Kovové vlákno: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m format, odkaz
rozšíření článku
Řádek 1:
[[Soubor:Fiber 1.GIF|thumbnail|Ocelová vlákna]]
'''Kovová vlákna''' jsou [[textil]]ní výrobky získané zvlákňováním kovovýchkovů, materiálůkomponenty ([[drát]]u,z plechu,kovů fólie)a polymerních materiálů nebo pokovovánímpokovovaná přírodníchpřírodní a chemickýchumělá vláken. <ref name = "Met"> {{Citace elektronické monografie
| titul = Metallic Fibers
| url = http://www.technicaltextile.net/articles/raw-material/detail.aspx?article_id=2471&pageno=1
| datum vydání = 2017
| datum přístupu = 2017-04-28
| vydavatel = Technical Textiles
| jazyk = anglicky
}}</ref>
 
== DefiniceZvlákněné pojmukovy ==
 
=== Definice pojmu ===
Rozdíl mezi textilním kovovým vláknem a (netextilním) drátkem není jednoznačně definován.
 
K rozpoznání se nabízejí jen blíže nespecifikovaná kritéria, např.: lesk, tvárnost, elektrická vodivost a jiné vlastnosti výrobku. (viz<ref ''Schnegelsberg'')name = "Sch"> Schnegelsberger: Theorie und Systematik der Faser, Deutscher Fachverlag 1999, ISBN 3871506249, str. 557</ref>
 
== Názvosloví ==
Drátkům s omezenou délkou (cca do 100 mm), které se dají zpracovávat textilní technologií a nebo použít jako [[kompozitní materiál|výztuž kompozitů]] (''vláknobeton''), se bez výjimky říká '''vlákna'''.
 
Drátky s neomezenou délkou používané k textilním účelům se mají např. podle německé normy TKG (''Textilkennzeichnungsgesetz'') nazývat [[filament]]y, tedy vlákna. Označení filament se však v tom případě používá jen ojediněle.<ref>Svazky kovových filamentů (německy): http://www.stax.de/metallfasern.html</ref><ref>Stahlfilament: Ocelové filamenty v pneumatikových kordech (německý patentový spis) :
https://data.epo.org/publication-server/pdf-document?PN=EP2000585%20EP%202000585&iDocId=7028538&iepatch=.pdf</ref> Obvyklý je i v odborném jazyce jen výraz '''dráty'''.
 
Údaje o množství vyráběných kovových textilních vláken nejsou zveřejňovány.
 
=== Surovina ===
Jako výchozí látka k výrobě se používá nejčastěji ocel (surová, pocínovaná nebo pozinkovaná), dále slitiny niklu a hliníku a na speciální vlákna platina, wolfram, molybden, berylium nebo např. slitiny niklu s titanem.
 
Předvýrobky se dodávají ve formě drátu, plechu nebo fólie.
 
K '''pokovování''' jsou vhodné zejména: nikl, měď, stříbro a zlato. <ref name = "Kie"> Kießling/Matthes: ''Textil- Fachwörterbuch'', Berlin 1993, ISBN 3-7949-0546-6, str. 248 a 355</ref>
 
=== Způsoby výroby ===
<ref >{{Citace elektronického periodika
* Běžná vlákna až do jemnosti cca 5 µm se dají vyrábět tažením přes konické otvory <ref>Výroba vláken tažením http://www.stax.de/metallfasern.html</ref>
| titul = stax Metallfasern
| periodikum = stax
| datum vydání = 2017
| datum přístupu = 2017-04-24
| url = http://www.stax.de/STAX-Metallfasern/?pid=6
| jazyk = německy
}}</ref>
* Běžná vlákna až do jemnosti cca 5 µm se dají vyrábět tažením přes konické otvory <ref>Výroba vláken tažením http://www.stax.de/metallfasern.html</ref>
a) za studena (ocel, měď, zlato, stříbro)
 
Řádek 32 ⟶ 42:
* Mikrovlákna až do jemnosti 0,15 µm se dají vyrábět (dosud jen laboratorně) z elektrooceli následujícím postupem:
 
Horké válcování - zbavení okují - dloužení za studena - mokré dloužení – žhavení – stáčení - odříznutí. <ref>Výroba mikrovláken z elektrooceli: http://www.cbm.bv.tum.de/cbm/images/stories/Kurzberichte/kb013_10_2007_(stg).pdf</ref>
 
[[Soubor:Stahlfaser 1.jpg|thumbnail|Vlákno se zploštělými konci na výztuž betonu]]
 
* Mimo těchto metod jsou známé: např. elektrolytické, chemické a tavné zvlákňování (prováděné dosud jen pokusně).
Vlákna se vyrábí s kruhovým nebo obdélníkovým průřezem, pro speciální účely (vláknobeton) se zesílenými nebo konickými konci <ref>Vlákna s konickými konci:
http://www.arcelormittal.com/distributionsolutions/wiresolutions/steelfibres/219/265</ref> (viz nákres vpravo) nebo zvlněná <ref>Zvlněná vlákna do betonu (anglicky): http://www.arcelormittal.com/distributionsolutions/wiresolutions/steelfibres/219/261</ref>.
[[Soubor:Steel-wool.jpg|thumbnail|Stůčka s ocelovou vlnou]]
 
Pro běžné zpracování se dodávají vlákna s průřezem od 6,5 µm (což odpovídá u oceli 3,3 [[tex (jednotka)|dtex]] ) do 100 µm.
=== Vlastnosti kovových vláken ===
 
<ref name = "Mil"> Militký: Textilní vlákna, TU Liberec 2002, ISBN 80-7083-644-X, str. 214-216</ref>
Pokovování se dá provádět [[galvanizace textilií|galvanicky]] nebo vtlačováním (max. 1 %) kovu do jádra vlákna. Jako jádro se používá nejčastěji [[bavlna]], [[viskózová vlákna|viskóza]] a [[polyesterová vlákna|polyester]].
 
== Vlastnosti kovových vláken ==
V následující tabulce jsou znázorněny fyzikální vlastnosti některých kovových vláken (používaných hlavně v kompozitech).
 
Řádek 64 ⟶ 71:
Vlákna vynikají především elektrickou vodivostí, ohnivzdorností, odporem proti vlivu chemikálií a zvláštním leskem.
 
=== Použití vláken ===
==== Vlákna pro textilní zpracování ====
[[Soubor:Steel-wool.jpg|thumbnail|Stůčka s ocelovou vlnou]]
 
<ref >{{Citace elektronické monografie
Vlákna pro textilní zpracování:<ref>Možnosti použití kovových vláken při zpracování textilní technologií (anglicky): http://www.n-seisen.co.jp/english/products/naslon.html</ref>
| titul = Metallic Fiber
| url = http://www.n-seisen.co.jp/en/products/naslon.html
| datum vydání = 2017
| datum přístupu = 2017-04-28
| vydavatel = Nippon Seisen
| jazyk = anglicky
}}</ref>
 
{| class="wikitable"
Řádek 74 ⟶ 87:
!Technologie !! Výrobky !! Možné použití
|-
 
Pokovování se dá provádět [[galvanizace textilií|galvanicky]] nebo vtlačováním (max. 1 %) kovu do jádra vlákna. Jako jádro se používá nejčastěji [[bavlna]], [[viskózová vlákna|viskóza]] a [[polyesterová vlákna|polyester]].
 
|[[Příze|Předení]] || [[stapl]]ová příze s cca. 1 % kovu<br /> kovem opřádané filamenty<br /> || podlahové krytiny, závěsy<br /> ''lamé''-efekty na brokátech<br />
|-
Řádek 89 ⟶ 105:
|}
 
==== Použití mimo textilních účelů ====
Jako výztuž kompozitů a plastických hmot:
 
* Sekaná vlákna („chopped“) v délkách od cca 2 mm např. na ochranné štíty proti magnetickým vlnám, kompozity na nádrže s hořlavinami
* Vlákna s délkou 30-100 mm především do [[vláknový beton|vláknobetonu]], ocelová vlna na čištění a broušení (viz snímek vpravo)
* Filamenty („dráty“) na výztuž pneumatik <ref >Názvosloví kovových výztuží pneumatik{{Citace (německy):elektronické monografie
| titul = Funktion von Reifen
| url = http://www.pirelli.de/web/technology/steelcord/steelcord/steel-definit/default.page</ref>
| datum vydání = 2017
| datum přístupu = 2017-04-28
| vydavatel = Pirelli
| jazyk = německy
}}</ref>
== Multikomponentní kovové filamenty ==
<ref name = "Met"/>
Multikomponentní kovové filamenty jsou z kovu uloženého mezi plastickými materiály. Vyrábí se hlavně na bázi hliníku tak, že se hliníková fólie po obou stranách laminuje folií z acetátu, celofánu nebo polyesteru a nebo se laminuje pásek z polyesteru pokovovaného hliníkem na polyesterovou fólií.
 
Výsledný kompozit má s tlouštkou od cca 9 µ, filament vzniká tak, že se kompozit řeže na pásky 0,2-3,2 mm široké.
 
Pevnost filamentu dosahuje v závislosti na způsobu výroby 0,3 – 1,3 g/tex, tažnost 30 – 140 %
 
Použití: Jednoduché příze z pásků 0,2-5 mm širokých, tloušťka nad 12 µ povrstvené zpravidla barevným lakem. Obeskané např. [[polyamidová vlákna| polyamidovým monofilem]] <ref >{{Citace elektronické monografie
| titul = Zpracování metalické příze
| url = http://www.rexess.eu/vyroba.html
| datum vydání = 2017
| datum přístupu = 2017-04-28
| vydavatel = Wagner
| jazyk = česky
}}</ref> na nábyt. potahy, autopotahy, záclony, ubrusy, dámské oděvy <ref name = "Met"/>
=== Povrstvená kovová vlákna ===
Způsoby spojování kovů s polymerními vlákny: nanášení ve vakuu, ionizace argonovým plynem, prášek + pojivo, prskání (sputter)
 
Tyto technologie se používají hlavně pro povrstvování [[plošné textilie|plošných textilií]]. <ref name = "Met"/> Podrobnosti o povrstvování vláken nebyly dosud publikovány.
 
Komerčně se vyrábějí např. polyamidové filamenty povrstvené stříbrem. <ref >{{Citace elektronické monografie
| titul = Coatings and their applications in textiles
| url = http://www.miics.net/archive/getfile.php?file=218
| datum vydání = 2012
| datum přístupu = 2017-04-28
| vydavatel = centexbel
| jazyk = anglicky
}}</ref>
 
== Odkazy ==
Řádek 101 ⟶ 152:
* Pospíšil a kol.: Příručka textilního odborníka, SNTL Praha 1981
* Denninger/Giese: Textil- und Modelexikon, Deutscher Fachverlag Frankfurt/Main 2006, ISBN 3-87150-848-9
 
* Schnegelsberger: ''Theorie und Systematik der Faser'', Deutscher Fachverlag 1999, ISBN 3871506249, str. 557
=== Reference ===
<references />