V této majestátní stavbě, která se svou rozlohou a velikostí '''podobá pozdějšímu Taj Mahalu''', je pochován druhý mughalský císař Humájún. Humájúnova hrobka je zařazena na seznam UNESCO. Nechala ji postavit v 16. století (1562-1571) manželka zesnulého císaře Hadži Begum narozená v Persii. Jedná se o první velké mauzoleum mughalské architektury s výraznou zahradou. Dnes patří Humájánova hrobka mezi '''oblíbené cíle indických novomanželských párů'''. Na rozdíl od slavného Taj Mahalu se zde mohou s impozantní stavbou v pozadí nerušeně vyfotografovat.
----
----
----Obrovská hrobka je vystavěna v '''komplexu rozsáhlých zahrad''' se stranami dlouhými 357 a 350 m. Celá plocha zabírá přes 30 akrů. Humajánova hrobka je umístěna v těsné blízkosti '''hrobu svatého Hazrata Nizamuddina Auliya''', jednoho z největších muslimských svatých Indie. Celý areál obklopuje vysoká zeď ze S, J a Z strany. Na východní straně je zahrada lemována řekou Džamunou. V současné době se jako hlavní vstup používá západní brána, která je 16 m vysoká a je ozdobena 6ti cípými hvězdami, ornamentální ozdobou mughalské doby. Původně však byla zřejmě používána J brána, která je ještě větší.
=== Architektonický skvost ===
Stavba stojí na dvou podstavcích, z nichž horní je vysoký 7 m. Ve středu stavby je '''osmiboká síň, kde je umístěna rakev vládce'''. Kolem se vyskytuje osm menších místností. Osmička totiž představuje v islámské kosmologii absolutní vrchol, ráj všeho. Centrální síň je zastřešena dvojitou kopulí. Vyšší kopule je kvůli estetickému dojmu zhotovena z mramoru a je ozdobená 6m vysokou měděnou věžičkou. Nižší kopule (25 m) má naopak prvořadý význam díky perfektní akustice.
Na terase a v rohových místnostech je '''mnoho kamenných náhrobků'''. Bohužel jen málo z nich může být identifikováno. Většinou patří dalším členům rodiny Mughalů. Předpokládá se, že jsou zde pochováni Muhammad Shah, Jahandar Shah, Farrukh Siyar, Ahmad Shah a Alamgir II, čímž bývá Humajánova hrobka nazývána "Dům Timurů" ("House of Timor"). Náhrobky na terase jsou místa skutečného zpopelnění v kryptách nižšího podlaží. Právě v těchto kryptách se předpokládá, že se '''ukrýval poslední mughalský vládce Bahadur Šáh Zafar''' a jeho synové před úderem Britů v roce 1857 na Dillí.
Na severní straně Humajúnovy hrobky je velká studna, která tvoří hlavní zdroj vody pro zahradní kanály. Uprostřed východní strany se nachází pavilon s pískovcovými oblouky, který byl postaven v 18.-19. století pravděpodobně jako náhrada dřívějšího vodního systému. Humajánova hrobka je '''první z velkých imperiálních staveb''' se zahradou okolo, což se považuje za největší inovaci mughalské architektury. Zahrada s hrobkou v ústředí zabírá přes 30 akrů a je rozdělena cestičkami na čtverce o délce 14 metrů. Cestičky jsou lemovány obrubníky a uprostřed jsou úzké vodní kanály.
