Verze z 16. 4. 2017, 18:39 editovat Martin Urbanec (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé, Byrokraté, Revizoři, Správci rozhraní, Správci 67 380 editací m Editace uživatele 195.146.104.218 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je Martin Urbanec ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 26. 4. 2017, 19:58 editovat zrušit editaci 37.48.37.212 (diskuse) Bez shrnutí editace značka: editace z Vizuálního editoru Přejít na další porovnání →
Řádek 4: '''Kyseliny''' jsou chemické látky, jejichž molekuly se ve vodě [[disociace\|disociují]] na [[Vodíkový kationt\|vodíkové kationty]] a anionty kyseliny. == Teorie kyselin ~~a zásad~~ == {{Podrobně\|Teorie kyselin a zásad}} Existuje několik teorií definujících pojmy kyselina a zásada. Nejčastěji se používají tři: ''Arrheniova'', ''Brønsted-Lowryho'' a nejobecnější ''Lewisova''. Tyto pojmy znamenají jedno a totéž. === Arrheniova teorie === {{Podrobně\|Arrheniova teorie kyselin a zásad}} Tato teorie byla formulována roku [[1887]] [[Svante Arrhenius\|Arrheniem]]. Ten vycházel z předpokladu, že kyseliny ~~a zásady~~ jsou schopné v roztoku [[disociace\|disociovat]] (tzn. jedná se o [[elektrolyt]]y). Jako kyseliny byly definovány látky, které jsou schopné odštěpit proton podle rovnice: : HA ↔ H<sup>+</sup> + A<sup>−</sup> Řádek 22: : H<sup>+</sup> + H<sub>2</sub>O ↔ H<sub>3</sub>O<sup>+</sup> Teorie se tedy týkala pouze ''protických rozpouštědel''. Jako kyseliny byly definovány látky, které jsou schopné být donory protonu (jeví pozorovatelnou snahu odštěpit proton). ~~Zásady jsou naopak akceptory protonu. Např. v následující dvojici reakcí vystupuje voda jednou jako kyselina a podruhé jako zásada:~~ : RNH<sub>2</sub> + H<sub>2</sub>O ↔ RNH<sub>3</sub><sup>+</sup> + OH<sup>−</sup>

Kyseliny: Porovnání verzí