Excelence: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
typo
Řádek 6:
V důsledku dekretu ''Sanctissimus'' z 31. prosince 1930<ref>[http://www.vatican.va/archive/aas/documents/AAS-23-1931-ocr.pdf Dekret ''Sanctissimus''], AAS 23 (1931), S. 22. {{la}}</ref> Kongregace pro ritus (lat. ''Congregatio pro sacri ritibus et caeremoniis'') [[Svatý stolec|Svatého stolce]] byl katolickým biskupům udělen titul „Nejdůstojnější Excelence“ (lat. ''Excellentia Reverendissima''). V následujících letech po skončení [[První světová válka|I. světové války]] titul Excelence, který náležel [[Vyslanec|vyslancům]], byl již udílen [[Apoštolský nuncius|apoštolským nunciům]], kteří byli biskupy. [[Přídavné jméno|Adjektivum]] „Reverendissima“ byl používán k odlišení církevního titulu „Excellence“, od titulu udělovaného civilními orgány.
 
Instrukce ''Ut sive sollicite'' [[Státní sekretariát|Státního sekretariátu Svatého stolce]] z 31. března 1969, označila adjektivum „Reverendissima“ za volitelné (fakultativní), a potvrdila užívání „Excelence“ pro biskupy, pro děkana [[Tribunál římské roty|Tribunálu římské roty]], pro sekretáře [[Nejvyšší tribunál apoštolské signatury|Nejvyššího soudu apoštolské signatury]] a [[Apoštolská Komora|vicecamerlenga]].<ref>[http://www.vatican.va/archive/aas/documents/AAS-61-1969-ocr.pdf Instrukce ''Ut sive sollicite''], AAS 61 (1969), S. 334. {{la}}</ref>
 
Podle dopisu dekretu ''Sanctissimus'' z 31. prosince 1930 byl titul „Nejdůstojnější Excelence“ určen také [[Patriarchát (územní členění církve)|patriarchům]], ale v praxi Svatý stolec se na ně nadále obracel s oslovením „Blaženosti“ (lat. ''Beatitudine''), které bylo formálně schváleno [[Motu proprio|motem proprio]] ''Cleri sanctitati'' z 2. června 1957.<ref>[http://www.vatican.va/archive/aas/documents/AAS-49-1957-ocr.pdf Motu proprio ''Cleri sanctitati''] can. 283, § 1, n. 10, AAS 49 (1957), S. 443. {{la}}</ref>