Wikipedista:Cynyk/Pískoviště: Porovnání verzí

... Přesto přežívaly některé pohanské zvyklosti i na knížecím dvoře, jenž byl jinak hlavním ohniskem christianizace země, jak o tom svědčí například nálezy symbolických obětin (zvířecí kosti, vejce) v hrobě [[Boleslav II.|Boleslava II.]].<ref>{{Citace monografie|příjmení=Bravermanová|jméno=Milena|příjmení2=|jméno2=|titul=Přemyslovský stát kolem roku 1000|vydání=|vydavatel=Nakladatelství Lidové noviny|místo=Praha|rok=2000|počet stran=|kapitola=Hrob Boleslava II.|strany=252-253, 260|isbn=}}</ref> Také samotné nastolování knížat na kamenný stolec v podobě prostého balvanu v areálu pražského hradu na posvátné vyvýšenině zvané Žiži (Siži) byl rituál, jenž se od dob pohanství zachoval i do křesťanských časů - celý obřad známe jen nedokonale z pramenů 10. - 12. století a až do 12. století neměla církev na tomto obřadu prakticky žádnou účast, přestože se jednalo o nezbytná akt ustanovení knížete - kamenný stolec byl proto nejdůležitější [[Insignie|insignií]] knížectví. Český nastolovací obřad není u slovanů ojedinělý (např. podobný obřad se udržela až do pozdního středověku u [[Korutany (Slovinsko)|korutanských]] Slovanů).<ref>{{Citace monografie|příjmení=Třeštík|jméno=Dušan|příjmení2=|jméno2=|titul=Mýty kmene Čechů|vydání=|vydavatel=Nakladatelství Lidové noviny|místo=Praha|rok=2003|počet stran=|strany=156|isbn=}}</ref> Přežívajícím pohanským prvkem byla i běžná tradice mnohoženství, proti niž brojila z popudu církve i světská knížecí moc - z nařízení [[Břetislav I.|Břetislava I.]] (v tzv. [[Břetislavova dekreta|Břetislavových statutech]] z roku 1039) se trestem pro muže, který by měl po pohanském zvyku více manželek, stalo jeho prodání do otroctví (prodej otroků patřil k jednou z ekonomických pilířů raného přemyslovského státu).<ref>{{Citace monografie|příjmení=Sláma|jméno=Jiří|příjmení2=|jméno2=|titul=Přemyslovský stát kolem roku 1000|vydání=|vydavatel=Nakladatelství Lidové noviny|místo=Praha|rok=2000|počet stran=|kapitola=Ekonomické proměny v přemyslovském státě za panování nástupců Boleslava II.|strany=262|isbn=}}</ref>

 

Pojmem „Žiži“ (méně často také také „Siží“) bývá označován dnes již neexistující skalní vrcholek v areálu [[Pražský hrad|Pražského hradu]]. O posvátném či kultovním významu vrcholku Žiži v předkřesťanských i raně Přemyslovských Čechách se ve svých knihách běžně zmiňují čeští historikové (např. [[Dušan Třeštík]],<ref>{{Citace monografie|příjmení=Třeštík|jméno=Dušan|příjmení2=|jméno2=|titul=Mýty kmene Čechů|vydání=|vydavatel=Nakladatelství Lidové noviny|místo=Praha|rok=2003|počet stran=|strany=156|isbn=}}</ref> [[Petr Charvát]]<ref>{{Citace monografie|příjmení=Charvát|jméno=Petr|příjmení2=|jméno2=|titul=Zrod českého státu 865 - 1055|vydání=|vydavatel=Vyšehrad|místo=2007|rok=|počet stran=|strany=136 - 150|isbn=}}</ref> nebo [[Michal Lutovský]]<ref name=":02">{{Citace monografie|příjmení=Lutovský|jméno=Michal|příjmení2=|jméno2=|titul=Po stopách prvních Přemyslovců I. - Zrození státu (872 - 972)|vydání=|vydavatel=Nakladatelství Libri|místo=Praha|rok=2006|počet stran=|svazek edice=I.|strany=76 - 82|isbn=}}</ref>) Pozice vrcholku pahorku Žiži bývá přesněji lokalizována do místa na [[Třetí nádvoří Pražského hradu|třetím hradním nádvoří]], na němž se od roku 1928 nachází takzvaný [[Obelisk (Pražský hrad)|Plečnikův obelisk]].<ref name=":02" />

 

 

=== Otroci na Pražském tržišti ===