Poustevník: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m oprava pravopisní chyby značka: editace z Vizuálního editoru |
m ne ne, správně je sepětí |
||
Řádek 10:
Za kořen poustevnictví je považována indická tradice, že se hlava [[bráhman]]ské rodiny ve stáří odebrala do ústraní a žila v lese jako poustevník.<ref name="brynychova" /><ref>Universum: Všeobecná encyklopedie. Díl VII. Praha, 2001. S. 449. ISBN 80-207-1069-8</ref> Poustevnické motivy se objevují i u řeckých pythagorejců ([[Pythagoras]]) a stoiků ([[Diogenes]]), biblických postav ([[Eliáš]] a [[Elizeus]] na hoře [[Karmel]], [[Jan Křtitel]], [[Ježíš Kristus|Ježíš]] 40 dní na poušti, podle tradice dožila život jako poustevnice i [[Marie Magdalena]]). Do ústraní odcházeli lidé i z nejrůznějších jiných důvodů než čistě duchovních – před daněmi, trestem, nouzí a podobně.<ref name="brynychova" /> Poustevníci žili v jeskyních nebo v chatrčích postavených vlastníma rukama. Živili se například pěstováním plodin, ručními pracemi, z almužen, v pozdější době i správou náboženských objektů za obživu od vrchnosti.<ref name="brynychova" />
Počátky křesťanského poustevnictví jsou kladeny do Egypta do 2. poloviny 3. století po Kristu, kde vzniklo [[Křesťanská askeze|asketické hnutí]], které vyzývalo muže i ženy k odchodu do ústraní a do pouště, která byla hodnotovým protikladem města, místem
== Současnost ==
|