Collaltové: Porovnání verzí

Přidáno 162 bajtů ,  před 4 lety
drobné úpravy, formulace
(→‎Uherčické panství: drobné úpravy)
(drobné úpravy, formulace)
Posledním majitelem panství se stal jeho syn [[Oktavián Collalto et San Salvatore]] (1906–1973). Právě za Oktáviánova působení proběhla na Uherčickém panství konfiskace veškerého collaltovského majetku na československém území podle [[Benešovy dekrety|tzv. Benešových dekretů]].<ref name="Krejčová" />
 
=== Konfiskace majetku ===
<center><gallery>
Konfiskace majetku Oktaviána Collalto et San Salvatore probíhala na základě vyhlášky [[Okresní národníNárodní výbor (1945–1990)|Okresního národního výboru]] (ONV) v [[Jihlava|Jihlavě]] ze dne 11. července [[1945]], jejíž právní podklad tvořil [[Benešovy dekrety|dekret]] prezidenta republiky č. 12/1945 Sb.<ref> ekretDekret ze dne 21. června 1945 o konfiskaci a urychleném rozdělení zemědělského majetku Němců, Maďarů, jakož i zrádců a nepřátel českého a slovenského národa.</ref> Vzhledem k tomu, že dekret zahrnoval pouze osoby německé a maďarské národnosti, Oktavián Collalto se jako [[Italové|Ital]], na kterého se konfiskace nevztahoval, odvolal. ZaslalStížnost stížnostzaslal k [[Zemský národní výbor|Zemskému národnímu výboru]] (ZNV) v [[Brno|Brně]] a ten konfiskační vyhlášku zrušil. V závěrečném usnesení ale výbor označil Oktaviána Collalta označil za italského [[Italský fašismus|fašistu]].<ref>Dle rozhodnutí Rady ZNV ze dne 19. 12. 1945.</ref> [[Okresní národní výbor]] (ONV) v Jihlavě (místo správy collaltovského majetku) vydal novou konfiskační vyhlášku.,<ref>Konfiskační vyhláška č. A-386/46-X ze dne 20. února 1946.</ref> Vyhláškakterá byla zveřejněna nejen ve [[Velké Meziříčí|Velkém Meziříčí]], [[Moravské Budějovice|Moravských Budějovicích]], [[Třebíč]]i a [[Nové Město na Moravě|Novém Městě na Moravě]], ale také ve všech obcích, kde měl rod Collaltů majetek,.<ref>SOA Jihlava, fond Brtnice – korespondence konfiskát Collalto (1946–1951), inv. č. 20, Přípravná zpráva.</ref> aVeškerý který mělmajetek býtbyl zkonfiskován s okamžitou platností a bez náhrady.<ref>SOA Jihlava, fond Brtnice – korespondence konfiskát Collalto (1946–1951), inv. č. 20, ONV čj. A-386/46-10.</ref>
File:Uherčice castle.JPG
File:Uherčice u Znojma, zámek (45).JPG
File:Uherčice, zámek (03).jpg
File:Uherčice, zámek (05).jpg
File:Ungarschitz-2008-09-03-ZamekOdZapadu.JPG
File:Ungarschitz-2008-09-03-PohledNaZamekPresRybnik.JPG
</gallery><br /> </center>
 
== Konfiskace majetku ==
Konfiskace majetku Oktaviána Collalto et San Salvatore probíhala na základě vyhlášky [[Okresní národní výbor|Okresního národního výboru]] (ONV) v [[Jihlava|Jihlavě]] ze dne 11. července [[1945]], jejíž právní podklad tvořil [[Benešovy dekrety|dekret]] prezidenta republiky č. 12/1945 Sb.<ref> ekret ze dne 21. června 1945 o konfiskaci a urychleném rozdělení zemědělského majetku Němců, Maďarů, jakož i zrádců a nepřátel českého a slovenského národa.</ref> Vzhledem k tomu, že dekret zahrnoval osoby německé a maďarské národnosti, Oktavián Collalto se jako [[Italové|Ital]] odvolal. Zaslal stížnost k [[Zemský národní výbor|Zemskému národnímu výboru]] (ZNV) v [[Brno|Brně]] a ten konfiskační vyhlášku zrušil. V závěrečném usnesení ale výbor označil Oktaviána Collalta za italského fašistu.<ref>Dle rozhodnutí Rady ZNV ze dne 19. 12. 1945.</ref> [[Okresní národní výbor]] (ONV) v Jihlavě (místo správy collaltovského majetku) vydal novou konfiskační vyhlášku.<ref>Konfiskační vyhláška č. A-386/46-X ze dne 20. února 1946.</ref> Vyhláška byla zveřejněna ve [[Velké Meziříčí|Velkém Meziříčí]], [[Moravské Budějovice|Moravských Budějovicích]], [[Třebíč]]i a [[Nové Město na Moravě|Novém Městě na Moravě]], ale také ve všech obcích, kde měl rod Collaltů majetek,<ref>SOA Jihlava, fond Brtnice – korespondence konfiskát Collalto (1946–1951), inv. č. 20, Přípravná zpráva.</ref> a který měl být zkonfiskován s okamžitou platností a bez náhrady.<ref>SOA Jihlava, fond Brtnice – korespondence konfiskát Collalto (1946–1951), inv. č. 20, ONV čj. A-386/46-10.</ref>
 
=== Předání majetku do národní správy ===
Podle přípravné zprávy ze dne 6. dubna [[1946]] spadaly pod centrální ředitelství v Brtnici: Lesní úřad v Brtnici, Lesní správa v [[Český Rudolec|Německém Rudolci]], Hospodářská správa v Brtnici, Hospodářská správa v [[Okříšky|Okříškách]], Správa rybnikářství a Správa velkostatku v [[Uherčice (okres Znojmo)|Uherčicích]] s výrobnou generátorového dříví a [[cihelna|cihelnou]] v Okřiškách, s [[pivovar]]em v Brtnici, s [[vápenka|vápenkou]] a [[lihovar]]em v Uherčicích. „OO příděl uherčického velkostatku (výměras cavýměrou kolem 55 ha) v Uherčicích se ucházely [[Státní lesy a statky]] (SLS) a místní drobní zemědělci“zemědělci.<ref>SOA Jihlava, fond Brtnice – korespondence konfiskát Collalto (1946–1951), inv. č. 20, Přípravná zpráva z 6. 4. 1946.</ref> Lesní majetek dostaly 24. května 1946 obdržely Státní lesy a statky a, zaměstnanci velkostatku měli zatímprozatím zůstat na svých pracovních místech.<ref>SOA Jihlava, fond Brtnice – korespondence konfiskát Collalto (1946–1951), inv. č. 20, Zápis z 24. 5. 1946.</ref> Majetek pod národním správcem vrchním lesním radou Ing. Stanislavem Krupicou byl rozdělen na část brtnickou a část uherčickou (hospodářský správce v Uherčicích Stanislav Jaš).
Majetek pod národním správcem vrchním lesním radou Ing. Stanislavem Krupicou byl rozdělen na část brtnickou a část uherčickou (hospodářský správce v Uherčicích Stanislav Jaš).
 
=== Odvolání Oktaviána Collalta ===
Oktavián Collalto et San Salvatore se za pomoci JUDr. Jana Krčala odvolal a uváděl, že nebyl ani Němec ani Maďar. Také vyzdvihl fakt, „žeže ''v konfiskační vyhlášce chyběl skutkový předpoklad pro to, aby byl zrádceoznačen zrádcem nebo nepřítelnepřítelem Čs. republiky”republiky''. ZNV následně 7. ledna 1946 rozhodl znovu a tentokrát prohlásil Oktaviána Collalta za osobu spadající pod ustanovení §u 3 odst. 1 dekretu č. 12/45 Sb. Zemský národní výbor vinil Oktaviána Collalta obvinil z účasti na fašistické vládě, z užívání německého jazyka, čímžv jehož důsledku byl místním obyvatelstvem považován za Němce,. ale takéDále ho obvinilvinil z aktivní a záměrné pomoci německým okupantům. Collaltova argumentace v odvolání spočívala ve faktu, že „původní„''původní fašistická strana dopomohla ke svržení Mussoliniho vlády a hlavně tato problematika představovala otázku italskou, jíž se mělo zabývat ministerstvo vnitra, ne ZNV”však ZNV''”. Používání německého jazyka považoval za irelevantní. Oktavián přiznalna svoji obhajobu uvedl, „že„''že přispíval na sbírky pro německé dobročinné účely, které z něho byly vymáhány či spíš vydírány''.” Kníže Oktavián poukazovalPoukazoval na skutečnost, že „se„''se snažil chránit svůj majetek, aby jej ubránil před plundrováním.''”<ref>MZA, fond Ústřední správa Collaltů Brtnice, kart. 398., Vyhlášku ONV čj. B-466-VIII., Podle ZNV Brno čj. 10.625-VIII/28-45., Rozhodnutí ZNV Brno čj. 10.625-VIII/28-45.</ref> Také uvedl, že „přispíval„''přispíval pouze na dobročinné účely”, „po rozpuštění Junáka v Brtnici poskytl k dispozici finanční prostředky ve výši 100 000 Kčs pro pokračování organizace”, „zaopatřoval rodinné příslušníky perzekvovaných osob” a že „byl německými úřady označen za nespolehlivou osobu”osobu''”.<ref>SOA Jihlava, fond Brtnice – konfiskát Collalto, inv. č. 19, kart. 5, odvolání do vyhlášky ONV ve Velkém Meziříčí.</ref>
 
Zemědělští a lesní zaměstnanci velkostatku [[Brtnice]], [[Uherčice (okres Znojmo)|Uherčice]] a [[Český Rudolec|Německý Rudolec]] v prohlášení ze dne 16. února [[1946]] uvedli na obranu knížete Oktaviána Collalta et San Salvatore prohlášení uvedli:
 
{{Citace|„...kníže Oktavián Collalto měl vždy plné pochopení pro sociální poměry svých zaměstnanců, bez rozdílu, zda to byl dělník neb úředník. Byl proti přijímání německých zaměstnanců, při zatčení svého zaměstnance gestapem podporoval rodinu dotyčného a snažil se zakročit ve prospěch postiženého,...že když kníže Collalto přispíval na německé sociální účely, nečinil tak dobrovolně. Podporoval partyzány na svém území, když mohl. Jeho rodina nikdy nebyla občany považována za Němce, ale za Italy s pozitivním vztahem k českým zemím a českému obyvatelstvu a že jim „není známo, že by majitel (kníže Oktavián) byl zrádcem a nepřítelem českého národa.“| Příběh uherčického zámku. Poválečná historie v letech 1945–1979<ref name="Krejčová" />}}
 
Podle vyjádření [[Ministerstvo zemědělství České republiky|ministerstva zemědělství]] měla být konfiskace odložena a majetek měl být sepsán pro lepší zachování stavu jeho majetku.<ref>MZA, fond Rodinný archiv Collaltů Brtnice, inv. č. 398, kart. 318, Dopis ze 17. 10. 1946.</ref> Vzhledem k tomu, že Ing. Stanislav Krupica dne 3. dubna 1947 zemřel, ustanovil ZNV v Brně 22. dubna 1947 nového národního správce vrchního lesního radu pana Františka Stejskala.<ref>SOA Jihlava, fond Brtnice – korespondence konfiskát Collalto (1946–1951), inv. č. 20, ZNV čj. 10.229-VII-46.</ref> 12. května 1947 ZNV „rozhodl, že Oktavián Collalto et San Salvatore, vlastník velkostatku Brtnice, okr. Jihlava, spadá pod ustanovení §u 3 odst. 1 dekretu č. 12/45 Sb.<ref>Rozhodnutí ZNV Brno čj. 10955/44-47.</ref><ref>SOA Jihlava, fond Brtnice – korespondence konfiskát Collalto (1946–1951), inv. č. 20, Ministerstvo zemědělství 51.676/48-IX/Z-11.</ref> Následovalo další odvolání. 12. srpna [[1949]] rozhodla rada krajského národního výboru v Jihlavě o zrušení národní správy a František Stejskal byl odvolán. Nepřidělené části majetku převzal [[Národní pozemkový fond]].<ref>SOA Znojmo, fond Zámek Uherčice, kart. 29, Zpráva z 1. 12. 1949.</ref> Zámecký inventář z Uherčic (kromě inventáře Národní kulturní komise a inventáře pro aukční prodej) byl předán národnímu podniku [[Antikva]] a část odkoupil Čs. státní statek za 88 000 Kčs.<ref name="Krejčová" />
 
Dne 12. května 1947 ZNV „''rozhodl, že Oktavián Collalto et San Salvatore, vlastník velkostatku Brtnice, okr. Jihlava, spadá pod ustanovení §u 3 odst. 1 dekretu č. 12/45 Sb''.<ref>Rozhodnutí ZNV Brno čj. 10955/44-47.</ref><ref>SOA Jihlava, fond Brtnice – korespondence konfiskát Collalto (1946–1951), inv. č. 20, Ministerstvo zemědělství 51.676/48-IX/Z-11.</ref> Následovalo další odvolání, na které reagovala 12. srpna [[1949]] rada Krajského národního výboru v Jihlavě zrušením národní správy a František Stejskal byl odvolán. Nepřidělené části majetku převzal [[Národní pozemkový fond]].<ref>SOA Znojmo, fond Zámek Uherčice, kart. 29, Zpráva z 1. 12. 1949.</ref> Zámecký inventář z Uherčic (kromě inventáře Národní kulturní komise a inventáře pro aukční prodej) byl předán národnímu podniku [[Antikva]] a část odkoupil Čs. státní statek za 88 000 Kčs.<ref name="Krejčová" />
 
<center><gallery>
File:Uherčice castle.JPG
File:Uherčice u Znojma, zámek (45).JPG
File:Uherčice, zámek (03).jpg
File:Uherčice, zámek (05).jpg
File:Ungarschitz-2008-09-03-ZamekOdZapadu.JPG
File:Ungarschitz-2008-09-03-PohledNaZamekPresRybnik.JPG
</gallery><br /> </center>
 
== Odkazy ==