Z [[Mezopotámie]] pocházejí první písemné památky v dějinách lidstva a z období 220002 až 180001 př. n. l. se dochovalo velké množství matematických tabulek, které ukazují pokročilý stupeň rozvoje mezopotámské [[algebra|algebry]] i [[geometrie]] a také to, že matematika má opravdu dlouhou historii. V té době byly objeveny důležité [[algoritmus|algoritmy]] pro řešení rozmanitých úloh. Matematika byla schopna odpovědět na všechny požadavky tehdejší [[civilizace]]. Pro její další rozvoj patrně chyběly silnější podněty. Z období následujícího se takřka nezachovaly žádné matematické tabulky, a tudíž nelze posuzovat pozdější rozvoj matematiky. Nicméně v této době byly k [[násobení]] používány důmyslné komplety tabulek a např. [[dělení]] bylo převáděno na násobení převrácenou hodnotou. Ke stanovení převrácené hodnoty sloužily opět tabulky. Při řešení úloh pracovala tehdejší civilizace pouze s [[přirozené číslo|přirozenými čísly]] a s [[Kladné a záporné číslo|kladnými]] šedesátinnými [[zlomek|zlomky]]. Čísla [[iracionální číslo|iracionální]] a [[Kladné a záporné číslo|záporná]] tehdy ještě požívána nebyla. Řešení byla opět hledána pouze v oboru přirozených čísel a kladných šedesátinných zlomků.
V algebře počtáři řešili úlohy, které dnes vedou na [[lineární rovnice|rovnice lineární]], [[kvadratická rovnice|kvadratické]], [[kubická rovnice|kubické]] a [[bikvadratická rovnice|bikvadratické]] i jejich soustavy. Objevily se dokonce úlohy vedoucí na rovnice osmého stupně, které nemají žádnou rozumnou aplikaci v tehdejší technické praxi. Byly patrně určeny na procvičování početních dovedností. Neznámé [[veličina|veličiny]] byly označovány jako délka a šířka, jejich součiny jako [[plocha]]. Někdy však byly [[termín]]y převzaty i z oblasti aritmetických operací ([[dělenec]] a [[dělitel]], [[násobenec]] a [[násobitel]] atd.).
