Otevřít hlavní menu

Změny

Odebrán 1 bajt ,  před 2 lety
m
V červnu 1926 se ve Starém Hobzí konala velká oslava k převzetí Janovského lihovaru. Na oslavě promluvil mimo agrárníka Staňka také farář Josef Válka z [[Český Rudolec|Českého Rudolce]], člen správní rady „Pachtovního a kolonizačního družstva Národní jednoty” a od roku 1924 předseda okrsku Národní jednoty ve Slavonicích. Majitel lihovaru Hugo Singer se rozhodl z Hobzí odejít a prostřednictvím poslance [[František Staněk|Františka Staňka]] prodal celý svůj majetek za částku 370 000 Kč. Výhodné kredity k zakoupení lihovaru za 157 750 Kč pak českým rolníkům poskytly spořitelny v Telči a Dačicích,<ref>Reichenberger Zeitung, Organ für die deutsch-nationale Partei in Böhmen, 14.6.1926, č. 140, s. 2</ref> nedostatek financí na odstupné za statek vyřešil Staněk úhradou ze státních prostředků. Předsedou prvního představenstva družstva se stal v roce 1925 mlynář Emil Coufal.<ref>Boris Hanák: Slavonicko v letech 1918 - 1930, dipl. práce Brno 2008</ref> V roce 1927 rolníci zahájili provoz českého družstevního lihovaru.<ref>Stehlík M.: Český Rudolec v bouřlivém půlstoletí 1918 – 1960, s. 15.</ref> U správy státního statku v [[Janov (Staré Hobzí)|Janově]] zřídil československý stát sýrárnu.<ref>Deset let Československé republiky, Svazek 3, Státní tiskárna, 1928, s. 386</ref>
 
Dne 15. července 1928 prodal Bernard Sachs svůj dům Jaroslavu Hálovi, který v něm následně zřídil hostinec Česká beseda.<ref>Michal Stehlík: Židé na Dačicku a Slavonicku: (1670-1948), Městské muzeum a galerie v Dačicích, 2002, s. 52</ref> Příliv českého obyvatelstva sílil nejen prodejem zbytkových statků a přídělem rozparcelované konfiskované půdy rodiny Pallavicini do českých rukou,<ref>Jan Tiray: Vlastivěda moravská. Místopis Moravy, IV. Jihlavský kraj. Slavonický okres, 1926</ref> ale i příchodem českých učitelů, četníků, poštmistrů, rolníků, lesních zaměstnanců, cestářů (trať 56 Dačice - Staré Hobzí) a majitelů trafik (trafika čp. 23, čp. 9)<ref group="pozn.">Další místa legionářských trafik se nacházela např. v Cizkrajově, Vnorovicích čp. 22, Slavonicích čp. 191 a sklad tabáku, Modleticích čp. 8. (noviny Československý legionář, sociální rubrika)</ref> z řad vysloužilých legionářů.<ref>Československý legionář, ročník 11, 31.5.1929, číslo 22, s. 10.</ref><ref>Československý legionář, datum 30.4.1937, číslo 18, s. 12; datum 24.7.1920, číslo 29, s. 3</ref> Po obecních volbách roku 1931 získalo české obyvatelstvo převahu v obecním zastupitelstvu.<ref>Lidové noviny, 12.11.1931, č. 567, s. 3</ref> Při sčítání lidu v roce 1930 mělo Staré Hobzí 851 obyvatel, z toho 518 hlásících se k české národnosti. V říjnu 1937 přibyla v Hobzí pobočka jemnické [[Sokol (spolek)|Sokolské jednoty]].<ref>Národní listy, 10.10.1937, č. 278, s. 2</ref>
: Vlastivěda moravská. Místopis Moravy, IV. Jihlavský kraj. Slavonický okres, 1926</ref> ale i příchodem českých učitelů, četníků, poštmistrů, rolníků, lesních zaměstnanců, cestářů (trať 56 Dačice - Staré Hobzí) a majitelů trafik (trafika čp. 23, čp. 9)<ref group="pozn.">Další místa legionářských trafik se nacházela např. v Cizkrajově, Vnorovicích čp. 22, Slavonicích čp. 191 a sklad tabáku, Modleticích čp. 8. (noviny Československý legionář, sociální rubrika)</ref> z řad vysloužilých legionářů.<ref>Československý legionář, ročník 11, 31.5.1929, číslo 22, s. 10.</ref><ref>Československý legionář, datum 30.4.1937, číslo 18, s. 12; datum 24.7.1920, číslo 29, s. 3</ref> Po obecních volbách roku 1931 získalo české obyvatelstvo převahu v obecním zastupitelstvu.<ref>Lidové noviny, 12.11.1931, č. 567, s. 3</ref> Při sčítání lidu v roce 1930 mělo Staré Hobzí 851 obyvatel, z toho 518 hlásících se k české národnosti. V říjnu 1937 přibyla v Hobzí pobočka jemnické [[Sokol (spolek)|Sokolské jednoty]].<ref>Národní listy, 10.10.1937, č. 278, s. 2</ref>
 
=== Spor o konfiskovaný dvůr Veselíčko ===