Fridrich II. Štaufský: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
drobné úpravy
Řádek 122:
== Odraz v umění a literatuře ==
Fridrichova podoba jako panovníka držícího kříž se dochovala v cášském katedrálním pokladu na [[relikviář]]ové tumbě [[Karel Veliký|Karla Velikého]], kde je zobrazena řada panovníků Svaté říše římské.<ref name="Úsvit221">''Úsvit renesance'', str. 221</ref> Byl velkým obdivovatelem antické architektury a díla vzniklá na jeho zakázku jsou toho důkazem. Mramorová brána v [[Capua|Capuy]], hraničním městě Sicilského království, z níž se bohužel dochovalo jen torzo, měla v sochařské výzdobě pro svou dobu netypické světské postavy a mezi nimi i samotného císaře v podobě mladého muže. Torza soch jsou dnes v místním muzeu, texty nápisů s hrozbami pro nepoctivé poutníky jsou známy pouze z literatury.<ref name="Úsvit32">''Úsvit renesance'', str. 32</ref> Oktogonální hrad [[Castel del Monte]] postavený v Apulii ve svých zdech po mnoho let věznil Fridrichovy vnuky, syny Manfréda Sicilského.
 
V poslední době se stal jedním z hrdinů historického románu ''Dítě z Apulie'' od spisovatelky [[Ludmila Vaňková|Ludmily Vaňkové]]. O atentátech na císaře Fridricha je román ''Ať zemře král'' (2013) od [[Antonín Polách|Antonína Polácha]].
 
== Potomci ==
Řádek 152 ⟶ 154:
* Markéta (1230 - 1297/98) ∞ 1238 Tomáš z Aquina
 
== Odraz v umění ==
V poslední době se stal jedním z hrdinů historického románu ''Dítě z Apulie'' od spisovatelky [[Ludmila Vaňková|Ludmily Vaňkové]]. O atentátech na císaře Fridricha je román ''Ať zemře král'' (2013) od [[Antonín Polách|Antonína Polácha]].
 
== Vývod z předků ==