislativní ochranou, největší nebezpečí pro něj stále představuje ilegální lov a pytláctví spojené s&nbsp;výnosným prodejem trofejí na černém trhu. Organizované projekty na ochranu irbisa začaly vznikat teprve v&nbsp;posledních desetiletích. V&nbsp;říjnu 2013 v&nbsp;[[Kyrgyzstán|kyrgyzském]] [[Biškek]]u podepsali zástupci všech 12 zemí, na jejichž uzemíúzemí areál irbisa zasahuje, společnou deklaraci, na jejímž základě vznikl projekt [[Global Snow Leopard & Ecosystem Protection Program]], který by měl do roku 2020 vytipovat napříč areálem výskytu nejméně 20 zdravých populací a zajistit jejich ochranu.<ref name="GSLEP">{{Citace elektronické monografie
| titul = Securing at least 20 healthy populations of snow leopards across the cat’s range by 2020
| vydavatel = Global Snow Leopard & Ecosystem Protection Program
Řádek 295:
 
[[Soubor:Irbis6.jpg|thumb|210px|Irbis se vyznačuje mohutným ocasem. Základní zbarvení srsti je světlé, s&nbsp;tmavými prstencovými skvrnami ve formě rozet|alt=Na fotografii je sedící irbis. Velmi dobře vyniká jeho mohutný a dlouhý ocas a srst posetá rozetami]]
Srst je dlouhá, měkká a velmi hustá, irbisovi poskytuje nezbytnou ochranu proti chladu, který v&nbsp;jeho přirozeném vysokohorském prostředí panuje.<ref name="WCoW 378"/> Letní srst má na hřbetě a bocích délku kolem 25&nbsp;mm, na břiše a ocase až 50&nbsp;mm.<ref name="Hemmer" /> Zimní srst je delší, na hřbetě a bocích mezi 30–55&nbsp;mm, na ocase až 60&nbsp;mm, na břiše až 120&nbsp;mm.<ref name="Hemmer" /> Hustota srsti je vyšší než u&nbsp;všech ostatních velkých koček (kolem 4000 chlupů na cm²)<ref name="Mazák 32">Mazák, s. 32</ref> a blíží se spíše hodnotám znamýmznámým od malých koček rodu ''[[Felis]]''.<ref name="GN 213"/> Na jeden krycí chlup (pesík) připadá 8 chlupů podsady.<ref name="GN 213"/>
 
Zimní srst je velmi světlá, až téměř bílá, s&nbsp;kouřovým nádechem.<ref name="GN 213"/> Irbis je tak dobře maskován ve svém přirozeném prostředí – skály, kameny, sníh a led. Letní srst je světlá, ohraničení skvrn je patrnější, ale kouřový nádech zimní srsti se vytrácí.<ref name="GN 216">Geptner & Naumov, s. 216</ref>
 
Základní barva srsti je světle šedá či světle hnědá s&nbsp;kouřovým nádechem.<ref name="ZS 422"/><ref name="GN 213"/> Přítomny mohou být i&nbsp;světle žluté tóny, nikoli však tóny jasně žluté či dokonce červené (které nalezneme třeba u&nbsp;[[levhart skvrnitý|levharta]] či [[tygr]]a).<ref name="GN 213"/> Srst na hřbetě a hlavě je nejtmavší, směrem k&nbsp;břichu světlá. Srst na hrudi, břiše a vnitřních stranách končetin je pak plavá až téměř bílá.<ref name="ZS 421"/> Boky zdobí černé či tmavě šedé skvrny ve formě rozet, uvnitř kterých se může nalézat ještě malá černá skvrna. Průměr největších rozet se pohybuje od 5<ref name="ZS 422"/> do 7–8<ref name="GN 215">Geptner & Naumov, s. 215</ref>&nbsp;cm. Pouze plné skvrny se nacházejí na hlavě (zde jsou nejmenší), na krku a končetinách. Na konci hřbetu skvrny začínají splývat a mohou vytvářet podélné pruhy. Na ocase mívají skvrny formu příčných pruhů. Samotná špička ocasu je obvykle tmavá.<ref name="GN 215"/> Mláďata irbisa se vyznačují výrazně temnou pigmentací skrvnskvrn, většinou drobnějších a plných, rozet bývá jen velmi málo. Velké hnědé či černé skvrny na hřbetě směrem k&nbsp;ocasu splývají v&nbsp;podélné černé pruhy rovnoběžné s&nbsp;páteří.
 
Podobně jako u&nbsp;[[tygr]]ů či [[levhart skvrnitý|levhartů]], zbarvení každého jedince je unikátní.<ref name="WCoW 379" /> Konkrétní zvíře lze jednoznačně identifikovat podle zbarvení.<ref name="WCoW 379" />
Řádek 339:
Nadmořská výška biotopů obývaných irbisem se obvykle pohybuje v&nbsp;rozmezí 1500–4000 m&nbsp;n.&nbsp;m. Irbis je jedním z&nbsp;mála zvířat, která vystupují až nad hranici věčného sněhu. Na [[Pamír]]u byl několikrát pozorován v&nbsp;nadmořských výškách 4500–5000 m&nbsp;n.&nbsp;m.<ref name="GN 225" /> V&nbsp;[[Himálaj]]i pak dokonce v&nbsp;nadmořských výškách 5400–6000 m&nbsp;n.&nbsp;m, přičemž sestupuje až do 2000 až 2500 m&nbsp;n.&nbsp;m. V&nbsp;létě se zde irbis nejčastěji vyskytuje v&nbsp;nadmořských výškách 4000–4500 m&nbsp;n.&nbsp;m.<ref name="GN 229">Geptner & Naumov, s. 229</ref>
 
Na svazích [[Turkestánský hřbet|Turkestánského hřbetu]] lze irbisa v&nbsp;létě potkat nejčastěji v&nbsp;nadmořských výškách kolem 2600 m&nbsp;n.&nbsp;m. Zdržuje se zde především ve skalnalnýchskalnatých oblastech.<ref name="GN 225">Geptner & Naumov, s. 225</ref>
 
Na [[Talaský Alatau|Talaském Alatau]] se vyskytuje obvykle v&nbsp;nadmořských výškách mezi 1200<ref name="ZS 427">Stroganov, s. 427</ref>–1800 a 3500 m&nbsp;n.&nbsp;m.<ref name="GN 225" /> Na hřebeni [[Kungej Alatau]] se irbis nejčastěji zdržuje na alpínských loukách v&nbsp;nadmořských výškách do 3300 m&nbsp;n.&nbsp;m, méně často pak v&nbsp;jehličnatých lesích (2100–2600 m&nbsp;n.&nbsp;m).<ref name="GN 227">Geptner & Naumov, s. 227</ref> Na [[Zailijský Alatau|Zailijském Alatau]] a v&nbsp;centrálním [[Ťan-šan]]u se irbis v&nbsp;létě pohybuje v&nbsp;nadmořských výškách kolem 4000 m&nbsp;n.&nbsp;m, v&nbsp;zimě pak sestupuje až do 1200 m&nbsp;n.&nbsp;m.<ref name="GN 227"/>
Řádek 382:
Irbis je predátor lovící obvykle zvěř své velikosti či větší. Je schopen skolit kořist třikrát větší, než je sám, což jako potenciální kořist vylučuje pouze dospělé [[velbloud]]y, [[kiang]]y a [[jak divoký|jaky]].<ref name="Wild Felids" /> Základní složkou potravy jsou v&nbsp;celém areálu výskytu a ve všech ročních obdobích kopytníci.
 
Kořistí irbisa bývajibývají nejrůznější druhy kopytníků: horské kozy a kozorožci – [[nahur modrý]] ''(Pseudois nayaur)'', [[kozorožec sibiřský]] ''(Capra sibirica)'', [[koza šrouborohá]] ''(Capra falconeri)'', [[tahr himálajský]] ''(Hemitragus jemlahicus)''; horské ovce – [[argali]] ''(Ovis ammon)'', [[urial]] ''(Ovis orientalis vignei)''; [[takin zlatý]] ''(Budorcas taxicolor)'', [[serau himálajský]] ''(Capricornis thar)'', [[goral tmavý]] ''(Naemorhedus goral)'', [[kabar pižmový]] ''(Moschus moschiferus)'', srnci ''(Capreolus sp.)'', jeleni ''(Cervus sp.)'' a [[prase divoké|divoká prasata]] ''(Sus scrofa)''.<ref name="Trust"/><ref name="Fox 1989"/><ref name="SLCHandbook3"/> Drobnější kořist tvoří [[svišť|svišti]] ''(Marmota sp.)'', [[zajíc]]i ''(Lepus sp.)'', [[pišťuchovití|pišťuchy]] ''(Ochotona sp.)'' či hrabaví ptáci – [[velekur (Tetraogallus)|velekuři]] ''(Tetraogallus sp.)'', bažanti či [[orebice]] ''(Alectoris sp.)''.<ref name="Trust"/><ref name="Fox 1989"/><ref name="SLCHandbook3">{{Citace elektronické monografie|url=http://www.snowleopardconservancy.org/pdf/SL_Survey_Cons_Handbook_Part_3.pdf|titul=Snow Leopard Survey and Conservation Handbook Part III|datum přístupu=2009-03-14|příjmení=Jackson|jméno=Rodney|příjmení2=Hunter|jméno2=Don O.|rok=1996|formát=pdf|vydavatel=International Snow Leopard Trust & U.S. Geological Survey|místo=Seattle, Washington, & Fort Collins Science Center, Colorado, US|strany=66|url2=http://www.webcitation.org/6128cwSMi|dostupnost2=Webový archiv}}</ref> Byl zaznamenán i&nbsp;úspěšný útok dvojice irbisů na dvouletého [[medvěd plavý|medvěda plavého]] ''(Ursus arctos isabellinus)''.<ref name="GN 232">Geptner & Naumov, s. 232</ref>
 
[[File:Alectoris-chukar-001.jpg|thumb|Irbis nepohrdne ani menší kořistí jako [[hrabaví|hrabaví ptáci]], například [[orebice]]|alt=Zavalitý pták velikosti bažanta s&nbsp;krátkým ocasem; zobák je krátký, náprsenka bílá, rámuje jí silný černý pruh táhnoucí se i&nbsp;přes oči; peří na většině těla je růžové, pouze letky jsou černobílé]]
Řádek 479:
Pohlavní dospělost nastává ve 2–3 letech u&nbsp;samic, ve 3–4 letech u&nbsp;samců.<ref name="Wild Felids" /><ref name="WCoW 386" /> K&nbsp;páření dochází koncem zimy či začátkem jara. [[Estrální cyklus#Estrus|Říje]] u&nbsp;samice trvá 2 až 12 dní.<ref name="WCoW 385" >Sunquist & Sunquist 2002, s. 385</ref> V&nbsp;této době dochází k&nbsp;páření 12× až 36× za den, přičemž [[kopulace]] trvá 15 až 45&nbsp;sekund.<ref name="WCoW 385" />
 
Březost trvá 94–103 dní.<ref name="WCoW 385" /> Samice kvůli dlouhé péči o&nbsp;mláďata rodí obvykle jen jednou za dva roky, přičemž doupě mívá na nejnedostupnějším místě. Samec se péče o&nbsp;potomstvo neúčastní. Koťata přichází na svět v&nbsp;závislosti na geografické poloze místa vrhu buď v&nbsp;dubnu–květnu, nebo květnu–červnu. Samice rodí obvykle 2–3, vzácněji pak jen jedno nebo naopak 4–5 mláďat.<ref name="ZS 427"/><ref name="GN 238">Geptner & Naumov, s. 238</ref> Zaznamenané maximum je 7 koťat.<ref name=nowell/> Porodní váha mláděte je kolem 450&nbsp;gramů (Sunquist & Sunquist (2002) udávají rozmezí 320–567&nbsp;gramů<ref name="WCoW 385" />), délka těla do 30&nbsp;cm, délka ocasu 15–18&nbsp;cm.<ref name="GN 239">Geptner & Naumov, s. 239</ref> Koťata se rodí slepá a bezmocná, vidět začínají zhruba po 7&nbsp;dnech.<ref name="WCoW 386">Sunquist & Sunquist 2002, s. 386</ref> První týdny jsou mláďata kojena mateřským mlékem a rychle přibývají na váze, 300–500&nbsp;gramů za týden.<ref name="WCoW 386" /> Zhruba po pěti týdnech váží kolem 2,5–3&nbsp;kg a začínají chodit. V&nbsp;této době také přecházejí na pevnou stravu.<ref name="WCoW 386" /> Uprostřed léta již doprovázejí matku na lovu,<ref name="GN 239" /> osamostatňují se však až druhou zimu.<ref name="biodat"/><ref name="RAV14"/> Sourozenci mohou po osamostněníosamostatnění zůstat ještě krátkou dobu pospolu.<ref name=nowell/>
 
Údaje o&nbsp;délce života irbisů v&nbsp;divočině se kvůli obtížnosti získávání dat výrazně liší, zpráva ruské pobočky WWF z&nbsp;roku 2002 uvádí jako nejdelší doložený věk irbisa v&nbsp;divočině 13&nbsp;let.<ref name="RAV14"/> V&nbsp;zajetí žijí irbisové výrazně déle, jsou doloženy případy irbisů starších 20&nbsp;let.<ref name="WCoW 386" /> Zřejmě okolo 15. roku života ztrácejí irbisové schopnost reprodukce.<ref name=nowell/>
Řádek 485:
== Stav populace a ochrana ==
[[File:Snow Leopard in Ladakh( Photo by Tashi Lonchay).jpg|thumb|left|Divoký irbis v&nbsp;indickém [[Ladak|Ladákhu]].|alt=Irbis stojí v&nbsp;úžlabině mezi skalami a ohlíží se, pohled zezadu]]
Vzhledem k&nbsp;obtížné dostupnosti míst výskytu a skrytému způsobu života jsou veškeré dostupné statistiky počtu irbisů v&nbsp;divoké přírodě založeny pouze na odhadech expertů, a je proto nutno je brát pouze jako orientativníorientační. Stav divoké populace irbisů má však díky tlaku člověka prokazatelně sestupný charakter. Lov irbisa je sice zakázán, finančně velmi atraktivní pytláctví však stále významně snižuje stavy populace divokých irbisů. Na jedné straně redukce pastvin a počtu chovaného dobytka přinesly navýšení populace hlavní kořisti irbisa – horských kopytníků, na druhé straně však zvyšující se chudoba místních obyvatel vedla ke zvýšenému používání loveckých metod a pytláctví, včetně lovu irbisa do pytláckých smyček. Dalším důvodem nárůstu nelegálního lovu na počátku 21.&nbsp;století bylo zvýšení zájmu o&nbsp;irbisí kůže a s&nbsp;tím spojený růst jejich cen na černém trhu.<ref name="RAV7"/>
Na [[Tibetská náhorní plošina|Tibetské náhorní plošině]] mělo výrazný dopad na irbisí populaci masové hubení pišťuch a svišťů pomocí [[pesticidy|pesticidů]] jakožto škůdců úrody.<ref name="Nowell & Jackson">{{Citace monografie
Řádek 614:
| datum_přístupu = 2016-03-14
| url = http://www.nytimes.com/2007/10/01/us/01freeman.html
}}</ref> první organizace zaměřená přímo na ochranu irbisa ve volné přírodě. Postupně vznikaly další organizace, například [[Snow Leopard Conservancy]], zapojily se [[Mezinárodní svaz ochrany přírody|IUCN]] i&nbsp;[[Světový fond na ochranu přírody|WWF]], ovšem vždy šlo spíše o&nbsp;projekty na regionální či národní úrovni. Významným mezníkem proto bylo setkání vysokých představitelů všech 12 zemí, na jejichž uzemíúzemí areál irbisa zasahuje (viz výše uvedená tabulka), na konferenci v&nbsp;kyrgyzském [[Biškek]]u v&nbsp;říjnu 2013. Výsledkem byla společná deklarace,<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = The Bishkek Declaration on the Conservation of the Snow Leopard
| vydavatel = Global Snow Leopard & Ecosystem Protection Program
Řádek 736:
}}</ref>
 
Památeční mince s&nbsp;vyobrazením irbisa byly vydány v&nbsp;roce 2000 také v&nbsp;Rusku v&nbsp;rámci souboru {{Cizojazyčně|ru|''Сохраним наш мир''}} (''Zachraňme náš svět''). Vyraženo bylo celkem sedm sérií památečnýchpamátečních mincí. Šlo o&nbsp;stříbrné mince v&nbsp;nominální hodnotě 3, 25 a 100 [[rubl]]ů (viz galerie) a zlaté mince s&nbsp;nominální hodnotou 50, 100, 200 a 10 000 [[rubl]]ů.<ref name="Сохраним наш мир">{{Citace elektronické monografie
| titul = Информация
| vydavatel = Центральный банк Российской Федерации