Wikipedista:Cynyk/Pískoviště: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
značka: editace z Vizuálního editoru |
značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 105:
}}</ref>). Kolaps této politiky nadešel až ve chvíli, kdy nové zdroje pro „lov“ pohanských otroků nebyly k dispozici, východní oblasti přemyslovského státu připadly křesťanským státům (Kyjevské Rusi a Krakovsko Polsku).<ref name=":0" /> V té době se objevila snaha prodávat do muslimských zemí (často prostřednictvím židovských obchodníků) jako otroky i křesťany, což církev rozhodně nevítala – vyvolalo to spor o mezi [[Slavníkovci|Slavníkovcem]] [[Svatý Vojtěch|sv. Vojtěchem]] a [[Boleslav II.|Boleslavem II.]] Vojtěch totiž proti prodeji křesťanských otroků jinověrcům protestoval, což se u panovníka a elitních vrstev nesetkalo s pochopením. V době nemoci knížete Boleslava II. pak jeho družina rod Slavníkovců vyvraždila.<ref>http://www.scienceworld.cz/clovek/pocatky-ceskeho-statu-obchod-s-otroky-820/ - Počátky českého státu: obchod s otroky?</ref><ref name=":0" /><ref>{{Citace monografie|příjmení=Sláma|jméno=Jiří|příjmení2=|jméno2=|titul=Přemyslovský stát kolem roku 1000|vydání=|vydavatel=Nakladatelství Lidové noviny|místo=Praha|rok=2000|počet stran=|kapitola=Ekonomické proměny v přemyslovském státě za panování nástupců Boleslava II.|strany=262|isbn=}}</ref>
===
Původní podoba prostoru dnes rovného nádvoří byla značně odlišná. Od západu se táhla vyvýšenina, jejíž vrcholek byl v oblasti dnešního [[Staré proboštství|Starého proboštství]], pod kterým se ochovaly a byly objeveny její poslední zbytky (vyvýšenina zmizela v 11. stol při stavbě budovy biskupství). Tato vyvýšenina bývá některými historiky či archeology ztotožňována s posvátným pahorkem [[Žiži]], zmíněným v [[Kosmova kronika česká|Kosmově kronice]].<ref name=":07">Ivan Borkovský: ''Hrob bojovníka z doby knížecí na Pražském hradě''. in ''Památky archeologické - skupina pravěká'', redigoval Dr. Jan Filip. DÍL XXXXII. ZA ROK 1939-46, PRAHA 1946, vydala Archeologická komise České akademie v Praze a Archeologický sbor Národního muzea v Praze</ref><ref name=":1">{{Citace monografie▼
==== Nejstarší období ====
▲Původní podoba prostoru dnes rovného nádvoří byla značně odlišná. Od západu se táhla vyvýšenina, jejíž vrcholek byl v oblasti dnešního [[Staré proboštství|Starého proboštství]], pod kterým se ochovaly a byly objeveny její poslední zbytky (vyvýšenina zmizela v 11. stol při stavbě budovy biskupství). Tato vyvýšenina bývá některými historiky či archeology ztotožňována s posvátným pahorkem [[Žiži]],
| příjmení = Třeštík
| jméno = Dušan
Řádek 148 ⟶ 150:
}}</ref> Směrem na jih se území svažovalo. Východní část nádvoří přetínala [[rokle]] s na jih tekoucím potokem, oddělující východní část [[Ostrožna|ostrohu]].
Předpokládané pravěké osídlení není vzhledem k pozdější intenzivní stavební činnosti příliš objasněno. Doloženo je až přechodné vymezení území III. nádvoří a východní části ostrohu příkopem snad v 1. polovině [[9. století]] a následné rozšíření areálu sídliště až k [[Hradčanské náměstí|Hradčanskému náměstí]]. Z té doby pochází nález původně mohylového pohřebiště s pohanskými pohřebními prvky, v oblasti bývalé vyvýšeniny ztotožňované s vrcholkem [[Žiži]] (v okolí [[Obelisk (Pražský hrad)|Obelisku]] a [[Staré proboštství|Starého
=== Ostravice - historie obce ===
| |||