Osborne Reynolds: Porovnání verzí

V roce 1883 zkoumal Reynolds podmínky, za kterých se [[laminární proudění]] změní na [[Turbulentní proudění|proudění turbulentní]]. Provedl pokus se skleněnou trubkou, do které pustil vodu a obarvil ji. Rychlost vody postupně měnil: nejdříve (při nízkých rychlostech) zůstaly vrstvy oddělené od sebe po celou dobu, ale s rostoucí rychlostí se vrstvy začaly promíchávat, a tak byl dokázán přechod k [[Turbulentní proudění|turbulentnímu proudění]]. Svá pozorování a své znalosti shrnul v díle ''An experimental investigation of the circumstances which determine whether the motion of water in parallel channels shall be direct or sinuous and of the law of resistance in parallel channels'' („Experimentální výzkum okolností, které určují, zda je pohyb vody v souběžných vrstvách přímý, nebo klikatý, a výzkum zákona odporu mezi vrstvami“), kde se také poprvé objevila bezrozměrná veličina, jež je dnes známá jako [[Reynoldsovo číslo]]. Jeho výzkumy byly použity pro předvídání chování u větších objektů (např. lodí).