Stanislav Sucharda: Porovnání verzí

Vyšel ze staré [[Řezbářství|řezbářské]] a sochařské rodiny Suchardů na Novopacku, jejímž zakladatelem byl Jan Sucharda (1770–1820).<ref>Jaroslav Duchoň - Nová Paka byla kolébkou řady významných osobností, Hradecké noviny.</ref> Stanislavův otec byl Janův vnuk [[Antonín Sucharda (sochař)|Antonín Sucharda]], matka Anna byla rozená Šádková. Stanislav měl tři mladší sourozenceː pozdějšího sochaře [[Vojtěch Sucharda|Vojtu]], malířku [[Anna Boudová-Suchardová|Annu]] (provdaná Boudová) a Marii. Stanislav studoval sochařství na [[Vídeňská akademie|Vídeňské akademii]], odkud přešel do Prahy, kde roku 1892 absolvoval jako žák [[Josef Václav Myslbek|J. V. Myslbeka]] na [[Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze|Uměleckoprůmyslové škole]] (1886–1892), na níž o rok později absolvovala také jeho sestra Anna. Na škole hned zůstal jako Myslbekův asistent, roku 1894 se oženil s Annou Grohovou (nar. 1870), s níž měl jediného syna Stanislava (nar. 1896). Dekretem c. a k. ministerstva kultu a vyučování byl 28. února 1899 na Umprum škole jmenován řádným profesorem<ref>Archiv hl.m.Prahy, Konskripční přihlášky obyvatel Prahy z let 1830-19201830–1920</ref>.

Jeho rané dílo bylo ovlivněno Myslbekovým realismem, dále inspirován [[Auguste Rodin|Augustem Rodinem]] již rozvinul vlastní lyrické cítění v [[Secesní architektura|secesním]] stylu a v ideovém souznění se svými vrstevníky a přáteli, jimiž byli malíři [[František Bílek (malíř)|František Bílek]] a [[Jan Preisler]], sochař [[Josef Mařatka]] a architekt [[Jan Kotěra]], který mu roku 1908 postavil vilu s ateliérem ve Slavíčkově ulici čp. 248/VII v Praze -– [[Bubeneč|Bubenči]]. Byl družným člověkem, činným v řadě spolků, mimo jiné předsedal [[Spolek výtvarných umělců Mánes|Spolku výtvarných umělců Mánes]] a byl členem Jednoty umělců výtvarných.

V letech 1894 - 19151894–1915 působil jako profesor sochařství [[Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze|Umělecko-průmyslové školy]] v Praze, než společně s bratrem Vojtou narukovali jako vojáci na východní frontu do [[první světová válka|1. světové války]]. Na následky válečného zranění zemřel předčasnou smrtí doma, zatímco Vojta upadl do ruského zajetí.

* Sochy na fasádě [[Městská spořitelna pražská v Rytířské ulici|Městské spořitelny pražské v Rytířské ulici]] od arch. [[Antonín Wiehl|Antonína Wiehla]] a [[Osvald Polívka|Osvalda Polívky]]. 536/I v Praze 1, Rytířská 2, 22, 29 (1892 – 18941892–1894)<ref>{{Citace monografie

* ''Obecní dům v Praze'', díly I.-II–II., Praha 1995.