Kostelní Vydří: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m Cat-a-lot: Přesunuto do kategorie Vesnice v okrese Jindřichův Hradec
m odkazy, typografie, odstavce
Řádek 29:
| nadmořská výška = 474
}}
Obec '''Kostelní Vydří''' ({{Vjazyce2|de|Kirch Wiedern}}) leží v [[Okres Jindřichův Hradec|okrese Jindřichův Hradec]]. Má 159 obyvatel a [[katastrální území]] obce má rozlohu 651 [[Hektar|ha]]. Ve vzdálenosti 3 km jižně leží město [[Dačice]], 29 km východně město [[Moravské Budějovice]], 30 km západně město [[Jindřichův Hradec]] a 35 km severně statutární město [[Jihlava]].
 
V obci se nachází poutní [[kostel Panny Marie Karmelské|kostel]] a [[Klášter v Kostelním Vydří|karmelitánský klášter]]. V [[Klášter|klášteře]] sídlí [[Karmelitánské nakladatelství]]. 23. září 1803 byl v kostele Panny Marie Karmelské pohřben [[Seznam rektorů Univerzity Palackého v Olomouci#Rektoři C. k. univerzity v Olomouci (17. 9. 1773 – 24. 5. 1778)|rektor olomoucké univerzity]] [[Jan Matěj Butz z Rollsbergu]]. 19. listopadu 2011 byl v Kostelním Vydří pohřben český básník [[Ivan Martin Jirous]].
Ve vzdálenosti 3 km jižně leží město [[Dačice]], 29 km východně město [[Moravské Budějovice]], 30 km západně město [[Jindřichův Hradec]] a 35 km severně statutární město [[Jihlava]].
 
== Historický vývoj<ref name=":0">{{Citace monografie
V obci se nachází poutní [[kostel Panny Marie Karmelské|kostel]] a [[Klášter v Kostelním Vydří|karmelitánský klášter]]. V [[Klášter|klášteře]] sídlí [[Karmelitánské nakladatelství]].
| příjmení = Nekuda
 
| jméno = Vladimír
23. září 1803 byl v kostele Panny Marie Karmelské pohřben [[Seznam rektorů Univerzity Palackého v Olomouci#Rektoři C. k. univerzity v Olomouci (17. 9. 1773 – 24. 5. 1778)|rektor olomoucké univerzity]] [[Jan Matěj Butz z Rollsbergu]].
| příjmení2 =
 
| jméno2 =
19. listopadu 2011 byl v Kostelním Vydří pohřben český básník [[Ivan Martin Jirous]].
| titul = Vlastivěda moravská Dačicko, Slavonicko, Telčsko
 
| vydání = 2005
== Historický vývoj<ref name=":0">{{Citace monografie|příjmení = Nekuda|jméno = Vladimír|příjmení2 = |jméno2 = |titul = Vlastivěda moravská Dačicko, Slavonicko, Telčsko|vydání = 2005|vydavatel = Muzejní spolek Brno|místo = Brno|rok = 2005|počet stran = 1070|strany = 642 - 646|isbn = 80-7275-059-3}}</ref> ==
| vydavatel = Muzejní spolek Brno
Kostelní Vydří bylo původně středem většího celku, ke kterému patřily i dvě sousední vsi stejného jména, [[Prostřední Vydří|Prostřední]] a [[Zadní Vydří|Zadní]], přičemž tyto vsi vznikly ve 13. století kolonizací Ranožírovců. '''Ves se poprvé připomíná v pramenech roku 1305''', kdy je uváděn Jaroš z Vydří z rodu pocházejícího z [[Bílkov|Bílkova.]] V průběhu staletí měnila ves mnohokrát majitele, až v roce 1825 jej Josef svobodný pán Butz z Rolsperka prodal majitelům Dačic Dalbergům k dačickému panství. S dačickým panstvím sdílel statek osudy do roku 1849, kdy byla zrušena patrimoniální správa, jako samostatně uváděný a zdaňovaný statek až do pozemkové reformy, kdy byl jako zbytkový statek o 100 hektarů prodán J. Thun-Hohensteinovi, kterému byl roku 1945 zkonfiskován.
| místo = Brno
| rok = 2005
| počet stran = 1070
| strany = 642 - 646
| isbn = 80-7275-059-3
}}</ref> ==
Kostelní Vydří bylo původně středem většího celku, ke kterému patřily i dvě sousední vsi stejného jména, [[Prostřední Vydří|Prostřední]] a [[Zadní Vydří|Zadní]], přičemž tyto vsi vznikly ve 13. století kolonizací Ranožírovců. '''Ves se poprvé připomíná v pramenech roku 1305''', kdy je uváděn Jaroš z Vydří z rodu pocházejícího z [[Bílkov|Bílkova.]] V průběhu staletí měnila ves mnohokrát majitele, až v roce 1825 jej Josef svobodný pán Butz z Rolsperka prodal majitelům Dačic Dalbergům k dačickému panství. S dačickým panstvím sdílel statek osudy do roku 1849, kdy byla zrušena patrimoniální správa, jako samostatně uváděný a zdaňovaný statek až do pozemkové reformy, kdy byl jako zbytkový statek o 100 hektarů prodán J. Thun-Hohensteinovi, kterému byl roku 1945 zkonfiskován.
 
Podle vceňovacího operátu žilo roku 1843 v Kostelním Vydří 383 obyvatel, z toho 198 mužů a 185 žen v 56 domech a 84 domácnostech. Z nich se živilo 15 zemědělstvím, 14 živnostmi a 5 mělo jiné zaměstnání, vedle 50 [[Nádeník|nádeníků]]. [[Desátek]] byl odváděn panství Kostelní Vydří a tamní faře. Z Kostelního Vydří se jezdilo na týdenní sobotní trhy do [[Dačice|Dačic]]. Z provozovaných živností zde byl 1 mlynář, 1 kovář, 3 krejčí, 1 švec, 1 řezník, 2 šenkýři, 1 pekař, 1 kramář a 1 obchodník s potravinami.
 
== Správní začlenění obce od roku 1850<ref name=":0" /> ==
Do roku 1849 bylo Kostelní Vydří součástí stejnojmenného statku v rámci panství [[Dačice]] v Jihlavském kraji. V letech 1850 až 1855 bylo podřízeno politické pravomoci Podkrajského úřadu v Dačicích a v rámci soudní správy okresnímu soudu tamtéž. Po zřízení smíšených okresních úřadů s politickou a soudní pravomocí bylo v letech 1855 až 1868 podřízeno Okresnímu úřadu v Dačicích. Když byly roku 1868 veřejná správa a soudnictví opět odděleny, vrátilo se pod politickou pravomoc Okresního hejtmanství v Dačicích, od roku 1919 okresní správy politické a od roku 1928 okresního úřadu tamtéž až do r.roku 1945.

Po osvobození v květnu roku 1945 náleželo pod Okresní národní výbor v Dačicích a v jeho rámci od roku 1949 pod nově vzniklý Jihlavský kraj. Toto začlenění trvalo až do poloviny roku 1960, kdy bylo po územní reorganizaci Kostelní Vydří s moravským Dačickem začleněno pod správní [[okres Jindřichův Hradec]] a [[Jihočeský kraj (od roku 1960)|Jihočeský kraj]]. Toto trvalo až do zrušení Okresního úřadu v Jindřichově Hradci koncem roku 2002. Od roku 1976 byla pod Kostelní Vydří v rámci integrace obcí připojena obec [[Prostřední Vydří]] a v roce 1979 bylo Kostelní Vydří sloučeno s městem Dačicemi. Po změně politických poměrů se v roce 1990 opět osamostatnilo. Od roku 2003 spadá jako samostatná obec pod pověřený Městský úřad v Dačicích v samosprávném [[Jihočeský kraj|Jihočeském kraji]]
 
== Statistika počtu domů a obyvatel<ref name=":0" /> ==
Řádek 51 ⟶ 60:
 
== Vývoj obce do současnosti<ref name=":0" /> ==
Ve 2.druhé polovině 19. století a v 1. polovině 20. století se většina obyvatelstva obce živila zemědělstvím. V roce 1900 byla výměra hospodářské půdy obce 578 ha. V obci byla cihelna velkostatku Dačice Dalbergů. K roku 1911 se uvádí živnosti: 2 hostinští, 1 kovář, 2 krejčí, 1 mlynář, 2 obchodníci s dobytkem, 2 obchodníci se smíš. zbožím, 3 obuvníci a 1 prodejkyně galanterního zboží. K roku 1924: dvůr a lesní správa velkostatku Dačice Dalbergů s cihelnou, živnosti: 2 hostinští, 1 kolář, 1 kovář a podkovář, 1 krejčí, 1 mlynář, 1 obchodník, 1 obuvník, 1 řezník, 1 trafikant, 12 hosp. rolníků. Obec byla elektrifikována připojením na síť ZME [[Brno]] roku 1931.
 
Živnosti roku 1911: 2 hostinští, 1 kovář, 2 krejčí, 1 mlynář, 2 obchodníci s dobytkem, 2 obchodníci se smíš. zbožím, 3 obuvníci a 1 prodejkyně galanterního zboží.
 
Roku 1924: dvůr a lesní správa velkostatku Dačice Dalbergů s cihelnou, živnosti: 2 hostinští, 1 kolář, 1 kovář a podkovář, 1 krejčí, 1 mlynář, 1 obchodník, 1 obuvník, 1 řezník, 1 trafikant, 12 hosp. rolníků.
 
Obec byla elektrifikována připojením na síť ZME [[Brno]] roku 1931.
 
JZD vzniklo roku 1952, v roce 1976 bylo sloučeno do JZD [[Dolní Němčice]].
 
[[Jednotné zemědělské družstvo|JZD]] vzniklo roku 1952, v roce 1976 bylo sloučeno do JZD [[Dolní Němčice]]. V obci působily tyto spolky: Sdružení venkovské omladiny (1911), Domovina (1924). Nyní: Sbor[[sbor dobrovolných hasičů]].
 
== Škola<ref name=":0" /> ==
Řádek 67 ⟶ 68:
 
== Památky a pamětihodnosti<ref name=":0" /> ==
* [[Kostel Navštívení Panny Marie (Kostelní Vydří)|Kostel Navštívení P. Marie]] - původně [[gotika|gotická]] stavba, upravená r. [[1658]]
* Věž z r.roku [[1701]] stavebně upravená po požáru r. [[1889]]
* Původně [[renesance|renesanční]] [[Kostelní Vydří (tvrz)|tvrz]] ze [[16. století]] - postavená na vyvýšenině, chráněná rybníkem, byla později přeměněna v sýpku. Je vyzdobená [[Sgrafito|sgrafitovým]] kvádrováním.
* [[Baroko|Barokní]] [[Kostelní Vydří (zámek)|zámek]] - jednopatrová budova z počátku [[17. století]], upravená počátkem [[19. století]].
* Barokní kamenný most z r.roku [[1731]] se sochami [[Svatý Jan Nepomucký|sv. Jana Nepomuckého]] a [[sv. Josef]]a.
* Poutní [[Kostel Panny Marie Karmelské (Kostelní Vydří)|kostel P. Marie Karmelské]] - pozdně barokní stavba na návrší nad obcí z let [[1787]] až [[1789]]. Kostel vznikl z původní kaple z r.roku [[1709]], která je využita jako [[Kněžiště|presbytář]]. Kostel je obklopen na západní straně zdí s [[ambit]]em, jižně je areál uzavřen budovou kláštera karmelitánů.
* [[Klášter Kostelní Vydří|Klášter karmelitánů]] - postavený v polovině 18. století s přístavbou z let 1992 - 19931992–1993. V klášteře působí Karmelitánské nakladatelství Kostelní Vydří.
* U kostela chráněná [[lípa srdčitá]] stáří kolem 400 let.
* Lesní hřbitůvek s [[hrobka|hrobkou]] rodu svobodných pánů Dalbergů přes silnici proti poutnímu kostelu.