Španělská občanská válka: Porovnání verzí

[[Soubor:Plakát - španělská občanská válka.gif|thumb|Propagační plakát z meziválečného Československa]]

Vzhledem k faktu, že mnoho významných osobností uměleckého života bojovalo ve Španělsku, především na straně republikánů, odrazila se tato válka poměrně masově v umění, především v literatuře. Pro velkou část spisovatelů, kteří přežili svoji činnost v interbrigádách, to znamenalo rozchod s jejich ideály. Mezi nejslavnější cizince, kteří bojovali na republikánské straně, patřili [[Ernest Hemingway]] a [[George Orwell]]. Orwella jeho činnost zde nakonec inspirovala k napsání jeho tří nejslavnějších knih [[Hold Katalánsku]]'', ''[[Farma zvířat]] a [[1984 (román)|1984]]. V Hemingwayově tvorbě se tato válka odrazila především v románu ''[[Komu zvoní hrana]]'' a dramatu ''[[Pátá kolona (kniha)|Pátá kolona]]''. Třetí část autobiografické trilogie ''Moment války'' od [[Laurie Lee]] je také založena na jeho civilních válečných zážitcích, ačkoli správnost některých jeho vzpomínek je velmi sporná. Přes většinově levicový postoj uměleckého světa lze najít slavné dobrovolníky či sympatizanty na Francově straně např. [[Ezra Pound]], [[Gertrude Steinová]] a [[Evelyn Waugh]]. Válka se také projevila v [[Guernica (obraz)|malířském díle]] [[Pablo Picasso|Pabla Picassa]], který zobrazil jeden z nejhorších okamžiků této občanské války, [[Bombardování Guerniky|bombardování]] města [[Guernica]].

 

== Sociální revoluce, příčiny porážky republikánů ==

Přes masivní podporu evropské levice, zejména ze Sovětského svazu, došlo k porážce republikánů. Příčinou porážky byla především vlastní roztříštěnost republikánského tábora, který zahrnoval prakticky všechny centristické a levicové politické síly, včetně odborových organizací UGT a CNT. Obzvláště spory mezi komunisty a anarchisty stály v cestě politické a vojenské jednotě republikánů.

 

 

Při květnových bojích v roce [[1937]] se mnoho set, možná i tisíc republikánských vojáků vzájemně postřílelo při bojích o kontrolu nad [[Barcelona|Barcelonou]]. Na jaře 1939 pak dlouhodobé napětí na republikánské straně, které ještě posílily spory o to, zda je lepší vyjednávat, bezpodmínečně se vzdát, či bojovat dál, vyústilo v povstání a boje v samotném Madridu. Probíhaly mezi demokraticky a částečně i anarchisticky orientovanými republikány na straně jedné a komunisty a radikálními socialisty na straně druhé a skončily porážkou komunistické strany.

* '''FAI ([[Federación Anarquista Ibérica]] – Iberská anarchistická federace)''': Federace anarchistických skupin, jejíž členové byli velmi aktivní v republikánských milicích.

* '''AIT ([[Asociación Internacional de los Trabajadores]] Mezinárodní asociace pracujících)'''

* '''FIJL ([[Federación Ibérica de Juventudes Libertarias]] – Iberská federace anarchistické mládeže)'''

 

==== Baskičtí separatisté ====

* '''PNV ([[Partido Nacionalista Vasco]] – Baskická nacionalistická strana)''': Katolická konzervativní strana, kterou vedl [[José Antonio Aguirre]], který propagoval větší autonomii nebo nezávislost pro Basky. Podporoval vládu Lidové fronty jak před válkou tak během ní.

* '''STV ([[Solidaridad de Trabajadores Vascos]] – Solidarita baskických pracujících)'''

* '''SRI ([[Socorro Rojo Internacional]] – Mezinárodní rudá pomoc)''': Organizace spojila se s Kominternou, což poskytovalo značnou pomoc republikánům.

** '''Sección Femenina''' (Ženská sekce) – ženské hnutí.

* '''[[Falange Española Tradicionalista y de las JONS]]''' – vznikla sloučením FE a karlistické strany — spolupracovala s generálem Francem.

 

== Odkazy ==