Železniční trať Frýdlant v Čechách – Jindřichovice pod Smrkem: Porovnání verzí

 

=== Okolo druhé světové války ===

Během třicátých let 20.&nbsp;století přestávaly v&nbsp;důsledku [[Velká hospodářská krize|hospodářské krize]] pracovat továrny v&nbsp;okolí tratě. Některé z&nbsp;nich dokonce demontovaly své provozy úplně a jejich vybavení odvážely do jiných zemí (například hornořasnická textilka Heintschel do [[Hamburk]]u a dále lodí do [[Johannesburg]]u na jihu [[Afrika|Afriky]]). V&nbsp;důsledku [[Všeobecná mobilizace v roce 1938|květnové mobilizace roku 1938]]&nbsp;začaly po trati jezdit vojenské transporty. To trvalo až do září téhož roku. Dvacátého toho měsíce došlo k&nbsp;přerušení dopravy a čeští pracovníci spolu se svými rodinami odjeli do československého vnitrozemí.<ref name="sto_let-19">100&nbsp;let trati, s.&nbsp;19</ref> Po jejich odchodu došlo k&nbsp;obsazení uprázdněných pracovních míst železničáři z&nbsp;Německa. Po změně státních hranic při vzniku [[Druhá republika|druhé republiky]] navíc přestaly Jindřichovice plnit funkci hraniční obce, protože se celá zdejší oblast [[Frýdlantský výběžek|Frýdlantského výběžku]] stala součástí [[Nacistické Německo|nacistického Německa]], a tak z&nbsp;nepotřebných prostor celního úřady vznikly po přestavbě služební byty. Ačkoliv celá trať z&nbsp;Frýdlantu do Greiffenbergu připadla [[Deutsche Reichsbahn|Německým říšským drahám]], přímé spojení mezi těmito městy zavedeno nebylo a cestující museli i&nbsp;nadále v&nbsp;Jindřichovicích přestupovat. K&nbsp;ukončení motorového provozu došlo s&nbsp;vypuknutím [[Druhá světová válka|druhé světové války]], kdy se omezil příděl [[Pohonné látky|pohonných hmot]] pro jejich provoz. Na trať se tak vrátily vlaky tažené parními lokomotivami.<ref name="sto_let-20">100&nbsp;let trati, s.&nbsp;20</ref> Během válečných let docházelo k&nbsp;opravám tratě (v&nbsp;části z&nbsp;Frýdlantu do Horní Řasnice se vyměnily koleje, v&nbsp;Jindřichovicích byly nahrazeny původní výhybky kvalitnějšími a dřevěnou čekárnu ve {{cizojazyčně|de|Wünschendorfu}} (Srbské) nahradil roku 1943&nbsp;zděný objekt). Osvobození od nacistické okupace přineslo dopoledne 8.&nbsp;května 1945, kdy do Jindřichovic vstoupila [[Rudá armáda]].<ref name="sto_let-21">100&nbsp;let trati, s.&nbsp;21</ref> O&nbsp;čtyři dny později vyjel první zkušební vlak z&nbsp;Frýdlantu do Jindřichovic, odkud následující den – 13.&nbsp;května – pokračoval přes státní hranici na již polské území. Jeho jízda však skončila v&nbsp;první zastávce za hranicí ve Wigandsthalu (dnes [[Pobiedna]]), neboť dále již byla trať (na rozdíl od české části) přerušena. Dne 23.&nbsp;května dorazil do Frýdlantu z&nbsp;vnitrozemí obsazovací vlak, který trať a přilehlé železničářské objekty přebíral zpět do československého vlastnictví. Přeshraniční doprava byla zastavena 26.&nbsp;května (vlivem obsazení původních německých oblastí [[Polská armáda|polskou armádou]])<ref name="cada-29">Čada, s.&nbsp;29</ref> a po tomto datu již žádný vlak z&nbsp;Jindřichovic do Polska neodjel. Během následujícího roku jezdily po trati vlaky odvážející [[Vysídlení Němců z Československa|odsunované Němce]] ze sběrného tábora v&nbsp;Novém Městě pod Smrkem.{{#tag:ref|Budování novoměstského tábora začalo v&nbsp;březnu 1946&nbsp;a již během července téhož roku měl kapacitu 600&nbsp;osob. Velel mu Jan Benátský a zdravotní službu v&nbsp;táboře vykonával dr.&nbsp;Robert Meermann. Ke zrušení tábora došlo sice již začátkem října roku 1946, ale zlikvidován byl až koncem února následujícího roku.<ref name="sbornik-odsun_nemcu">{{Citace sborníku

| příjmení = Karpašová