Poustevník: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m oprava pravopisní chyby
m ne ne, správně je sepětí
Řádek 10:
Za kořen poustevnictví je považována indická tradice, že se hlava [[bráhman]]ské rodiny ve stáří odebrala do ústraní a žila v lese jako poustevník.<ref name="brynychova" /><ref>Universum: Všeobecná encyklopedie. Díl VII. Praha, 2001. S. 449. ISBN 80-207-1069-8</ref> Poustevnické motivy se objevují i u řeckých pythagorejců ([[Pythagoras]]) a stoiků ([[Diogenes]]), biblických postav ([[Eliáš]] a [[Elizeus]] na hoře [[Karmel]], [[Jan Křtitel]], [[Ježíš Kristus|Ježíš]] 40 dní na poušti, podle tradice dožila život jako poustevnice i [[Marie Magdalena]]). Do ústraní odcházeli lidé i z nejrůznějších jiných důvodů než čistě duchovních – před daněmi, trestem, nouzí a podobně.<ref name="brynychova" /> Poustevníci žili v jeskyních nebo v chatrčích postavených vlastníma rukama. Živili se například pěstováním plodin, ručními pracemi, z almužen, v pozdější době i správou náboženských objektů za obživu od vrchnosti.<ref name="brynychova" />
 
Počátky křesťanského poustevnictví jsou kladeny do Egypta do 2. poloviny 3. století po Kristu, kde vzniklo [[Křesťanská askeze|asketické hnutí]], které vyzývalo muže i ženy k odchodu do ústraní a do pouště, která byla hodnotovým protikladem města, místem sepjetísepětí s Bohem, překonávání démonů, odvrácením od světa. V evropském prostředí poušť zastupoval les.<ref name="brynychova" /> Za otce křesťanského poustevnictví jsou pokládání svatý [[Pavel Thébský]] (228–341) a svatý [[Antonín Veliký]] (251–356).<ref name="brynychova" /> Pavel Thébský byl do ústraní vyhnán pronásledováním křesťanů, Antonín Veliký pocházel z bohaté a urozené rodiny a po vyslechnutí evangelia se rozhodl vzdát svého majetku a žít v chudobě. Zvláště přísnou formu poustevnictví provozovali tzv. [[stylita|stylité]] (sloupovníci), kteří trávili život na hlavici sloupu – nejznámějším je [[Simeon Stylita starší|svatý Simeon Stylita starší]] na přelomu 4. a 5. století. Ve 4. století se rozšířilo klášterní hnutí, které se přísným kolektivismem stalo alternativou individualistickému poustevnictví. Poustevnictví si však svůj význam zachovalo a někteří mniši po průpravě v klášteře odcházeli k poustevnickému životu.<ref name="brynychova" />
 
== Současnost ==