Julius Fučík: Porovnání verzí

'''Julius Fučík''' ([[23. únor]]a [[1903]] [[Smíchov]]<ref name="matrika">[http://amp.bach.cz/pragapublica/permalink?xid=AA0D55BAF8324A38810A8641A6852AA3&scan=436 Matriční záznam o&nbsp;narození a&nbsp;křtu]</ref>, dnes čtvrť města [[Praha]] – [[8. září]] [[1943]] [[Berlín]]) byl český [[Komunismus|komunistický]] [[novinář]], literární a divadelní [[kritik]] a [[překladatel]], popravený [[Nacismus|nacisty]] pro účast v [[Československý odboj (1939–1945)|protinacistickém odboji]]. Po roce 1948 se stal ikonou celé komunistické ideologie.

 

Pocházel z dělnické rodiny na pražském předměstí [[Smíchov]]ě; byl pokřtěn 22. března jako Julius Jaroslav<ref name="matrika"></ref>; jméno Julius obdržel po svém strýci, skladateli [[Julius Fučík (skladatel)|Juliu Fučíkovi]]. Rodina se roku [[1913]] přestěhovala do [[Plzeň|Plzně]], protože jeho otec, povoláním soustružník a zároveň ochotnický divadelní pěvec, přijal [[angažmá]] v tamním Městském divadle. V plzeňském divadle již jako malý hoch sehrál desítky úspěšných dětských rolí. Roku 1919 vystoupil z římskokatolické církve a zůstal bez vyznání.<ref name="matrika"></ref> Po [[Maturita|maturitě]] začal externě studovat na [[Filozofická fakulta Univerzity Karlovy|Filosofické fakultě]] [[Univerzita Karlova|Univerzity Karlovy]] a roku [[1921]] vstoupil do [[Komunistická strana Československa|KSČ]]. V letech [[1922]] až [[1924]] žil ve [[Staré Strašnice|Starých Strašnicích]], v Bylanské ulici 39, kde má nyní menší kamennou pamětní desku. V této době také pracoval jako pomocník v kanceláři. V roce [[1926]] se stal členem [[Svaz moderní kultury Devětsil|Devětsilu]], v roce [[1929]] spoluzakládal [[Levá fronta|Levou frontu]]. V období let [[1928]]–[[1938]] působil jako šéfredaktor ''[[Tvorba (časopis, 1925-1938)|Tvorby]]'' a od roku [[1929]] pracoval v ''[[Rudé právo|Rudém právu]]'', a jako takový působil mj. jako dopisovatel v [[Moskva|Moskvě]]. Patřil ke skupině, která odmítala jakoukoliv kritiku [[Sovětský svaz|SSSR]], a soubor jeho [[reportáž]]í ze Sovětského svazu – ''Země, kde zítra již znamená včera'',<ref>FUČÍK, Julius: ''Země, kde zítra již znamená včera''. SNPL, Praha 1955.</ref> je ukázkou mimořádně tendenčního referování o impériu, které procházelo [[Josif Vissarionovič Stalin|stalinským]] terorem a jehož průmyslový rozvoj si vyžádal miliony obětí (první vydání díla se datoval k roku [[1932]], kdy na [[Ukrajina|Ukrajině]] započal [[hladomor]]). Jeho dar spočíval podle publicisty [[Josef Chuchma|Josefa Chuchmy]] v tom, že měl „''smysl pro dramatičnost, pro dobře prodejné, emocionální sdělení. Podával sugestivní zprávy nejen o předmětu svého psaní, nýbrž i o sobě samém – a [[Reportáž psaná na oprátce]] je vyvrcholením této sebeprezentace.''“<ref>CHUCHMA, Josef: S Juliem Fučíkem ještě nejsme hotovi. ''Mladá fronta Dnes'' (příloha ''Orientace'', s. 4), 23. 2. 2003.</ref>