Canossa: Porovnání verzí

Hrad roku 940 na vrcholu strmého kopce založil lombardský princ Adalberto Atto, syn Sigifreda z Luccy, jako svou rezidenci, a uvedl sem také 12 benediktinských mnichů, kteří se usadili pod hradem při kostele sv. Apollonia. Roku 950 zde našla asyl vdova po římském císaři [[Lothar II.|Lotharu II.]], markraběnka [[Matylda Toskánská]]. DáleO století později hrad posloužil jako místo diplomatické mise.

Hrad sloužil svému účelu až do roku 1642. V letech 1557 - 1596 byl zdejším vlastníkem Ottavio Farnese, vévoda parmský. Po místní rebelii z období napoleonských válek, kdy se vzbouřenci pokusili ustavit republiku Reggio, získala hrad knížata rodu Rondinelli, ale fakticky zde nesídlila. Od konce 18.století je hrad ruinou; konsolidační práce pouze zabránily dalšímu chátrání. Roku [[1878]] získal italský stát ruinu od hraběte Valentiniho a vyhlásil ji národní památkou. Konsolidační práce zabránily dalšímu chátrání.