Sjednocení Německa: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
typo, port, fmt, zs, comm |
→Nacionalismus: Opravil jsem překlep značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 25:
Hlavním politickým cílem revoluce, silné zejména v Porýní, byla společná německá ústava. Roku 1848 byl svolán do Frankfurtu „výbor padesáti“, který měl připravit ústavu a volby. Pozván byl také [[František Palacký]], který však pozvání známým [[List do Frankfurtu|Listem do Frankfurtu]] odmítl. Výbor se rozhodl vypsat v německy mluvících zemích všeobecné volby, i když jejich podobu nechal na jednotlivých panovnících. V česky mluvících krajích Čech a Moravy se nekonaly. Zvolený parlament se sešel roku [[1849]] opět ve Frankfurtu a nabídl dědičný císařský titul pruskému králi [[Fridrich Vilém IV.|Fridrichu Vilémovi IV.]] Ten však nabídku z obav před knížaty (kteří většinou liberální ústavu odmítly) a Rakouskem odmítl. Nemohl také přijmout myšlenku, že by se stal císařem ''z vůle parlamentu'' a tím lidu, když po celou dobu vládl jako panovník ''z Boží milosti''.
Sněm se pak rozhodl pro „maloněmeckou koncepci“ s vyloučením Rakouska, když se však dále nedokázal dohodnout, vypukla opět revoluce a sněm byl nakonec rozehnán. Ani v následujících diplomatických jednáních se Prusku nepodařilo problém sjednocení vyřešit a pod tlakem Rakouska a Ruska se dokonce
Prudký hospodářský a průmyslový rozvoj německých zemí v 19. století ovšem vznik takového moderního státu nutně potřeboval i podporoval. Roku [[1818]] vznikla [[Pruská celní unie]] (''Zollverein''), která spojila všechny Hohenzollernské země a postupně i řadu dalších. Délka silnic se zpevněným povrchem činila roku [[1816]] 3 800 km a roku [[1852]] 16 600 km, zčásti v nové vícevrstvé technologii (macadam). V Německu vznikla síť kanálů a roku [[1846]] po nich a po řekách plulo 180 parníků. Roku [[1835]] byla v [[Bavorské království|Bavorsku]] otevřena první [[železnice]] ([[Norimberk]] – [[Fürth]]) o délce 6 km, roku [[1840]] měly německé železnice 462 km a roku [[1860]] 11 157 km. Kolem roku [[1870]] už byla většina německých měst napojena na železnici.
| |||