Otevřít hlavní menu

Změny

Přidáno 2 019 bajtů ,  před 2 lety
→‎Příliv českého obyvatelstva: Spor o konfiskovaný dvůr Veselíčko, zdroj
Česká škola se dělila až do konce roku 1920 o prostory zámku s vojenskou jednotkou, která zde byla umístěna po obsazení provincie [[Německá jižní Morava]]. V roce 1922 byla obecná škola přeměněna na českou školu menšinovou a při škole začal pracovat divadelní ochotnický soubor místního okrsku Národní jednoty.<ref>[http://www.amaterskedivadlo.cz/main.php?data=soubor&id=33049 Ochotnický divadelní soubor Staré Hobzí]</ref> Zřízení měšťanské školy (smíšené) ve Starém Hobzí schválilo Ministerstvo školství a osvěty výnosem z 2. října 1926.<ref>Havlík, B.: Vývoj školství. In: Dačicko, Slavonicko, Telčsko. Brno 2005, s. 519</ref> V roce 1927 přibyla v prostorách zámku vedle obecné, měšťanské školy, četnické stanice ještě česká mateřská škola a opatrovna, v roce 1931 kancelář starosty a bytové prostory.<ref>Státní okresní archiv Jindřichův Hradec, Mateřská škola a opatrovna Staré Hobzí, 1927 - 1938</ref>
 
V červnu 1926 se ve Starém Hobzí konala velká oslava k převzetí Janovského lihovaru. Na oslavě promluvil mimo agrárníka Staňka také farář Josef Válka z [[Český Rudolec|Českého Rudolce]], člen správní rady „Pachtovního a kolonizačního družstva Národní jednoty” a od roku 1924 předseda okrsku Národní jednoty ve Slavonicích. Majitel lihovaru Hugo Singer se rozhodl z Hobzí odejít a prostřednictvím poslance [[František Staněk|Františka Staňka]] prodal celý svůj majetek za částku 370 000 Kč. Výhodné kredity k zakoupení lihovaru za 157 750 Kč pak českým rolníkům poskytly spořitelny v Telči a Dačicích.,<ref>Reichenberger Zeitung, Organ für die deutsch-nationale Partei in Böhmen, 14.6.1926, č. 140, s. 2</ref> nedostatek financí na odstupné za statek vyřešil Staněk úhradou ze státních prostředků. Předsedou prvního představenstva družstva se stal v roce 1925 mlynář Emil Coufal.<ref>Boris Hanák: Slavonicko v letech 1918 - 1930, dipl. práce Brno 2008</ref> V roce 1927 rolníci zahájili provoz českého družstevního lihovaru.<ref>Stehlík M.: Český Rudolec v bouřlivém půlstoletí 1918 – 1960, s. 15.</ref> U správy státního statku v [[Janov (Staré Hobzí)|Janově]] zřídil československý stát sýrárnu.<ref>Deset let Československé republiky, Svazek 3, Státní tiskárna, 1928, s. 386</ref>
 
Dne 15. července 1928 prodal Bernard Sachs svůj dům Jaroslavu Hálovi, který v něm následně zřídil hostinec Česká beseda.<ref>Michal Stehlík: Židé na Dačicku a Slavonicku: (1670-1948), Městské muzeum a galerie v Dačicích, 2002, s. 52</ref> Příliv českého obyvatelstva sílil nejen prodejem zbytkových statků a přídělem rozparcelované konfiskované půdy rodiny Pallavicini do českých rukou,<ref>Jan Tiray
: Vlastivěda moravská. Místopis Moravy, IV. Jihlavský kraj. Slavonický okres, 1926</ref> ale i příchodem českých učitelů, četníků, poštmistrů, rolníků, lesních zaměstnanců, cestářů (trať 56 Dačice - Staré Hobzí) a majitelů trafik (trafika čp. 23, čp. 9)<ref group="pozn.">Další místa legionářských trafik se nacházela např. v Cizkrajově, Vnorovicích čp. 22, Slavonicích čp. 191 a sklad tabáku, Modleticích čp. 8. (noviny Československý legionář, sociální rubrika)</ref> z řad vysloužilých legionářů.<ref>Československý legionář, ročník 11, 31.5.1929, číslo 22, s. 10.</ref><ref>Československý legionář, datum 30.4.1937, číslo 18, s. 12; datum 24.7.1920, číslo 29, s. 3</ref> Po obecních volbách roku 1931 získalo české obyvatelstvo převahu v obecním zastupitelstvu.<ref>Lidové noviny, 12.11.1931, č. 567, s. 3</ref> Při sčítání lidu v roce 1930 mělo Staré Hobzí 851 obyvatel, z toho 518 hlásících se k české národnosti. V říjnu 1937 přibyla v Hobzí pobočka jemnické [[Sokol (spolek)|Sokolské jednoty]].<ref>Národní listy, 10.10.1937, č. 278, s. 2</ref>
 
=== Spor o konfiskovaný dvůr Veselíčko ===
Zábor z velkostatku Alexandra Pallaviciniho se ve Starém Hobzí týkal dvorů Nové Hobzí, Janův dvůr, Hejnice a Veselíčko. Celková výměra zabrané půdy na těchto statcích činila 470,5 ha zemědělské půdy a 412 ha veškeré půdy a její přerozdělování doprovázela celá řada konfliktů mezi českými a německými zájemci. Spor o dvůr Veselíčko dokonce skončil až před soudem. Na návrh místního odboru Národní jednoty pro jihozápadní Moravu a místní odbočky agrární Domoviny přiznal Státní pozemková úřad rozparcelovanou půdu 26 žadatelům z řad stoupenců [[Republikánská strana zemědělského a malorolnického lidu|české agrární strany]]. Rozměření a vykolíkování pozemků v roce 1925 vzbudilo velkou nevoli nejen u německých obyvatel a spolku „Deutsche Heimstatte”, ale i některých českých obyvatel obce. Následovaly stížnosti u německých poslanců, starosty obce, okresní politické správy v Dačicích a nakonec i u předsedy místní Domoviny Jana Holzapla. Když ani ten kolíky na rozparcelované půdě neodstranil, učinili tak stěžovatelé sami. Po vyšetřování místními četníky bylo obžalováno 21 německých a 8 českých obyvatel, z toho 3 odsouzení pachatelé byli amnestováni. Části německých zájemců ze spolku „Deutsche Heimstatte” pak byly přiděleny do pronájmu farní pozemky o rozloze 22 ha. Zdejší průběh pozemkové reformy vnímalo německé obyvatelstvo jako „''krajně nespravedlivý zásah proti německému obyvatelstvu''” a celá akce je v obecní kronice podrobně zaznamenána.<ref>Boris Hanák: Slavonicko v letech 1918 - 1930, dipl. práce Brno 2008</ref>
 
=== Činnost německých spolků ===