Gregoriánský chorál: Porovnání verzí

Přidáno 208 bajtů ,  před 4 lety
napřímení odkazů, fix předložek
m (Přidání šablony commonscat dle ŽOPP z 28. 7. 2016)
(napřímení odkazů, fix předložek)
[[Soubor:Graduale Aboense 2.jpg|thumb|[[Introit]] skladby ''Gaudeamus omnes'']]
 
'''Gregoriánský chorál''' je jednohlasý [[Latina|latinský]] [[zpěv]] bez doprovodu [[hudební nástroj|nástrojů]] užívaný při obřadech [[Římskokatolická církev|římskokatolické církve]], nazvaný podle papeže [[Řehoř I. Veliký|Řehoře Velikého]] (kolem 540-604). Jedná se o  nejstarší formu, jež se až dodnes uchovala beze změn.
 
=== Původ ===
Své označení ''gregoriánský'' dostal podle papeže [[Řehoř I. Veliký|Řehořovi I.]] (lat. ''Gregorius''), který nechal zpěvy sesbírat a setřídit. Jeho přínos však tkví především v  oblasti [[liturgie]]. Gregoriánský chorál byl ustanoven teprve o  více než 50 let později, za pontifikátu 76. [[papež]]e [[Vitalianus|Vitaliana]].
 
== Výskyt ==
Gregorianský chorál se objevuje ve dvou základních formách: [[žalm]]y, u nichž je na prvním místě kladen důraz na vyjádření textu a každé slabice odpovídá jedna [[nota]] (syllabický systém). U  zpěvů aleluja (Alleluja-Jubilus) připadá na jednu slabiku více [[tón]]ů, takže je melodie mnohem rozšířenější (melismatický systém). Mešní zpěvy jsou propracované skladby. Chorál zpívají sólisté nebo chór nebo střídavě obě skupiny ([[Antifona|antifonálně]], či [[Responsorium|responsoriálně]]).
 
Pro zpěv [[Kniha žalmů|žalmů]] v  modlitbě [[Denní modlitba církve|breviáře]] se používá celkem 8 modů (nápěvů), z  nichž některé mají ještě jednu či více variací (které se od sebe liší způsobem intonace závěrečných částí veršů žalmů). Notace pro modlitbu breviáře bývají v  knihách označovaných jako ''Antiphonale'', či ''Liber usualis''. Gregoriánské zpěvy, užívané při [[Mše|mši svaté]], jsou shromážděny v  knihách nazvaných ''Graduale simplex'' (jednodušší nápěvy) a ''Graduale triplex'' (složitější nápěvy).
 
S  gregoriánsky zpívanou modlitbou breviáře se dnes lze setkat zejména v řeholních komunitách, které mají jako jedno ze svých poslání slavnostní konání bohoslužeb. Například v  klášterech mnišských řádů ([[Řád svatého Benedikta|benediktini]], [[Cisterciácký řád|cisterciáci]], [[Řád cisterciáků přísné observance|trapisté]], [[Kartuziánský řád|kartuziáni]]) či klášterech řeholních kanovníků ([[premonstrátiŘád premonstrátských řeholních kanovníků[editovat]]).
|premonstráti]]).
 
== Renesance ==
V [ [Renesanční hudba|renesanční hudbě]] se vžil systém kombinování mše s gregoriánskýmsg regoriánským chorálem, např. mezi 5 částí mše se vkládaly části melismatického[[melisma]]tického zpěvu (aleluja atp.), viz [[Chvalte, ústa|Missa Pange Lingua]] ([[Josquin Desprez]] [[1450]]–[[1521]], skladatel vrcholné renesance.)
 
== Odkazy ==
=== Související články ===
* [[Řehoř I. Veliký]]
* [[Vitalianus]]
* [[Gregorian]] (hudební skupina)