[[Soubor:Flag of the Kingdom of Yugoslavia.svg|thumb|right|Slovanská vlajka navržena sjezdem]]
'''Slovanský sjezd v [[Praha|Praze]]''' probíhal ve dnech 2. až 12. června [[1848]]. Snažil se sjednotit všechny [[Slované|Slovany]] žijící v [[Rakousko-Uhersko|rakouské monarchii]].
== Program ==
Sjezd měl 4 hlavní body:
* vytvoření spolku rakouských Slovanů,
* vztah ke Slovanům mimo [[Rakousko]],
* vztah k neslovanským národům v rakouských zemích,
* vztah rakouských Slovanů k neslovanským národům mimo Rakousko (zejména [[Německo]]).
== Průběh ==
Během května se sjížděli do [[Praha|Prahy]] delegáti vyslaní všemi národními sněmy tehdejších národních hnutí. Jen například mezi Jihoslovany se do seznamu zapsalo 40 lidí; později počet zástupců ještě vzrostl. Československá sekce byla nejpočetnější - zastupovalo ji 237 lidí; kromě toho také byla přítomna i sekce polsko-rusínská.<ref name="ČaJM311">{{Citace monografie
| příjmení = Žáček
| jméno = Václav
| odkaz na autora =
| titul = Češi a Jihoslované v minulosti
| vydavatel = Academia
| místo = Praha
| rok = 1975
| isbn =
| kapitola = Za buržoazní revoluce roku 1848 a 1849
| strany = 331
| jazyk = čeština
}}</ref>
Sjezd byl zahájen [[2. červen|2. června]] [[1848]] v [[Praha|Praze]] na [[Žofínský ostrov|Žofínském ostrově]].<ref name="ČaJM311"/> Jeho základní ideou byly [[panslavismus]] a [[austroslavismus]]. Předsedou sjezdu byl [[František Palacký]], který propagoval [[austroslavismus]] jako obranu proti [[pangermanismus|pangermanismu]]. Účastníkem sjezdu byl také [[Michail Alexandrovič Bakunin]]. Sjezd provázela nejednotnost jednotlivých národů. Přesto se sjezd dohodl na ''Manifestu sjezdu Slovanského k národům Evropským'', jehož hlavní myšlenkou bylo právo na sebeurčení národů. Na uskutečnění se významně podílel také [[Karel Havlíček Borovský]].
V době sjezdu došlo k potyčkám mezi [[radikalismus|radikálními]] studenty a armádou. Studenti byli tvrdě potlačeni.
