Josef Kodíček: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
ShadowRobot (diskuse | příspěvky)
m WPCleaner v1.41b - Fixed using WP:WCW (Odkaz shodný se svým popisem)
Foto, wikiodkazy, typo
Řádek 1:
[[File:Josef Kodíček 20. léta.jpg|thumb|Josef Kodíček (foto z 20. let 20. století)]]
{{Infobox - spisovatel}}
 
Řádek 4 ⟶ 5:
 
== Životopis ==
Po maturitě pokračoval v Praze ve studiu práv. Již v době studií se stal spoluzakladatelem literární revue ''Scéna'' ([[1912]]) a v následujících dvou letech byl jejím redaktorem. V roce [[1915]] byl nasazen v [[První světová válka|1.světové válce]] na Balkáně. Po návratu se věnoval kulturní publicistice a v letech [[1919]]–[[1927]] byl vedoucím redaktorem divadelní rubriky deníku ''Tribuna''. Publikoval rovněž v dalších periodikách, např. ''Scéna'', ''Přítomnost'', ''Lidové noviny'', ''České slovo''. Používal rovněž pseudonymy ''J. Albert'' a ''E.&nbsp;V.&nbsp;Prokop'' <ref>[[František Kovářík]]: ''Kudy všudy za divadlem'', Odeon, Praha, [[1982]], str.&nbsp;356 </ref> a šifru ''K-ček''. Jako divadelní kritik byl spolu s M.&nbsp;Ruttem a [[Karel Hugo Hilar|K.&nbsp;H.&nbsp;Hilarem]] obhájcem směru „[[civilismus]]“, oceňující všední záležitosti jedince a jeho vnitřní soukromí <ref>Kolektiv autorů: ''Dějiny českého divadla/IV.'', Academia, Praha, [[1983]], str.&nbsp;107 </ref>. Byl významným představitelem české meziválečné kultury <ref> http://www.rozhlas.cz/vltava/literatura/_zprava/patecni-vecer-josef-kodicek-a-svobodna-evropa--904845</ref>, patřil k blízkým přátelům [[Bratři Čapkové|bratří Čapků]], [[Eduard Bass|Eduarda Basse]] a [[František Langer|Františka Langera]], byl členem kruhu „[[Pátečníci|pátečníků]]“ <ref>Marie Valtrová – [[Ota Ornest]]: ''Hraje váš tatínek ještě na housle?'', Primus, Praha, [[1993]], str.&nbsp;66-966–9, ISBN 80-85625-19-9
</ref>.
 
Řádek 17 ⟶ 18:
* [[1928]] Sutton Vane: ''Tajemná loď''
* 1928 [[August Strindberg]]: ''Otec''
* [[1929]] [[George Bernard Shaw|G.&nbsp;B.&nbsp;Shaw]]: ''Hrdinové''
* 1929 R.&nbsp;C.&nbsp;Sheriff: ''Konec cesty''
* 1929 Tristan Bernard: ''Poklad páně Bernereauův''
Řádek 30 ⟶ 31:
* [[1930]] ''Když struny lkají'', režie Friedrich Fehér (J.&nbsp;Kodíček se podílel na scénáři)
* [[1931]] ''Loupežník'', režie Josef Kodíček (filmový režijní debut, připravil rovněž scénář)
* 1931 ''Obrácení Ferdyše Pištory'', režie Josef Kodíček (společně s [[Karel Poláček|K.&nbsp;Poláčkem]] připravil i scénář)
* [[1936]] ''Golem'', režie Julien Duvivier (J.&nbsp;Kodíček se podílel na scénáři)
 
== Literatura a publicistická činnost, výběr ==
* [[1927]] ''Václav Špála'' (monografie)
* [[1927]]–[[1932]] ''Nové české divadlo'' – čtyři svazky 1918–1926; 1927; 1928–1929; 1930–1932 (vyd. Dr. Ot. Štorch-Marien v edici Aventinum) – redigoval společně Dr.&nbsp;[[Miroslav Rutte]] a Josef Kodíček
* [[1937]] ''Čtvrt století české činohry'' (studie – in Přítomnost č.14–18)
 
== Překlady, výběr ==
* [[1920]] – [[Leonhard Frank]]: ''Člověk jest dobrý''. Praha : Gust. Voleský, 1920. 137 S.
* [[1930]] – Ferdinand Bruckner: ''Zločinci'' (Die Verbrecher) – divad. hra, přeložil J. Kodíček pod pseudonymem E. V. Prokop <ref>V.&nbsp;Müller a kol.: ''Padesát let Městských divadel pražských [[1907]] [[1957]]'', vyd.&nbsp;Ústřední národní výbor hl.&nbsp;m.&nbsp;Prahy, Praha, [[1958]], str.&nbsp;156 </ref>
* [[1938]] – [[Lion Feuchtwanger]]: ''Úspěch'' (román)