Železné hory: Porovnání verzí

OblastŽelezné zahrnujícíhory geomorfologickýzahrnují celek[[Krajina|krajinnou lzeoblast]] přibližně vymezitvymezenou obcemi (místy) po jejím obvodu (s nepřesností územních výběžků) od severu: [[Týnec nad Labem]], [[Chvaletice]], [[Zdechovice (okres Pardubice)|Zdechovice]] (rybník Pazderna), [[Jankovice u Přelouče]], [[Brloh u Přelouče]] (Mlýnský rybník), [[Chrtníky]] (Chrtnický rybník), [[Svinčany]], [[Heřmanův Městec]], [[Rabštejnská Lhota]], [[Chrudim]] (lokalita Pod Hůrou), [[Slatiňany]] (řeka [[Chrudimka]] přibližně u Mostu knížete Auersperga), [[Škrovád]], [[Bítovany]] (rybník Farář), [[Smrček u Žumberku|Smrček u Žumberka]] (rybník Velká Straka), [[Vrbatův Kostelec]] (základní nivelační bod 378,10 m n. m.), [[Skutíčko]], [[Skuteč]] (koryto [[Anenský potok (přítok Novohradky)|Anenského potoka]] u Štěpánovského rybníku), [[Lažany u Skutče]] (lesní lokalita Borek), [[Hněvětice]] (řeka [[Krounka]] pod lokalitou Kamenec 381,2 m n. m.), [[Perálec]] (rybniční soustava v lokalitě Pod vsí), [[Zderaz (okres Chrudim)|Zderaz]], [[Proseč u Skutče]] (lokalita Borky), [[Česká Rybná (Proseč)|Česká Rybná]], [[Otradov]] (lokalita Na zadech), [[Rychnov (Krouna)|Rychnov]] (Rychnovský potok u mostu [[silnice I/34]]), [[Pustá Kamenice]], [[Čachnov]] (Čachnovský potok), [[Krouna]] (silnice II/354 nad obcí), [[Svratouch]] (vrchol sedla v horní části obce mezi vrchy „[[U oběšeného (vrchol)|U oběšeného]]" a „[[Otava (Žďárské vrchy)|Otava]]"), [[Svratka (okres Žďár nad Sázavou)|Svratka]] (kostel sv. Jana Křtitele - koryto řeky [[Svratka|Svratky]]), [[Herálec (okres Žďár nad Sázavou)|Herálec]] (rybník Šantrůček), [[Vortová]] (Černá skalka 658,7 m n. m.), [[Vojnův Městec]], [[Krucemburk]], [[Ždírec nad Doubravou]], [[Horní Studenec|Horní]]- a [[Nový Studenec]], [[Podmoklany]], [[Sloupno u Chotěboře]], [[Kladruby (Libice nad Doubravou)|Kladruby]], [[Lhůta (Libice nad Doubravou)|Lhůta]], [[Předboř (Maleč)|Předboř]], [[Horní Lhotka]], [[Čečkovice]], [[Jeřišno]], [[Chuchel]], [[Běstvina]], [[Kubíkovy Duby]], [[Třemošnice nad Doubravou]], [[Závratec]], [[Žlebské Chvalovice]], [[Licoměřice]], [[Podhořany u Ronova]], [[Semtěš u Bílého Podolí]], [[Brambory (okres Kutná Hora)|Brambory]], [[Horušice]], [[Bernardov]] a opět Týnec nad Labem. 

Zeměpisný název ([[oronymum]]) „Železné hory" pochází podle historických pramenů od dobývání [[Železná ruda|železné rudy]], v minulosti se těžila ve více lokalitách oblasti. Slovo „hory" se v zeměpisném názvu pohoří objevilo ve významu staročeského označení pro dolování, důl (doly = hory).<ref name="lexikon-2006" /> Těžba železné rudy, později také [[Pyrit|pyritu]] a [[Mangan|manganové rudy]] probíhala v minulosti v okolí obcí dnešního Pardubického kraje, například [[Včelákov|Včelákova]], [[Křižanovice (okres Chrudim)|Křižanovic]], [[Vojtěchov (okres Chrudim)|Vojtěchova]], pyrit u [[Lukavice (okres Chrudim)|Lukavice]] a manganová ruda s pyritem u [[Chvaletice|Chvaletic]].<ref name="vodicka" />

[[Zbraslavská kronika]] uvádí jejich latinský název „Montes ferrei" (česky: Hory železné). Pod tímto názvem se však rozuměla oblast v současné severozápadní části pohoří, přibližně od [[Chvaletice|Chvaletic]] k [[Lichnice|Lichnici]].<ref name="vodicka" />

[[Geomorfologie]] začleňuje Železné hory jsou názvemmezi [[Geomorfologický celek|geomorfologickéhogeomorfologické celkucelky]] v rámci regionálního členění [[Georeliéf|georeliéfu]] (tvaru zemského povrchu) provedeného systémově pro celé území Česka,. vV seznamu geomorfologických jednotek nese označení třímístným indexem „IIC-3" a obecně ho charakterizuje stejná morfostruktura a historie geomorfologického vývoje.<ref name="bina" />

Na své jihozápadní straně jsou Železné hory zajímavé vysoko zvednutým okrajem klínové kry snižující se severovýchodním směrem, což je zřejmé například v georeliéfu od nejvyššího bodu Chvaletické pahorkatiny na vrcholu [[Krkanka (vrchol)|Krkanky]] (572567,8 m n. m.) k řece Chrudimce (268 m n. m.) v katastrálním území [[Slatiňany|Slatiňan]] nebo také od nejvyššího bodu CHKO Železné hory na vrcholu Vestce (668 m n. m.) k [[Anenský potok (přítok Novohradky)|Anenskému potoku]] (354 m n. m.) v katastrálním území [[Skuteč|Skutče]].

Při průzkumech v jednotlivých lokalitách bylo zjištěno více než 100 druhů [[Hornina|hornin]] s mnoha vzácnými [[Minerál|minerály]], některé patří k vůbec nejstarším v Českém masivu. V severovýchodní části (Chvaletická pahorkatina) tvoří [[Mateční hornina|podloží]] břidlice, [[Sedimentární hornina|droby]], [[fylit]]y a [[svor]] železnohorského proterozoika a také [[Žula|žuly]] chvaletického masivu (stáří 480 milionů let)<ref name=":10" />. V centrální části Železných hor jsou v důsledku zlomů rozšířeny [[Intruzivní hornina|hlubinné vyvřeliny]] (plutonity) a to žuly, [[Granodiorit|granodiority]] a [[Diorit|diority]] železnohorského (nasavrckého) [[Pluton|plutonu]]. Podloží v oblasti Sečské vrchoviny tvoří také [[břidlice]], fylity, [[Prachovec|prachovce]] a [[Vápenec|vápence]] chrudimského staršího paleozoika. Především v jihozápadní části Železných hor se nachází [[Amfibolit|amfibolity]], [[Pararula|pararuly]] a svory kutnohorského [[Krystalinikum|krystalinika]].<ref name=":1" />

Železné hory náleží do [[Povodí v Česku|povodí]] evropské řeky [[Labe]], kromě malého území jižně od vrcholu „U oběšeného" v katastru obce Svratouch, které je odvodňováno do řeky [[Svratka|Svratky]], náležející do povodí [[Morava (řeka)|Moravy]] a evropské řeky [[Dunaj]].<ref name=":3">{{Citace elektronické monografie

Hlavní evropské [[rozvodí]] Labe - Dunaj prochází oblastí na jihovýchodním okraji, katastrálním územím obcí [[Svratouch]], [[Svratka (okres Žďár nad Sázavou)|Svratka]] a [[Herálec (okres Žďár nad Sázavou)|Herálec]]. [[Rozvodnice]] leží přibližně na spojnici míst od vrcholu sedla mezi vrchy „U oběšeného" a „Otava", na rozhraní s Hornosvrateckou vrchovinou: vrchol U oběšeného (737,4 m n. m.), lokalita K Chlumětínu (698,5 - 716,6 m n. m.), Peškův vrch (716,8 m n. m.) v katastru Svratouch, Chlumětínská cesta (672 m n. m.), silnice II/343 (651,9 m n. m.) v katastru Svratka, lokalita Na Ševčičce (652 m n. m.), silnice Herálec - Vortová (654 m n. m. v lokalitě Familie) v katastru Herálec. Rozvodnice dále pokračuje k vrcholu „Otrok" v [[Hornosvratecká vrchovina|Hornosvratecké vrchovině]].<ref name=":5">{{Citace monografie

Nejvýznamnější [[Vodní tok|vodní toky]] oblasti jsou Labe a Chrudimka, přítoky Doubravy a Svratky odvodňují okrajové části.

V[[Vodní oblastinádrž|Vodní jsounádrže]] zastupují početné [[Rybník|rybníky]] budované ve vhodných terénních a přírodních podmínkách, především v severovýchodní části Chvaletické vrchoviny a Skutečské pahorkatiny a také na jihovýchodě ve Stružinecké pahorkatině. Kameničské vrchoviny (například [[rybniční soustava a]], evropsky významná lokalita a přírodní památka [[Ratajské rybníky]]), vícero rybníků je ve Stružinecké pahorkatině, také zatopené lomy ve Skutečské pahorkatině a dva významné rybníky Dolní- a Horní Peklo v Podhradské kotlině. Významné jsou [[Vodní nádrž|vodní nádrže]] vybudované na řece Chrudimce (po směru vodního toku):

* Krásný, 617,0 m n. m.

* Bučina, 606605,6 m n. m.

* Krkanka, 567,8 m n. m.

[[Geologický čas|Geologickou minulost]] Železných hor prezentují:<ref name=":10">{{Citace monografie

}}</ref>:

* [[Starohory]] (proterozoikum); lokality [[Týnec nad Labem]] (skála na břehu řeky Labe s hlubinnými vyvřelinami gabra do starších břidlic s pyritem), [[Chvaletice]] (ložiska pyritu), [[Litošice]] (tzv. litošický slepenec), [[Sovolusky (okres Pardubice)|Sovolusky]] (útvary polštářové lávy), [[Podhořany u Ronova|Podhořany]] (na rozhraní se [[Středolabská tabule|Středolabskou tabulí]] lokalita představující zdvih Železných hor podél tzv. železnohorského zlomu), [[Licoměřice]] (výskyt uranové rudy), [[Lichnice]] (informační stanoviště s ukázkami hornin pod zříceninou hradu), [[Seč (okres Chrudim)|Seč]] (skalní ostroh Oheb s tzv. ohebskou rulou, náleží k nejstarším horninám Železných hor), [[Rostejn|Zbohov]] (na jihozápadním železnohorském hřbetu s bývalým dolem, ložisko barytu a fluoritu), [[Štikov (Slavíkov)|Štikov]] (s přírodní vyhlídkou nad rozsáhlým kamenolomem a informacemi o morfostruktuře se zvrásněnými rulami na rozhraní s [[Hornosázavská pahorkatina|Hornosázavskou pahorkatinou]]).

* [[Prvohory]] (paleozoikum); lokality [[Brloh (okres Pardubice)|Brloh]] (bývalý lom se sedimenty dávných moří), [[Lipoltice]] (skalní výchozy se sedimenty prvohorního moře), [[Chrtníky]] (lom s výchozy křídových sedimentů, těžba diabasu), [[Horní Raškovice]] (bývalébývalý lomylom na křemenec, také pro výrobu mlýnských kamenů), [[Rabštejnská Lhota|Rabštejn]] (skalní výchozy křemenců a kamenná moře vzniklá mrazovým zvětráváním), [[Deblov]] (výskyt ichnofosílií), [[Prachovice]] (rozsáhlý lom na vápenec a vápnité břidlice), [[Vápenný Podol]] (informační stanoviště s ukázkami hornin, naučná stezka Historie vápenictví - technická památka Dolní vápenná pec), [[Mrákotín (okres Chrudim)|Mrákotín]] (nálezy fauny silurského stáří v šedočerných břidlicích a silicitech), [[Hněvětice|Šilinkův důl]] (koryto řeky [[Krounka|Krounky]] s balvanitým dnem šedivých kamenů zvaných droby).

* [[Druhohory]] (mezozoikum); lokality [[Rabštejnská Lhota]] (přírodní památka [[Na Skaláchskalách (přírodní památka, okres Chrudim)|Na skalách]], oblast [[Křídové moře|křídového moře]]), [[Škrovád]] (pískovce, bývalé lomy na stavební a sochařský kámen), [[Bítovany]] (skalní výchoz slepenců a pískovců, kousky uhlí na kaolinizované žule), [[Vrbatův Kostelec]] (opuky a pískovce s zkamenělinami), [[Skutíčko]] (výskyt křídového uhlí a jantaru) na severovýchodním okraji oblasti a také za ní ve [[Svitavská pahorkatina|Svitavské pahorkatině]].

* [[Plutonická hornina|Hlubinné vyvřeliny]] (plutonity); lokality [[Chvaletice]] (červená hrubozrnná žula s výskytem pyritu a žilného křemene), [[Morašice (okres Chrudim)|Morašice]] (v lesní prostoru veliké kameny nazývané „obří postele" z červené žuly se stopami mrazového zvětrávání), [[Libkov (okres Chrudim)|Libkov]] (bývalý lom s těžbou kamene pro stavbu přehrady Seč, z lomu se přepravoval lanovkou 7 km dlouhou), [[Lukavice (okres Chrudim)|Lukavice]] (bývalé doly na železnou rudu a pyrit, nejstarší továrna na kyselinu sírovou v českých zemích), [[Nasavrky]] (bývalé kamenolomy a informační stanoviště s ukázkami hornin), [[Žumberk]] (činný lom s těžbou tzv. žumberecké načervenalé žuly v hlubokém údolí řeky Ležák), [[Bošov (Miřetice)|Bošov]] (skalní výchozy nad řekou Ležák, ukázka mísení magmat představovaných načervenalou žulou a tmavým gabrem), [[Ctětín]] (žulový kamenolom s výskytem oválných bloků navětralé žuly), [[Prosetín (okres Chrudim)|Prosetín]] (v okolí převážně již bývalé kamenolomy), [[Srní (Hlinsko)|Srní]] (kamenolom na tzv. hlineckou šedou žulu dobývanou již od roku 1902, byly z ní vyrobeny i žulové památníkypomníky proumístěné pietnív místobývalé osadě [[Ležáky]]),. Nasavrky[[Národní (bývalékulturní kamenolomypamátka aČeské informačnírepubliky|Národní stanovištěkulturní spamátka]] ukázkami- hornin).[[Pietní Ukázkouúzemí Ležáky]] je ukázkou použití žuly pro pietnírozsáhlý památník as pomníky hrobův imístech bývaléhopůvodních kamenolomustavení jeosady, územív Národníareálu kulturnítaké památkybývalý Ležákykamenolom.<ref name=":9">{{Citace elektronické monografie

Železné[[Turistika]] horyvyužívá jsoumnožství bohatévýznamných významnýmigeologických geologickýmilokalit, lokalitamipřírodních zajímavostí a přírodnímituristických zajímavostmiatrakcí Železných hor. Turistům jsou k dispozici informační centra měst [[Hlinsko]], [[Nasavrky]], [[Seč (okres Chrudim)|Seč]], [[Slatiňany]] (Kameničská vrchovina), [[Skuteč]] (Skutečská pahorkatina), [[Ždírec nad Doubravou]] (s částí Stružinec ve Stružinecké pahorkatině), a [[Třemošnice]] (Podhradská kotlina), významnéa v [[Heřmanův Městec|Heřmanově Městci]] (Chvaletická pahorkatina). Významné je centrum se zázemím mnoha služeb v [[Chrudim|Chrudimi]], v lokalitě Podhůra okrajem zasahujícím do oblasti Železných hor a také v Heřmanově Městci (Chvaletická pahorkatina). Na okraji oblasti jsou turistická informační centra v [[Proseč|Proseči]] (rozhraní s Hornosvrateckou vrchovinou a Svitavskou pahorkatinou), a [[Svratka (okres Žďár nad Sázavou)|Svratce]] (Hornosvratecká vrchovina), av blízkém okolí také v [[Chotěboř|Chotěboři]] (Hornosázavská pahorkatina).

Krajinná oblast je uvedena na mapách [[Klub českých turistů|Klubu českých turistů]] v měřítku 1:50 000, s okrajovými částmi celkem na čtyřech mapových listech:

* Žďárské vrchy (mapa č. 48), jihovýchodní okraj, ohraničený přibližně městem [[Hlinsko]] - obcemi [[Pustá Kamenice]] a [[Herálec (okres Žďár nad Sázavou)|Herálec]] - městysem [[Vojnův Městec]].<ref name=":5" />

Některé turistické mapy ve vyznačeném obrysu pohoří nezachycují části území geomorfologického celku,<ref name="mapa" /> například východně od Hlinska vynechávají území s vrcholy „Pešava" a „U oběšeného", rozhraní vedou u Hlinska od [[Chrudimka|řeky Chrudimky]] korytem jejího pravostranného přítoku [[Blatenský potok (přítok Chrudimky)|Blatenského potoku]], od něho lokalitou [[Ratajské rybníky]] a podél bezejmenné vodoteče svahem vrcholu „Čertovina" dále k „Dědovskému kopci" a od něho k železniční stanici [[Čachnov]]. Mimo vyznačený obrys pohoří jejsou takéčásti částkatastrů katastrálníhoobcí územíHamry, Chlumětín, Jeníkov, Kameničky, [[Pustá Kamenice|Pusté Kamenice]]a Svratouch.

ŽeleznýmiOblastí horamiŽelezných jehor vedenojsou mnohovedeny turistickýchturistické trastrasy značenýchznačené Klubem českých turistů, uvádí je mapy Železné hory<ref name=":6" />, Havlíčkobrodsko<ref name=":7" />, Vysokomýtsko a Skutečsko<ref name=":8" /> a také Žďárské vrchy<ref name=":5" />, jsou dostupné na on-line mapě,<ref name="mapa" /> a úseky tras a naučných stezek prezentují také oba geomorfologické podcelky (Chvaletická pahorkatina, Sečská vrchovina), částečně je uvádí hesla přírodních oblastí [[Kameničská vrchovina]], [[Skutečská pahorkatina]], [[Stružinecká pahorkatina]] a [[Podhradská kotlina]].

VlastivědněVlastivědné významné jsou v oblastipoznání Železných hor umožňují naučné stezky:<ref>{{Citace monografie

}}</ref>, například:

* Geostezka Klíč -; ukázky hornin s popisky, v zahradězahrada praktické školy s názvem Klíč, Poličská ulice, [[Hlinsko]].

* Historie vápenictví - o; dobývání vápence v oblasti obcí [[Prachovice]] a [[Vápenný Podol]], vychází od kulturní (technické) památky [[Berlova vápenka|Berlovy vápenky]] (muzeum, od roku 2010 muzeum v Závratci, části [[Třemošnice)]] (cca 31 km).

* Ke Kočičímu hrádku - stezka; k miniatuře hradu v přírodní lokalitě nad parkem [[Slatiňany (zámek)|zámku ve Slatiňanech]], informace o přírodě a historii, rekonstruována [[Český svaz ochránců přírody|ČSOP]] Nasavrky (cca 2 km).

* Krajem Železných hor (též s názvem Stezka krajem malířů); -za vlastivědná stezka opoznáním krajinné oblasti, vznikla již v roce 1986, v Seči navazuje na stezku Krajem Chrudimky, [[Seč (okres Chrudim)|Seč]] – [[Ronov nad Doubravou]] (15 zastávek, cca 23,5 km).

* [[Krajem Chrudimky]]; - vlastivědná stezka o příroděpříroda a historiihistorie krajinné oblasti podél řeky Chrudimky, vedená od Filipovského pramene [[Chrudimka|řeky Chrudimky]] do [[Chrudim|Chrudimi]] (37 zastávek, cca 82 km).

* Lesní stezka Podhůra -; lesní lokalita v [[Chrudim|Chrudimi]], okrajová část Železných hor (Kameničské vrchoviny), ve vrcholové části Podhůra (356,4 m n. m.) geomorfologický útvar Čertova skála a [[rozhledna Bára]] II (cca 3 km).

* Lesní stezka Lichnice-Kaňkovy hory; (vybudována státní organizacírealizátor [[Lesy České republiky]]) - vedena, částí evropsky významnévýznamnou lokalitylokalitou „[[Lichnice-Kaňkovy hory (evropsky významná lokalita)|Lichnice-Kaňkovy hory]]", která je (přibližně rozsahem území dříve stejnojmennéstejnojmenná národní přírodní rezervace zřízené v roce 1992 a v letech 2016 - 2017 rozdělenérozdělená na část národní přírodní rezervace [[Lichnice (národní přírodní rezervace)|Lichnice]] a národní přírodní památky [[Kaňkovy hory (národní přírodní památka)|Kaňkovy hory]]), od zámku v Třemošnici údolím [[Zlatý potok (přítok Doubravy)|Zlatého potoka]], v části stezka Krajem Železných hor (cca 3,2 km).

* Ležáky -; po stopách tragických událostí a odbojové činnosti v době [[II. světová válka|II. světové války]] (vypálení osady Ležáky 24.6.1942, činnost skupiny zvláštní výsadkové operace „[[Silver A]]" spojené s osudy obyvatel a odbojem v Železných horách), [[Ležáky|Národní kulturní památka Ležáky]] (pietně upravené místo a muzeum) - [[Vrbatův Kostelec]] (cca 8 km).

* MAGMA (odvozeno: MAlebný Geologický MAglajz) -; naučná geologická stezka, [[Hlinsko]]–[[Chrudim]] (8 zastávek, cca 56 km).

* Město dvou moří; -geologická o geologické minulostiminulost Země v Železných horách, významná geologická lokalita (sedimenty dvou moří), [[Heřmanův Městec]] - [[Radlín]] (cca 7 km).

* Raškovickými lomy -; historie těžby kamene, život vesnice, trasa od rozhledny [[Rozhledna Barborka|Barborka]], [[Horní Raškovice]] - [[Svinčany]] (cca 2,2 km).

* Rybniční soustava Heřmanoměstecka; - o historiihistorie [[Rybníkářství na Pardubicku|rybníkářství]], výroběvýroby cihel, s lokalitoulokalita hliniště, oblast rybníku Konopáč, [[Heřmanův Městec]] (cca 2,2 km).

* Z potůčku potok, z říčky řeka -; tři trasy směřující k [[Vodní nádrž Seč|vodní nádrži Seč]] podél vodních toků a ploch v různých délkách: [[Mělice]] - [[Heřmanův Městec]] - [[Seč (okres Chrudim)|Seč]] (cca 29 km), [[Lukavice (okres Chrudim)|Lukavice]] - [[Nasavrky]] - [[Seč (okres Chrudim)|Seč]] (cca 22 km), [[Ronov nad Doubravou]] - [[Pařížov (Běstvina)|Pařížov]] - [[Seč (okres Chrudim)|Seč]], [[Geomorfologie|geomorfologicky]] významná trasa: z [[Ronovská kotlina|Ronovské kotliny]] [[Středolabská tabule|Středolabské tabule]] prochází přes [[Golčojeníkovská pahorkatina|Golčojeníkovskou pahorkatinu]] a [[Doubravská brázda|Doubravskou brázdu]] [[Hornosázavská pahorkatina|Hornosázavské pahorkatiny]] do oblasti [[Kameničská vrchovina|Kameničské vrchoviny]] Železných hor (cca 14 km).

* Žulová stezka u Skutče, naučná stezka; věnovaná geologii a přírodě Železných hor ([[Skutečská pahorkatina|Skutečské pahorkatiny]]), [[Skuteč]], lokalita Horka (17 zastávek, cca 4,5 km).

Železnými horami je vedena například středně obtížná až obtížná kopcovitá část dálkové trasy Praha - Brno označené číslem 1 v úseku [[Třemošnice]] - [[Seč (okres Chrudim)|Seč]] - [[Rušinov]] - [[Horní Bradlo]] - [[Trhová Kamenice]] - [[Hlinsko]] - [[Herálec (okres Žďár nad Sázavou)|Herálec]], na kterou navazuje mnoho dalších tras.<ref name="mapa" />