Klášter Sadská: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
doplnění hesla - založení kláštera |
faktické opravy |
||
Řádek 13:
| místo = [[Sadská]], [[okres Nymburk]]
| řád = [[Augustiniáni kanovníci]]
| datum založení = [[
| datum zrušení = [[1362]] - kapitula přeložena do Prahy, [[1421]]
| datum obnovení = -
| mateřský klášter = [[Klášter Roudnice nad Labem |Roudnice nad Labem]]
Řádek 24:
}}
'''Klášter v Sadské''' je někdejší klášter [[Augustiniáni kanovníci|augustiniánů kanovníků]], založený roku [[
== Historie ==
[[Soubor:Kostel Svatého Apolináře v Sadské.jpg|náhled|vlevo|Kostel Svatého Apolináře v Sadské bývalého kláštera]]
V roce [[1118]] založil [[Seznam_představitelů_českého_státu#.Česká_knížata_.281092.E2.80.931140.29:_Přemyslovci|kníže]] [[Bořivoj II.]] na vrcholu [[Svědecká hora|svědeckého kopce]] v Sadské církevní kapitulu sv. Apolináře. [[Kapitula]] je nejvyšší církevní škola a tímto titulem se v tehdejší době honosilo jen několik míst v [[České knížectví|Českém knížectví]]. Roku 1120 byl na místě bývalé kaple dokončen kostel svatého Apolináře. Součástí kláštera byly také vinice a později v těchto místech vznikl také [[Sadská (hrad)|strážní hrad]] s opevněním, později knížecí a královský.<ref>[http://www.mesto-sadska.cz/m/volny-cas/soucasnost-a-historie/historie-mesta/ Současnost a historie města na oficiálních stránkách města Sadská]</ref> Konvent byl osazen řeholníky z kanonie v [[Roudnice nad Labem|Roudnici nad Labem]].
Za panování [[Karel IV.|Karla IV.]] roku [[1362]] byla kanonie ze Sadské přenesena do Prahy k nově založenému [[Kostel svatého Apolináře (Praha)|kostelu svatého Apolináře]] na [[Nové Město (Praha)|Novém Městě pražském]]. Iniciátorem přeložení kapituly augustiniánů kanovníků byl [[Seznam pražských biskupů a arcibiskupů|první pražský arcibiskup]] [[Arnošt z Pardubic]].
[[Kanonie]] v Sadské zanikla v roce 1420 během husitských válek, kdy řeholníci klášter opustili. Část z nich se uchýlila do [[Zaháňské knížectví|Zaháňského]] kláštera ve [[Slezsko|Slezsku]]. Je také možné, že se někteří řeholníci přidali k roudnickým spolubratřím, kteří se uchýlili do [[Vratislav (město)|Vratislavi]]. Po husitských válkách již klášter nebyl obnoven.
| |||