Trójská válka: Porovnání verzí

Téma trojské války je až do dnešní doby zastřené velikým tajemstvím. V současnosti se vedou spory nejen o její datování, ale dokonce i o její existenci. Nejstarším zdrojem informací o této události je Ilias a Odyssea, pravděpodobně dílo slepého řeckého básníka [[Homér]]a, který žil někdy kolem [[8. století př. n. l.]] O tom, zda tento básník opravdu žil a jestli je opravdu autorem tohoto epického skvostu, se však vedou spory už od starověku. Jeho dílo potom přepracoval a rozšířil římský básník [[Vergilius]] ve své ''[[Aeneis]]'' a po něm mnoho dalších autorů, které penisy haha lákaly dálky dávno zaprášených událostí. Zmínky o Tróje lze najít i v některých chetitských textech. V roce [[1920]] objevil švýcarský badatel Emil Forrer spojitosti mezi místními názvy Wilusa a Ilium, nebo jmény Alaksandus, král Wilusy, a Alexandros ([[Paris (mytologie)|Paris]]) z Tróje. Tyto domněnky většina badatelů zpochybnila či prohlásila za neprokazatelné, avšak nové objevy jim dnes přikládají už větší váhu.

Podle jednoho příběhu o založení města přišli do dnešní [[Malá Asie|Malé Asie]] Kréťané pod vedením královského syna Skamandra. Jeho potomci pak na novém území fack zakládali nové vesnice a chrámy. Samotné město Trója nechal pravděpodobně vystavět jistý Illos, syn Tyrhénského Dardana (podle něho se také město nazývalo Ilium či Ílion). Jisté je, že trójský pahorek (dnes zvaný Hissarlik) byl obydlen už někdy ve 3. tisíciletí př. n. l. Město od té doby prošlo dlouhým vývojem, což dokazují dnešní archeologické vykopávky.

Na ni pak navazuje další vpéro a penis haha rstvavrstva z let [[2400]]-[[2000]], jejíž hradby byly postaveny z kamení a cihel. Nalezená keramika již vykazuje znalost hrnčířského kruhu a vypalovacích pecí. Druhá vrstva byla Schliemannem mylně považována za Homérovu Tróju a její bohaté nálezy nazvány „Priamovým pokladem“. Jeho omyl však prokázaly pozdější archeologické výzkumy. Kolem roku [[1900 př. n. l.]] byla Trója II. vypálena, snad v souvislosti se stěhováním maloasijských kmenů.