Herbert Blumer: Porovnání verzí

Přidáno 7 bajtů ,  před 3 lety
formulace a drobnosti
m (odebrána Kategorie:Sociologie za použití HotCat)
(formulace a drobnosti)
| alma mater = University of Chicago
}}
'''Herbert George Blumer''' ([[7. březen|7. března]] [[1900]] v [[St. Louis|Saint Louis, Missouri]] - [[13. duben|13. dubna]] [[1987]] v Danville, California[[Kalifornie]]) byl americký sociolog, žák [[George Herbert Mead|Georga H. Meada]]. Bývá řazen mezi zástupce tzv. [[Chicagská škola (sociologie)|chicagské sociologické školy]], konkrétně do druhé vlny tohoto myšlenkového proudu. Blumer je autorem pojmu [[symbolický interakcionismus]] (zařadil do něj [[Charles Horton Cooley|C. H. Cooleyho]], [[George Herbert Mead|G. H. Meada]], [[William I. James|W. I. Jamese]]). Tento termín, který se následně uchytil jako obecné pojmenování dané problematiky, objevil Blumer v časopise ''Man and Society'' v článku Ernsta P. Schmidta, který se následně uchytil jako obecné pojmenování dané problematiky.
 
== Osobní život ==
 
Blumer vyrůstal na farmě ve Webster Groves, Missouri, kde také později navštěvoval střední školu. V letech 1918 – 1922 studoval na [[University of Missouri]]. V době studií spolupracoval se sociologem Charlesem Ellwoodem a psychologem Maxem Mayerem, kteří na něho měli značný vliv. <ref>{{Citace elektronického periodika|periodikum = Symbolic Interaction|příjmení = Wiley|jméno = Norbert|rok vydání = 2014|strany = 300 - 308|titul = Interviewing Herbert Blumer}}</ref> Po ukončení studií na této univerzitě krátkou dobu vyučoval. V roce 1925 odešel na univerzitu do Chicaga, kde byl silně ovlivněn názory [[George Herbert Mead|G. H. Meada]], [[William I. Thomas|W. I. Thomase]] a R. Parka. Po získání doktorského titulu roku 1928 nastoupil na místo po svém učiteli [[George Herbert Mead|G. H. Meadovi]] na univerzitě v [[Chicago|Chicagu]]. V roce 1952 se stal vedoucím nové katedry sociologie na univerzitě v [[Berkeley]] a ve stejném roce se také stal prezidentem organizace American Sociological Association. Za svou kariéru se podílel na mnohých [[Sociologický výzkum|sociologických výzkumech]] a celý svůj dospělý život publikoval. Mimo jiné byl také v letech 1925 – 1933 profesionálním hráčem amerického fotbalu.<ref>{{Citace monografie|příjmení = Ritzer|jméno = George|příjmení2 = |jméno2 = |titul = Blackwell Encyclopedia of Sociology|vydání = |vydavatel = SAGE Publications|místo = Thousand Oaks|rok = 2004|počet stran = |strany = 58 - 62|isbn = }}</ref>
 
 
== Blumerova metodologie ==
 
Blumer rozvíjí vlastní přístup k sociologické [[metodologie (sociologie)|metodologii]], který je v příkrém rozporu s tehdy panující metodou: byl silným kritikem amerického [[kvantitativní výzkum|kvantitativního výzkumu]] [[dotazník]]ového charakteru – v rámci jím prosazované metodologie se pracuje zejména se dvěma pojmy: explorace a inspekce. První označuje výzkum bez předem definovaných pravidel či technik, např. pozorování, rozhovory, životopisy, zvukové záznamy, dopisy, deníky, diskuse atp. Inspekce je pak intenzivní prověřování [[empirie|empirického]] obsahu získaného explorací.
 
'''=== Makrostruktury a mikrostruktury''' ===
 
Herbert Blumer věřil, že společnost není tvořena makrostrukturami, ale že je její [[podstata]] založena spíše na mikrostrukturách, konkrétně pak na aktérech a jejich činech. Tyto mikrostruktury nejsou izolovány, ale skládají se z kombinace kolektivních činů vedoucích k představě o společném postupu. Společný postup pak není pouze souhrn individuálních činů, ale má svůj vlastní [[charakter]]. Blumer neodmítal myšlenku makrostruktur jako takových, ale místo toho se zaměřil na koncept pohotovosti. Přiznal, že makrostruktury jsou důležité, ale že v symbolickém interakcionismu mají extrémně omezené. Z toho důvodu mají makrostruktury větší význam než „rámce“, ve kterých se odehrávají důležité aspekty společenského života (akce a interakce). Víceméně jsou dle autora makrostruktury důležité, protože utvářejí situace, ve kterých jedinci jednají, a dodávají tak aktérům danou sadu symbolů, které jim jednat umožňují. V souhrnu tedy Blumer říká, že makrostruktury jsou rámcem pro to, co je pro [[společnost]] stěžejní, a to akce a reakce. Nepopírá, že společenské struktury ovlivňují naše jednání, avšak tvrdí, že jimi není určováno.
 
== Vztah k G. H. MeaduMeadovi ==
Blumer následuje [[George Herbert Mead|Meada]] v jeho pragmatickém pohledu na svět, ve kterém hraje důležitou roli aktivní individuum. Na úrovni konkrétní sociologické práce přebírá Blumer Meadovo chápání člověka jako produktu evoluce, ve které mají dominantní funkci sociální faktory, a to jak na úrovni vývoje druhu, tak na úrovni vývoje a života konkrétního jedince. Stejně tak přejímá Meadovo chápání sociální interakce a prostředků, které ji umožňují.
 
Na úrovni konkrétní sociologické práce přebírá Blumer Meadovo chápání člověka jako produktu evoluce, ve které mají dominantní funkci sociální faktory, a to jak na úrovni vývoje druhu, tak na úrovni vývoje a života konkrétního jedince. Stejně tak přejímá Meadovo chápání sociální interakce a prostředků, které ji umožňují.
 
Na druhou stranu Blumer nepřijímá Meadův koncept sociálního behaviorismu jako východiska pro vědeckou práci a vědecké zkoumání, takže v oblasti metodologie jde Blumer svou a odlišnou cestou.
== Dílo ==
* Movies and Conduct (1933)
 
* Movies, Delinquency and Crime (1933)
* Human Side of Social Planning (1935)