Wikipedie

Předseda vlády České republiky: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
doplnění
styl.
Řádek 62:
| rok_vydání = 2004}}</ref>
 
}}</ref>Přestože Vpro právníto teoriinení opora v ústavě, jeho demise je přijímánapodle zavedené praxe považována za demisi celé vlády. Tento názor je také obecně přijímán v právní teorii,<ref>Sládeček, V., Mikule, V., Suchánek, R., Syllová, J. ''Ústava České republiky''. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2016, s. 709. ISBN 978-80-7400-590-9, str. 711–712.</ref> ovšem někteří právníci její závaznostjej popírajínesdílejí.<ref>{{Citace elektronického periodika▼
Přestože pro to není opora v ústavě, jeho demise je podle zavedené praxe považována za demisi celé vlády. Naproti tomu podle ústavního právníka [[Jan Filip (právník)|Jana Filipa]] má být demise vlády rozhodnutím celé vlády, nový předseda vlády by navíc podle něj měl mít dostatek možností k provedení potřebných změn. Ačkoli předseda vlády tak může podle výslovného znění ústavy podat demisi a současně dát prezidentovi návrh na odvolání ostatních členů vlády, při vládní krizi v roce 1997 podal premiér [[Václav Klaus]] demisi s dovětkem o demisi celé vlády. Později bylo i s demisemi některých dalších premiérů nakládáno jako s demisemi celých vlád, čímž byla vytvořena [[ústavní zvyklost]].<ref name="Filip" /> Výslovně ji zakotvit do českého právního řádu bylo navrženo v souvislosti s rozsáhlejší novelizací [[Ústava České republiky|Ústavy]] v roce 1999, tento návrh ale tehdy neprošel.<ref>{{Citace elektronické monografie▼
| titul = Sněmovní tisk 359. Novela Ústavy ČR▼
| url = http://www.psp.cz/sqw/historie.sqw?O=3&T=359▼
| datum přístupu = 2017-05-04▼
| vydavatel = Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky, 3. období, 1998–2002▼
▲}}</ref> V právní teorii je přijímána,<ref>Sládeček, V., Mikule, V., Suchánek, R., Syllová, J. ''Ústava České republiky''. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2016, s. 709. ISBN 978-80-7400-590-9, str. 711–712.</ref> ovšem někteří právníci její závaznost popírají.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Koudelka
| jméno = Zdeněk
Řádek 83 ⟶ 78:
| datum přístupu = 2017-05-05
| url = http://blog.aktualne.cz/blogy/pavel-hasenkopf.php?itemid=29210
▲Přestože}}</ref> pro to není opora v ústavě, jeho demise je podle zavedené praxe považována za demisi celé vládyNapř. Naproti tomu podle ústavního právníka [[Jan Filip (právník)|Jana Filipa]] má být demise vlády zásadním rozhodnutím celé vlády, nový předseda vlády by navíc podle něj měl mít dostatek možností k provedení potřebných změn. Ačkoli předseda vlády tak může podle výslovného znění ústavy podat demisi a současně dát prezidentovi návrh na odvolání ostatních členů vlády, při vládní krizi v roce 1997 podal premiér [[Václav Klaus]] demisi s dovětkem o demisi celé vlády. Později bylo i s demisemi některých dalších premiérů nakládáno jako s demisemi celých vlád, čímž byla vytvořena [[ústavní zvyklost]].<ref name="Filip" /> Výslovně ji zakotvit do českého právního řádu bylo navrženo v souvislosti s rozsáhlejší novelizací [[Ústava České republiky|Ústavy]] v roce 1999, tento návrh ale tehdy neprošel.<ref>{{Citace elektronické monografie
▲ | titul = Sněmovní tisk 359. Novela Ústavy ČR
▲ | url = http://www.psp.cz/sqw/historie.sqw?O=3&T=359
▲ | datum přístupu = 2017-05-04
▲ | vydavatel = Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky, 3. období, 1998–2002
}}</ref>
 
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Předseda_vlády_České_republiky“