Josef Kodíček: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Foto, wikiodkazy, typo |
|||
Řádek 1:
[[File:Josef Kodíček 20. léta.jpg|thumb|Josef Kodíček (foto z 20. let 20. století)]]
{{Infobox - spisovatel}}
Řádek 4 ⟶ 5:
== Životopis ==
Po maturitě pokračoval v Praze ve studiu práv. Již v době studií se stal spoluzakladatelem literární revue ''Scéna'' ([[1912]]) a v následujících dvou letech byl jejím redaktorem. V roce [[1915]] byl nasazen v [[První světová válka|1.světové válce]] na Balkáně. Po návratu se věnoval kulturní publicistice a v letech [[1919]]–[[1927]] byl vedoucím redaktorem divadelní rubriky deníku ''Tribuna''. Publikoval rovněž v dalších periodikách, např. ''Scéna'', ''Přítomnost'', ''Lidové noviny'', ''České slovo''. Používal rovněž pseudonymy ''J. Albert'' a ''E. V. Prokop'' <ref>[[František Kovářík]]: ''Kudy všudy za divadlem'', Odeon, Praha, [[1982]], str. 356 </ref> a šifru ''K-ček''. Jako divadelní kritik byl spolu s M. Ruttem a [[Karel Hugo Hilar|K. H. Hilarem]] obhájcem směru „[[civilismus]]“, oceňující všední záležitosti jedince a jeho vnitřní soukromí <ref>Kolektiv autorů: ''Dějiny českého divadla/IV.'', Academia, Praha, [[1983]], str. 107 </ref>. Byl významným představitelem české meziválečné kultury <ref> http://www.rozhlas.cz/vltava/literatura/_zprava/patecni-vecer-josef-kodicek-a-svobodna-evropa--904845</ref>, patřil k blízkým přátelům [[Bratři Čapkové|bratří Čapků]], [[Eduard Bass|Eduarda Basse]] a [[František Langer|Františka Langera]], byl členem kruhu „[[Pátečníci|pátečníků]]“ <ref>Marie Valtrová – [[Ota Ornest]]: ''Hraje váš tatínek ještě na housle?'', Primus, Praha, [[1993]], str.
</ref>.
Řádek 17 ⟶ 18:
* [[1928]] Sutton Vane: ''Tajemná loď''
* 1928 [[August Strindberg]]: ''Otec''
* [[1929]] [[George Bernard Shaw|G. B. Shaw]]: ''Hrdinové''
* 1929 R. C. Sheriff: ''Konec cesty''
* 1929 Tristan Bernard: ''Poklad páně Bernereauův''
Řádek 30 ⟶ 31:
* [[1930]] ''Když struny lkají'', režie Friedrich Fehér (J. Kodíček se podílel na scénáři)
* [[1931]] ''Loupežník'', režie Josef Kodíček (filmový režijní debut, připravil rovněž scénář)
* 1931 ''Obrácení Ferdyše Pištory'', režie Josef Kodíček (společně s [[Karel Poláček|K. Poláčkem]] připravil i scénář)
* [[1936]] ''Golem'', režie Julien Duvivier (J. Kodíček se podílel na scénáři)
== Literatura a publicistická činnost, výběr ==
* [[1927]] ''Václav Špála'' (monografie)
* [[1927]]–[[1932]] ''Nové české divadlo'' – čtyři svazky 1918–1926; 1927; 1928–1929; 1930–1932 (vyd. Dr. Ot. Štorch-Marien v edici Aventinum) – redigoval společně Dr. [[Miroslav Rutte]] a Josef Kodíček
* [[1937]] ''Čtvrt století české činohry'' (studie – in Přítomnost č.14–18)
== Překlady, výběr ==
* [[1920]] – [[Leonhard Frank]]: ''Člověk jest dobrý''. Praha : Gust. Voleský, 1920. 137 S.
* [[1930]] – Ferdinand Bruckner: ''Zločinci'' (Die Verbrecher) – divad. hra, přeložil J. Kodíček pod pseudonymem E. V. Prokop <ref>V. Müller a kol.: ''Padesát let Městských divadel pražských [[1907]]
* [[1938]] – [[Lion Feuchtwanger]]: ''Úspěch'' (román)
|