|
| loc-map = {{LocMap |Česko |position=left |lat_deg=50 |lat_min=18 |lat_sec=27 |lon_deg=12 |lon_min=56 |lon_sec=52 |float=center}}
}}
Město '''Ostrov''' ({{Vjazyce2|de|''Schlackenwerth''}}) ležíje naměsto úpatív [[KrušnéOkres horyKarlovy Vary|Krušnýchokrese horKarlovy Vary]] v [[Karlovarský kraj|Karlovarském kraji]], 10 km severovýchodně od [[Karlovy Vary|Karlových Varů]], na řece [[Bystřice (přítok Ohře)|Bystřici]] a na úpatí [[Krušné hory|Krušných hor]]. ŽijeV roce 2017 zde přesžilo 17téměř tisíc17 000 obyvatel. Město je známé také jako '''Ostrov nad Ohří''' – tak se jmenuje železniční stanice. Až doDo roku 2004 se ve zdejším závodě vyráběly [[trolejbus]]y. Historické jádro je [[městská památková zóna|městskou památkovou zónou]].
== Historie ==
=== Středověk ===
Počátky osídlení jsou spojovány s kolonizací německých kolonistů z Frank a Bavor a s [[Osecký klášter|klášterem]] [[Cisterciácký řád|řádu cisterciáků]] z [[Osek (okres Teplice)|Oseka]].
Založení osady je připisováno Slávkovi z rodu [[Hrabišici|Hrabišiců]], o čemž svědčí i původní slovanský název ''Zlawcowerde'' (Slávkův Ostrov, později poněmčený na Schlackenwerth<ref>Josef Kühnl, ''Geschichte der Stadt Schlackenwerth, der ehemal. Residenz der Herzoge von Lauenburg und der Markgrafen von Baden, mit Berücksichtigung der Umgebung''. Eger 1923, s. 15-16</ref>. Název Ostrov vyplývá z polohy mezi vodotečemi [[Bystřice (přítok Ohře)|Bystřicí]] a Veseřicí. Nejstaršími dochovanými stavebními památkami jsou hřbitovní [[Kostel svatého Jakuba Většího (Ostrov)|kostel svatého Jakuba Většího]], pozdně [[románská architektura|románská]] stavba z let [[1224]]–[[1226]], jež dokládá osídlení počátkem [[13. století]]; a základové zdivo hradu v suterénu a přízemí dnešního zámku.
Současné historické jádro města však ukazuje, že Ostrov byl nově založen (tj. lokátorem vysazen) na vyvýšené poloze nad říčkou Bystřicí, západně od původní osady a kostela svatého Jakuba Většího, takže se kostel ocitl mimo půdorys náměstí<ref>Lubomír Zeman, ''Zámek Ostrov'', Ostrov 2016, s. 14-17</ref>. Velikost stavby nového [[Kostel svatého Michaela a Panny Marie Věrné|kostela zasvěceného svatému Michalovi]] dokládá, že nemohl být příslušenstvím pouhé vesnice. Založení kostela, podle jeho raně gotického podvěží a severního portálu, lze zařadit již do druhé půle 13. století (dnešní členění a interiér kostela však byly dovršeny až po roce [[1600]]).
Podle archeologického průzkumu Jana Tajera a stavebně historického průzkumu Lubomíra Zemana z let 2003–2013 bylo dedukováno, že nově založený Ostrov byl městem (měl městský charakter) již od 60. či 70. let 13. století<ref>Lubomír Zeman, ''Zámek Ostrov'', Ostrov 2016, s. 14-17</ref>.. V té době zabavil [[Přemysl Otakar II.]] [[Hrabišici|Hrabišicům]] (psaným již jako páni z Rýzmburka), konkrétně Borešovi, majetek za jeho účast při povstání [[Václav I.|Václava I.]] při konfliktu mezi Václavem I. a jeho synem Přemyslem Otakarem II. [[Přemysl Otakar II.]] ostrovské državy Borešovi nevrátil a o druhé vzpouře jej dal roku 1277 popravit. Přibližně od 60. let 13. století budoval Přemysl Otakar II. [[Kadaň (hrad)|královský hrad v Kadani]], následně v roce 1276 nebo 1277 odebral postoloprtským benediktínům proboštství v pozdějším Klášterci a území přičlenil ke královské koruně. To svědčí o promyšleném zajišťování území, odkud Přemysl oprávněně očekával, zvláště ve druhé polovině 70. let 13. století, vpád římského císaře [[Rudolf I. Habsburský|Rudolfa Habsburského]]. Nejpozději však se dostaly ostrovské državy do rukou Přemysla Otakara II. v roce 1277, kdy byl [[Boreš z Rýzmburka]] odsouzen ke ztrátě hrdla i majetku za druhou vzpouru proti králi. Při nedávném archeologickém nálezu zbytků základů hradu ze 13. století v místech dnešního ostrovského zámku se stal hypotetický předpoklad založení nového Ostrova – již jako města – Přemyslem Otakarem II. jistotou.<ref>Lubomír Zeman, ''Zámek Ostrov, průvodce zámkem v Ostrově''. Ostrov bez data (cca 2007–2013)</ref> [[Jan Lucemburský]] v roce 1331 tedy městská privilegia Ostrovu neudělil, jak se doposud uvádělo, ale jen potvrdil.
Tvář města byla do dnešní podoby mnohokrát pozměněna řadou ničivých [[požár]]ůpožárů a následnou novou výstavbou. Jediné, co dokládá středověký původ a vzhled hradu, jsou klenuté [[sklep]]ysklepy a substrukce hradu, vystavěného na obdélném půdorysu s přístupovým můstkem od západu přes říčku Bystřici. V [[15. století]] se město stalo městem poddanským, patřilo hraběcímu rodu [[Šlikové|Šliků]].
=== Renesance ===
=== Baroko ===
Po [[bitva na Bílé hoře|bitvě na Bílé hoře]] byl majetek rodu konfiskován a ostrovské panství připadlo vojevůdci císařských vojsk [[Julius Jindřich Sasko-Lauenburský|Juliovi Heinrichovi, vévodovi Sasko-Lauenburskému]]. Chtěje učinit z Ostrova své rezidenční sídlo, nechal přestavět Šlikovský zámek, založil [[zámecký park]], svého času považovaný za osmý div světa, a svou pohřební kapli svaté Anny. Vdova Marie Magdaléna, rozená z Lobkowicz, založila roku 1666 kostel Zvěstování Páně s klášterem [[Řád zbožných škol|řádu piaristů]]. [[Piaristická kolej (Ostrov)|Piaristická kolej]] s latinským gymnáziem byla činná až do konce 19. století. V rozvoji města tzv. ''Posvátného okresku'' pokračovali také vévodův syn [[Julius František Sasko-Lauenburský|vévodův syn Julius František]] a jeho manželka, a to stavbou kaple sv. Floriána<ref>Lubomír Zeman, ''Posvátný okrsek'', Ostrov 2007, s. 19</ref>. V zámeckém areálu vybudovali letohrádek ve středu parku a dokončením celkové koncepce obou areálů. Letohrádek je [[baroko|raně barokní]] stavba z let [[1674]]–[[1683]] vystavěná pod vedením stavitele [[Abrahám Leuthner|Abraháma Leuthnera]], dnes zde sídlí pobočka karlovarské galerie umění. Sňatkem s poslední princeznou [[Sasko-lauenburské vévodství|Sasko-Lauenburskou]], [[Františka Sibyla Augusta Sasko-Lauenburská|Franziskou Sibylou Augustou]] (1675–1733), v roce [[1690]] připojil Ostrov ke svým panstvím [[Ludvík Vilém I. Bádenský|Ludvík Vilém]], markrabě Badenský. Tento rod si vybudoval své sídlo v [[Rastatt]]u, v německém [[Bádensko|Bádensku]]. Tyto vazby, včetně mnoha architektonických podobností Ostrova s Rastattem, jsou také důvodem, proč se [[Rastatt]] stal v roce [[1991]] partnerským městem Ostrova. Toto období uzavírá v Ostrově stavba [[Palác princů (Ostrov)|Paláce princů]] a kamenický skvost [[Bílá brána (Ostrov)|Bílá brána]].
=== 19. století ===
V [[19. století]] patřil Ostrov toskánské větví rodu [[Habsburkové|Habsburků]]. V této době dostalo staré město dnešní podobu, vznikly četné měšťanské domy. Stará radnice, původně [[renesance|renesanční]] stavba, byla [[novogotika|novogoticky]] upravena. K dalšímu rozvoji města přispěla po roce 1855 stavba [[železnice]], a to prodloužením [[Buštěhradská dráha|Buštěhradské dráhy]] na trati Praha–Cheb. Kolem vlakového nádraží, vzdáleného asi 1 km od středu města, vznikaly nové průmyslové závody – především [[porcelán]]kaporcelánka PULS firmy Josef Pfeiffer a Ludwig Löwenstein (1873–1945), a huť Eleonora, později továrna na lepenkový papír Theerag.
=== 20.století===
JelikožV byloroce obyvatelstvo1938 městase z převážnéměsto většinyna německé,základě dotkly[[Mnichovská sedohoda|Mnichovské městadohody]] nechvalněstalo známé události z letsoučástí [[1938]]–[[1939Nacistické Německo|Německa]]. Česká menšina byla nucena odejít, ze zámku se stal v březnu 1939 první koncentrační tábor na území dnešního Česka<ref>[http://www.vedakolemnas.cz/prostory-spolecne-pameti/151026-typografie-teroru.html Jiří Padevět (2015): Topografie teroru]</ref>, což připomíná pamětní deska na objektu. [[Druhá světová válka|Poválečná]] léta jsoubyla ve znamení odsunu [[NěmciVysídlení Němců z Československa|odsunu Němců]], nového osídlování a především výstavbou sídlišť pro pracovníky [[UranUranové (prvek)doly Jáchymov|uranových]] dolů]] v [[Jáchymov]]ě a později závodu na výrobu [[trolejbus]]ů [[Škoda Ostrov]]. V místní části Ostrova [[Vykmanov (Ostrov)|Vykmanov]] byl v letech 1950–1960 tábor nucených prací pro politické vězně, zaměstnané v jáchymovských dolech, s nechvalně proslulou ''Rudou [[Věž smrti|Věží smrti]].''
== Pamětihodnosti ==
=== Mírové náměstí ===
[[Soubor:Ostrov nad Ohří, Mírové náměstí, dům kultury.JPG|thumb|Mírové náměstí s Domem kultury a východní kašnou.]]
Mírové náměstí je největší náměstí v Ostrově. V jeho východní části se nachází Dům kultury, postavený v roce [[1955]] ve stylu [[Tradicionalismus|tradicionalismu]] (nazývaného také [[socialistický realismus]]) podle projektu akademického architekta Jaroslava Krauze a Ing. arch. Josefa Sedláčka.<ref>podle ''[http://www.dk-ostrov.cz/o-nas/historie/ http://www.dk-ostrov.cz/o-nas/historie/]''</ref> Nachází se v něm dvě [[Kino|kina]], divadelní sál a městské [[infocentrum]]informační centrum.
V západní a východní části náměstí se nachází [[Kašna|kašny]]. V roce [[2004]] bylo náměstí kompletně rekonstruováno. Od roku [[2009]] je celé náměstí monitorováno pomocí kamerového systému.<ref>podle ''[http://www.dk-ostrov.cz/ http://www.dk-ostrov.cz/]''</ref>
== Obyvatelstvo ==
Podle sčítání 1921 zde žilo v 293 domech 2 573 obyvatel, z nichž bylo 1 400 žen. 41 obyvatel se hlásilo k československé národnosti, 2 478 k německé a 1 k židovské. Žilo zde 2 501 římských katolíků, 46 evangelíků a 22 židů.<ref>{{Citace monografie
| titul = Statistický lexikon obcí v Republice československé 1921
| svazek = I. Země Česká
| strany = 257
| počet stran = 598
}}</ref> Podle sčítání 1930 zde žilo v 360 domech 2 958 obyvatel. 191 obyvatel se hlásilo k československé národnosti a 27212 721 k německé. Žilo zde 2 795 římských katolíků, 57 evangelíků, 19 příslušníků Církve československé husitské a 9 židů.<ref name="SL1930">{{Citace monografie
| titul = Statistický lexikon obcí v Republice československé 1930
| svazek = I. Země Česká
== Průmysl ==
Ostrov se stal po [[Druhá světová válka|2.druhé světové válce]] společně s [[Jáchymov]]em centrem zpracování [[uranová ruda|uranové rudy]]. Těžba uranu byla zastavena v roce [[1960]]. Kromě toho se také proslavilo díky [[továrna|továrně]] na [[trolejbus]]y firmy [[Škoda Ostrov]]; pochází odsud velká část [[trolejbus]]ůtrolejbusů, jezdících v mnohých [[Česko|českých]], [[Slovensko|slovenských]] i jiných městech. Ostrovskou továrnu a [[Jáchymov]] dokonce spojovala [[Zkušební trolejbusová trať Ostrov - JáchymovOstrov–Jáchymov|zkušební trolejbusová trať]] (zrušena v roce [[2004]]). Dále tu jsou nové firmy jako Amphenol, N.G. Elektro, K & V ELEKTRO a.s., Witte Automotive, Koruna Pralines a jiní...
== Doprava ==
=== Železniční ===
OstrovemV procházíOstrově je železniční stanice na [[Železničníželezniční trať Chomutov–Cheb|Traťtrati 140]] [[Chomutov]]–[[ChebChomutov–Cheb]], pove které jezdízastavují osobnírychlíkové vlaky a rychlíky. Všechny spoje v Ostrově staví. Železnice je významná i z hlediska nákladní přepravy, především uhlí ze [[Sokolovská pánev|Sokolovské pánve]]. Původní místní trať do [[Jáchymov]]a byla v roce 1957 zrušena, jejím pozůstatkem byla zhruba 3 km dlouhá vlečka do závodu [[Škoda Ostrov]]. Tato vlečka byla však v roce 2011 demontována a na jejím území vznikla cyklistická stezka, která v roce 2013 navázala na nově vybudovanou cyklostezku po bývalé [[Železniční trať Ostrov nad Ohří – Jáchymov|železniční trati Ostrov–Jáchymov]]. Tento projekt je jinak nazýván Ostrovské Rondo.
=== MHD ===
[[Městská autobusová doprava v Ostrově]] je tvořena dvěma linkami, které jsou vlastně dvěma směry jedné linky, avšak s mnoha variantami trasy. Zajímavostí je [[Zkušební trolejbusová trať Ostrov - JáchymovOstrov–Jáchymov|zkušební trolejbusová trať do Jáchymova]], která však nikdy nesloužila veřejnému provozu. V roce 2004 byla trať zrušena a demontována.
== Kultura ==
Na Mírovém náměstí v nové části města se nachází [[Dům kultury]], stavba z padesátých let kopírující tehdejší sovětskou architekturu (tzv. [[Socialistický realismus|Sorela]]). Uvnitř jsou k dispozici dva kinosály a společenský sál. Budova je každoročně dějištěm [[FestivalPřehlídka Otyfilmů Hofmanapro děti Ostrov nad Ohří|Dětského filmového festivalu]] [[Ota Hofman|Oty Hofmana]] a každý lichý rok také dějištěm mezinárodního divadelního festivalu mládeže [[Ostrovské soukání|Soukání]]. V městě působí [[ZUŠ Ostrov]] a vysílá televizní stanice [[TV Ostrov]].
== Místní části ==
* [[Vykmanov (Ostrov)|Vykmanov]]
== Osobnosti města ==
* [[Jáchym Ondřej Šlik]] ([[1569]]–[[1621]]1569–1621), šlechtic
* [[Johann Caspar Ferdinand Fischer]] ([[1656]]–[[1746]]1656–1746), hudební skladatel
* [[Johann Josef Loschmidt]] ([[1821]]–[[1895]]1821–1895), chemik a fyzik
* [[Irena Konývková]] (* [[1959]]), divadelní režisérka
* [[Vilma Cibulková]] (* [[1963]]), herečka
* [[Horst Siegl]] (* [[1969]]), fotbalista
* [[Petr Maděra]] (* [[1970]]), spisovatel
* [[Lukáš Bauer]] (* [[1977]]), běžec na lyžích
* [[Jiří Štoček]] (* [[1977]]), šachový velmistr
* [[Zbyněk Drda]] (* [[1987]]), zpěvák
* [[David Zadák]] (* [[1999]]), mistr republiky v cyklokrosu v kategorii starších žáků, mistr republiky v silničním závodě a v časovce jednotlivců v kategorii kadetů
== Partnerská města ==
=== Reference ===
<references />
=== Související články ===
* [[Farní sbor Českobratrské církve evangelické v Ostrově]]
* [[Ostrovské rybníky]]
=== Literatura ===
| 