Pražské červnové povstání: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
tak a dost; tady se někdo těmi odpornými šablonami bez konsensu doplněnými botem konečně zabývá a vy to budete rušit? |
Drobná doplnění + zdroje; vložen oddíl Literatura. |
||
Řádek 12:
== Povstání ==
[[Soubor:Bombardování Prahy 1848.jpg|náhled|Bombardování Prahy vojskem generála Windischgrätze]]
Mši sloužil vlastenecky cítící penzionovaný kněz Jan Arnold (1785–1872)<ref>''Ottův slovník naučný: illustrovaná encyklopaedie obecných vědomostí.'' 2. díl. V Praze: J. Otto, 1889. 1141 s. cnb000277218. S. 765.</ref>, bratr radikálního demokrata [[Emanuel Arnold|Emanuela Arnolda]]. Po skončení mše se účastníci nerozešli a šli průvodem městem. Kolem poledne byli v [[Celetná|Celetné ulici]] napadeni vojskem. To zažehlo jiskru vzpoury, v jejímž čele stáli studenti a radikální demokraté (liberálové se drželi stranou a usilovali o kompromis s Windischgrätzem). V Praze vyrostlo mnoho barikád, na nichž se bojovalo zejména 12.–14. června. Hned v první den povstání, 12. června, zabila pravděpodobně zbloudilá kulka [[Marie Eleonora Windischgrätzová|manželku]] knížete Windischgrätze, když stála u okna a dívala se na pouliční boje.<ref>''Ottův slovník naučný: illustrovaná encyklopaedie obecných vědomostí''. 27. díl. V Praze: J. Otto, 1908. 902 s. cnb000277218. S. 252.</ref> V noci ze 14. na 15. června Windischgrätz změnil taktiku, vojsko se stáhlo na levý břeh Vltavy a odtud začalo ostřelovat [[Staré Město (Praha)|Staré město]], kde bylo nejvíce barikád, z děl. Zprávy o povstání v Praze měly ohlas i na českém venkově. Začaly se zde formovat národní gardy, které se vydaly pražským povstalcům na pomoc ([[Litomyšl]], [[Vysoké Mýto]], [[Kutná Hora]], [[Kolín]], [[Chrudim]]). Průběh bojů už nemohly ovlivnit. 17. června povstalci kapitulovali. Během bojů zahynulo asi 43 osob.
18. června byl v celé Praze vyhlášen stav obležení a začali být zatýkáni strůjci nepokojů. 26. června byl rozpuštěn Národní výbor, kvůli účasti některých jeho členů na červnovém povstání. 20. července byl stav obležení odvolán a situace se v českých zemích uklidnila. [[Revoluce 1848–1849 v Rakouském císařství|Revoluce]] pak probíhala zejména ve Vídni.
Řádek 24:
=== Reference ===
<references />
=== Literatura ===
* BAJEROVÁ, Anna. ''Svatodušní bouře v Praze r. 1848 ve světle soudního vyšetřování''. Plzeň: K. Beníško, 1920. 413 s. cnb000561606.
=== Související odkazy ===▼
* [[Miroslav Ivanov|IVANOV, Miroslav]]. ''Podivuhodné příběhy.'' 1. vyd. Praha: Práce, 1979. 321 s. cnb000145852. [Kapitola „Smrt kněžny Eleanory Windischgrätzové" je na str. 275–315.]
* KLÍMA, Arnošt. ''Rok 1848 v Čechách''. 2., dopln. vyd. Praha: Svoboda, 1949. 149 s. cnb000714657.
* KLÍMA, Arnošt. ''Revoluce 1848 v českých zemích''. 1. vyd. Praha: SPN, 1974. 231 s. cnb000157283
* MAHLER, Oldřich a BROFT, Miroslav. ''Události pražské v červnu 1848.'' 1. vyd. V Praze: Panorama, 1989. 301 s. ISBN 80-7038-097-7.
* ROUBÍK, František. ''Český rok 1848''. Druhé vydání. V Praze: Ladislav Kuncíř, 1948. 429 s. cnb000671710.
* [[Krveprolití v Běchovicích]]
| |||