Fokker F.28 Fellowship: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m minus požadavek na zdroj (viz Air Ostrava) |
m ref. |
||
Řádek 20:
== Vznik ==
Koncept dopravního letounu F.28 pro 50 až 75 pasažérů vznikal v konstrukční kanceláři [[Fokker]] od roku 1962.
Původně byly k pohonu nového stroje vybrány dvouproudové pohonné jednotky Bristol Siddeley BS-75, avšak zahájení jejich [[sériová výroba|sériové výroby]] bylo opožděno. Následně proto byla za pohon F.28 zvolena dvojice [[proudový motor|proudových motorů]] [[Rolls-Royce Spey]] RB-183-1 s maximálním [[tah]]em 43,78 [[Newton|kN]] umístěná na bocích zádě trupu. Veřejnosti byl F.28 předveden v podobě modelu již v dubnu 1962 na veletrhu v [[Hannover]]u. Krátce poté byla přímá nosná plocha konstrukčně upravena a obdržela šíp 16°. Před zahájením výroby F.28 v roce 1964 se Fokker snažil do výrobního týmu začlenit i zahraniční [[letecký výrobce|letecké výrobce]]. [[Spojené království|Britská]] společnost [[Short Brothers|Short]] se podílela na vývoji a produkci vnějších částí nosných ploch, [[Německo|německé]] firmy Hamburger Flugzeugbau a Weser Flugzeugbau vyráběly přední a zadní části [[trup letadla|trupu]], ocasní plochy a gondoly [[letecký motor|motorů]]. Fokker v [[Amsterdam]]u vyráběl příď trupu s [[kokpit]]em, střední část trupu, [[centroplán]] a zajišťoval finální kompletaci strojů.
Řádek 27 ⟶ 28:
== Vývoj ==
První [[prototyp]] '''F.28-1000''' (výr. č. 11001, [[imatrikulace (letectví)|imatrikulace]] PH-JHG) s kapacitou až 63 cestujících byl zalétán 9. května 1967, druhý (11002, PH-WEV) 3. srpna a poslední třetí prototyp (11003, PH-MOL) 20. října téhož roku.
[[Soubor:319bx - Fuerza Aérea Argentina Fokker F28 Fellowship 1000C; TC-52@AEP;24.09.2004 (4709748392).jpg|thumb| Fokker F.28-1000C Fellowship (TC-52, [[Argentinské letectvo|Fuerza Aérea Argentina]]) s otevřenou [[aerodynamická brzda|odštěpnou brzdicí klapkou]] na konci trupu]]
Prodej první verze F.28-1000 nebyl v konkurenci typů [[Boeing 737]] a [[Douglas DC-9]] příliš úspěšný. S obtížemi bylo prodáno 97 kusů včetně '''F.28-1000C''' s rozměrnými nákladními vraty na levém boku trupu před křídlem pro smíšenou dopravu osob a nákladu. Prvními zákazníky Fellowshipu se stal dopravce LTU z tehdejší [[NSR]] a [[Indonésie|indonéská]] společnost [[Garuda Indonesia|Garuda]], která převzala 11 letounů.
Řádek 33 ⟶ 34:
28. dubna 1971 byla zalétána verze '''F.28-2000''' s trupem prodlouženým o 2,21 m s maximální kapacitou 79 cestujících. Celkem však bylo vyrobeno pouze 10 letounů.{{Fakt/dne|20170127063237|}}
Dne 20. října 1976 byl proveden premiérový let varianty '''F.28-4000''' (11111, PH-EXZ),
poháněný motory Spey 555-15P o tahu 44,3 kN k dopravě 85 pasažérů. Tyto výkonnější pohonné jednotky měly první stupeň turbíny chlazený vodním filmem, čímž se zvýšila životnost a snížila spotřeba paliva. K zákazníkům „čtyřtisícovky“ patřily například dopravci Air Ivoire, nebo Burma Airways. Celkem bylo prodáno 24 kusů. V roce 1972 byla zahájena výroba verze '''F.28-6000''',{{Fakt/dne|20170127063237|}} jejíž první exemplář (opět překonstruovaný PH-JHG) vykonal úvodní let 27. srpna 1973. Od předešlých verzí se odlišovala zesílenou konstrukcí, [[slot (letectví)|slotem]] na [[náběžná hrana|náběžné hraně]] [[křídlo letadla|křídla]] pro zkrácení délky vzletu a přistání, zvětšeným [[rozpětí křídel|rozpětím]] o 1,50 m a tlumiči hluku motorů. Pouhé tři kusy byly během propagačního turné v roce 1978 dodány [[Kanada|kanadské]] [[letecká společnost|letecké společnosti]] Great Lakes Airlines.
| |||