Bohuslav Kohout: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
+ ib
Řádek 21:
Přijat roku 1912 do c.k. rakousko-uherské kadetní školy pro pěchotu v Praze, vyřazen 15.3.1915 v hodnosti praporčíka. Byl odvelen 1.6.1915 jako velitel čety s c.k. pěším plukem č. 20 ”Stanislavov” na ruské bojiště v Haliči. Ustanoven 18.7.1915 velitelem 1. kulometného oddílu, pak v srpnu 1915 povýšen na poručíka. Od 18.5.1916 působil na italském bojišti jako velitel kulometné čety, v srpnu 1917 byl povýšen na nadporučíka. Na ruském bojišti byl pak od 1.11.1917 velitelem kulometné setniny.
 
== V československé armádě<ref>Kvalifikační listina Bohuslava Kohouta, Vojenský ústřední archiv, Praha.</ref><ref>Kmenový list Bohuslava Kohouta, Vojenský ústřední archiv, Praha.</ref> ==
== V československé armádě ==
Do čs. armády se přihlásil 29. října 1918 u posádkového velitelství ve Vysokém Mýtě a byl ustanoven velitelem náhradní eskadrony u jezdeckého střeleckého pluku 2, později přejmenovaného na dragounský pluk 9. U tohoto pluku sloužil a zastával různé velitelské funkce až do rozpuštění čs. armády v roce 1939. Roku 1925 byl povýšen na kapitána jezdectva, 1929 na štábního kapitána, a 1937 na majora jezdectva.[1] Navíc se stal řádným členem Vojenského Vědeckého Ústavu v Praze, od roku 1931 spolupracoval s Ministerstvem Národní Obrany při zpracování služebních předpisů. Byl autorem ”Příručky pro Vojíny”<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Kohout