Karel Vladislav Zap: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
→Externí odkazy: - doplněn odkaz do Krameria NK ČR |
m oprava formátování odkazu; kosmetické úpravy |
||
Řádek 13:
== Životopis ==
Narodil se v Praze jako nejstarší přeživší z 11 dětí v německé rodině obchodního zástupce a společníka Ringhofferovy kotlárny Antona Zappa (1776-1856), původem z [[Jáchymov]]a<ref>Národní archiv, Pobytové přihlášky pražského obyvatelstva, hesla Karl Zapp(e)</ref>. V Praze na Novém Městě absolvoval piaristické gymnázium. Na Karlo-Ferdinandově univerzitě studoval učitelství dějepisu a jazyky. Tam se seznámil s [[Josef Jungmann|Jungmannem]], [[Václav Hanka|Hankou]] a dalšími osobnostmi českého obrození, což podstatně ovlivnilo jeho příklon k českému vlastenectví a literární tvorbu.
V roce [[1836]] se ve [[Lvov]]ě (dnes západní [[Ukrajina]], tehdy rakouská [[Halič]]) stal úředníkem v účetní kanceláři. Tady se také poprvé oženil, vzal si [[Honorata Zapová|Honoratu (1825–1856) ze šlechtického rodu Wišniowských]], také literárně činnou. Ze Lvova o životě místních obyvatel psal např. do časopisů [[Květy (časopis)|Kwěty české]], [[Vlastimil]], [[Česká včela]], [[Časopis Českého musea|Časopisu českého musea]].<ref name="Atlas 1">{{Citace monografie
| příjmení = Vavroušek
Řádek 27:
| strany = 70
}}</ref>
[[
Po letech se v roce [[1845]] s manželkou a třemi dětmi vrátil do Prahy. Zap zde nastoupil do zaměstnání nejprve jako účetní. V roce [[1848]] se zúčastnil [[Slovanský sjezd|Slovanského sjezdu]] a Svatováclavských bouří. Od roku 1849 byl středoškolským profesorem, učil češtinu a dějepis. Podruhé se oženil s vdovou Barborou Wolfovou, rozenou Grimovou (1819-??).<ref>[http://digi.nacr.cz/prihlasky2/?session=dc55f72e4217dd81ebec14555f01f0e2b507e9b17298c0bdc01cb7c54c423b57&action=image&record=1 Policejní přihlášky, Praha, rodina Karla Zappa]</ref>
Odborně se zabýval starými českými památkami (například Týnským chrámem nebo klášterem Ostrovským), archeologií, historií a historickou topografií. Byl konzervátorem [[Národní muzeum|Českého muzea]] a členem jeho Archeologického sboru<ref>Karel Sklenář, ''Obraz vlasti'', Praha 2001, s. 234-237.</ref>. Zasloužil se o založení, uspořádání a redakci časopisu
== Dílo ==
Řádek 49:
* Karel Sklenář, ''Obraz vlasti,příběh Národního muzea''. Litomyšl - Praha 2001, s. 234-237.
* {{Citace monografie | titul = Dějiny české literatury. 2., Literatura národního obrození / Redaktor svazku [[Felix Vodička]] | vydání = 1 | vydavatel = [[Československá akademie věd]] | místo = Praha | rok = 1960 | počet stran = 684 | strany = 664}}
* {{Citace monografie | titul = Kdo byl kdo v našich dějinách do roku 1918 / (Pavel Augusta … et al.) | vydání = 4 | vydavatel = [[Libri]] | místo = Praha | rok = 1999
* {{Citace monografie | příjmení = Kutnar | jméno = František | odkaz na autora = František Kutnar | příjmení2 = Marek | jméno2 = Jaroslav | odkaz na autora2 = Jaroslav Marek | titul = Přehledné dějiny českého a slovenského dějepisectví : od počátků národní kultury až do sklonku třicátých let 20. století | vydavatel = [[Nakladatelství Lidové noviny]] | místo = Praha | rok = 1997 | vydání = 2 | počet stran = 1065 | isbn = 80-7106-252-9}}
* {{Citace monografie | příjmení = Merhaut | jméno = Luboš | odkaz na autora = | spoluautoři = a kol. | titul = Lexikon české literatury : osobnosti, díla, instituce. 4/II. U–Ž, Dodatky k LČL 1–3, A–Ř | vydavatel = [[Academia]] | místo = Praha | rok = 2008 | počet stran = 1089–2105 | isbn = 978-80-200-1671-3 | strany = 1681–1684}}
| |||