ZAVNOBiH: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
doplnění+oprava dat značka: editace z Vizuálního editoru |
doplnění delegátů+smazání zdvojeného odstavce značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 23:
| isbn =
}}</ref>
Na prvním zasedání byl ZAVNOBiH formálně prohlášen vůdčí organizací národně osvobozeneckého boje v Bosně a Hercegovině, byť toto postavení měl díky vývoji na bojištích fakticky již delší dobu. Současně byla sepsána ''rezoluce ZAVNOBIH'' a ''Prohlášení k národům Bosny a Hercegoviny'', jehož klíčovou částí bylo zajištění, že v budoucnosti Bosnu a Hercegovinu, i její národy, může zastupovat pouze ZAVNOBiH nebo celojugoslávský [[AVNOJ]]. Rovněž byla garantována rovnoprávnost jednotlivých národů, tedy že Bosna a Hercegovina není ani [[Srbové|srbská]] ani [[Chorvati|chorvatská]] ani [[Bosňáci|muslimská]], ale i srbská i chorvatská i muslimská. Vzhledem k situaci, že o budoucím uspořádání Bosny a Hercegoviny se v kruzích [[Jugoslávští partyzáni|partyzánů]] poměrně bouřlivě diskutovalo, a také se mluvilo o tom, jak bude území rozděleno mezi jednotlivé národní celky, bylo rozhodnutí ZAVNOBiH poměrně klíčové.[[Soubor:Dom ZAVNOBiH-a.JPG|náhled|Dům ZAVNOBiH ve městě Mrkonjić Grad]]Na shromáždění bylo ustaveno 31členné
| příjmení =
| jméno =
Řádek 38:
}}</ref>
Členové Prezídia ZAVNOBiH:
Na zasedání byla vybrána 58členná delegace (v tom 18 Muslimů), která měla zastupovat Bosnu a Hercegovinu na druhém zasedání celojugoslávské rady [[Antifašistická rada národního osvobození Jugoslávie|AVNOJ]]. Ta přitom probíhala od 21. do [[29. listopad|29. listopadu]] [[1943]] v nedalekém městě [[Jajce]].<ref>{{Citace monografie▼
* [[Srbové]]: dr. [[Vojislav Kecmanović]], [[Đuro Pucar|Đuro Pucar-Stari]], dr. [[Vaso Butozan]], Bogomir Brajković, [[Rodoljub Čolaković]], ing. Uglješa Danilović, Pero Đukanović, Simo Eraković, Rade Hamović, Dušan Ivezić, Vojo Ljujić, Jovo Mitrašević, Novak Mastilović, Boško Siljegović, Vlado Šegrt
* [[Bosňáci|Muslimové]]: [[Avdo Humo]], [[Hasan Brkić]], Ismet Bektašević, dr. [[Hamdija Ćemerlić]], Sulejman Filipović, Abdulah Kunosić, [[Osman Karabegović]], Husnija Kurt, hadži Mehmed Mujkić, Pašaga Mandžić, [[Muhamed Sudžuka]]
* [[Chorvati|Chorvaté]]: Aleksandar Preka, Jure Begić, [[Anto Babić]], Ante Kamenjašević, Niko Tolo
▲Na zasedání byla vybrána 58členná delegace (v tom 18 Muslimů), která měla zastupovat Bosnu a Hercegovinu na druhém zasedání celojugoslávské rady [[Antifašistická rada národního osvobození Jugoslávie|AVNOJ]]. Ta přitom probíhala od 21. do
| příjmení =
| jméno =
Řádek 53 ⟶ 57:
}}</ref>
Delegáti ZAVNOBiH:
* [[Bosňáci|Muslimové]]: ing. Fazlija Alikalfić, Hasan Brkić, Ismet Bektašević, Ešref Badnjević, Nijaz Bektašević, Džemal Mahmutčehajić, [[Edhem Čamo]], dr. [[Hamdija Ćemerlić]], Halid Čomić, Ibro Čengić, Sulejman Dizdar, Sulejman Filipović, Osman Gruhonjić, [[Omer Gluhić]], Sabit Hozić, Adem Hercegovac, Mesud Hotić, Smail Hadžiosmanović, Halil Hadžisarajlić, Mujo Hodžić, [[Avdo Humo]], Mevla Jakupović, [[Osman Karabegović]], [[Skender Kulenović]], Abdulah Kunosić, Rasim Kršlak, Husnija Kurt, hadži Mehmed Mujkić, Šefket Maglajlić, Pašaga Mandžić, Omer Maksumić, Halid Mesihović, [[Salko Nazečić]], Omer Osmić, Hamdija Omanović, Mujo Porobić, Edhem Pobrić, Mehmed Pehlivanović, Abdulah Pjanić, [[Enver Redžić]], Mujbeg Rustembegović, [[Muhamed Sudžuka]], Ahmet Šehović, Šahin Šahinpašić, Ibrahim Šator
V [[Mrkonjić Grad|Mrkonjić Gradu]] se dnes nachází [[muzeum]] věnované prvnímu zasedání, stejně jako ''Dům ZAVNOBiH''. Dům byl otevřen u příležitosti výročí 30 let od zasedání (27. listopadu 1973) a dnes slouží jako kulturní centrum.
Řádek 71 ⟶ 77:
}}</ref>, nakonec se jejich počet vyšplhal na 192 (23 bylo vybráno na počátku zasedání, 2 dodatečně, v protokolech chybělo jméno Džemala Mahmutčehajiće).
V závěru shromáždění bylo ustaveno 27členné Předsednictvo ZAVNOBiH (14 Srbů, 9 [[Bosňáci|Muslimů]] a 4 Chorvatů). Jeho předsedou se stal lékař [[Vojislav Kecmanović]] (Srb), místopředsedy spisovatel [[Avdo Humo]] (Muslim), politik [[Jakov Grgurić]] (Chorvat) a komunistický aktivista [[Đuro Pucar|Đuro Pucar-Stari]] (Srb) a tajemníkem advokátní koncipient [[Hasan Brkić]] (Muslim).<ref>{{Citace monografie
| příjmení =
| jméno =
| příjmení2 =
| jméno2 =
| titul = Zemaljsko antifašističko vijeće narodnog oslobođenja Bosne i Hercegovine: dokumenti. Sv. 1
| vydání =
| vydavatel = Veselin Masleša
| místo = Sarajevo
| rok = 1968
| počet stran = 955
| strany = 277
| isbn =
}}</ref>
Členové Předsednictva ZAVNOBiH:
* [[Srbové]]: dr. Vojislav Kecmanović, [[Đuro Pucar|Đuro Pucar-Stari]], Rodoljub Čolaković, dr. Vaso Butozan, Novak Mastilović, Vaso Miskin (nový), Bogomir Brajković, Jovo Mitrašević, ing. Uglješa Danilović, Milan Bursać (nový), Simo Eraković, Dušan Ivezić, Pero Đukanović, Ilija Došen (nový) (nezvoleni oproti minule: Rade Hamović, Vojo Ljujić, Boško Siljegović, Vlado Šegrt)
* [[Bosňáci|Muslimové]]: [[Avdo Humo]], [[Hasan Brkić]], Sulejman Filipović, [[Muhamed Sudžuka]], Murat-beg Zaimović (nový), dr. [[Hamdija Ćemerlić]], Pašaga Mandžić, [[Osman Karabegović]], Husnija Kurt (nezvoleni oproti minule: Ismet Bektašević, Abdulah Kunosić, hadži Mehmed Mujkić)
* [[Chorvati|Chorvaté]]: Jakov Grgurić, [[Anto Babić]], Florijan Sučić, Niko Tolo (nezvoleni oproti minule: [[Aleksandar Preka]], Jure Begić, Ante Kamenjašević)
Na jednání [[1. červenec|1. července]] byla kromě jiného přijata Deklarace o právech občanů Bosny a Hercegoviny (''Deklaracije ZAVNOBiH-a o pravima građana Bosne i Hercegovine'').<ref>{{Citace monografie
| příjmení =
| |||