Heinrich Mattoni: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
zdroj změn: český rozhlas - Sběratel buduje v Nejdku nové muzeum
značky: možný spam editace z Vizuálního editoru
mBez shrnutí editace
Řádek 16:
Pocházel ze staré [[Italové|italské]] obchodnické rodiny z Tremedia z [[Milánské vévodství|Milánska]]. Předek rodu, Oktavián Mattoni, přesídlil do [[Habsburská monarchie|Habsburské říše]] a v Karlových Varech založil českou větev rodu sňatkem (17. září [[1697]]) s dcerou měšťana a radního Jana Breitfeldera, Veronikou (* 1676).<ref name="ačšrr"/>
 
[[Soubor:Pomník Jindřich Mattoni.jpg|thumb|Mattoniho pomník v obci Kyselka|260x260pixelů]]
Heinrichův otec, [[Karl Mattoni]], byl obecním radou v [[Karlovy Vary|Karlových Varech]]. Heinrich Mattoni vyrůstal v privilegovaných poměrech a dostalo se mu vynikajícího vzdělání. Po ukončení studií několik let pracoval jako [[Kontor|účetní]] respektive jako cestující obchodník několika větších vývozních podniků ve Vídni a&nbsp;Hamburku. Po dvanácti letech učení a cestování se vrátil do svého rodiště.
 
Zde si pronajal roku [[1856]] od městského spolku expedici městské minerální vody a přes široce rozvětvený systém brzy dosáhl obrovského odbytu. Již v roce [[1867]] získal do pronájmu také expedici léčivé vody z&nbsp;Ottova pramene v sousední obci [[Kyselka]], kterému se nyní mohl plně věnovat. Dne [[5. červen|19. dubna]] [[1858]] <ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení=|jméno=|titul=Porta fontium - Karlovy Vary 049 - Matriční záznam o sňatku|url=http://www.portafontium.eu/iipimage/30063552/karlovy-vary-49_1680-o?x=300&y=339&w=204&h=105|vydavatel=|místo=|datum vydání=|datum přístupu=22.10.2016}}</ref> se v Karlových Varech oženil s dcerou purkmistra Jana Petra Knolla, Vilemínou (1838–1919). Z jejich manželství se narodilo 7 dětí (2 synové a 5 dcer)<ref name="ačšrr2"/> Stránky firmy [[Karlovarské minerální vody]] uvádí že se páru celkem narodilo 8 dětí, z čehož dospělosti se jich dožilo 6<ref>[http://www.mattoni.cz/heinrich-mattoni Heinrich von Mattoni], mattoni.cz</ref>. Děti: Helena Maria Theresia (1858–1858), Rosa Wilhelmina Catharina (* 1859)<ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení=|jméno=|titul=Porta fontium - Karlovy Vary 023 - Matriční záznamy o narození a křtu, str. 247 a 304|url=http://www.portafontium.eu/iipimage/30063526|vydavatel=|místo=|datum vydání=|datum přístupu=22.10.2016}}</ref>, Leo Friedrich Karl (* 1862), Maria Juliana (* 1864), Theresia Anna (* 1866), Camilla Emilia (1869–1885)<ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení=|jméno=|titul=Porta fontium - Karlovy Vary 030 - Matriční záznamy o narození a křtu, str. 6, 37, 151 a 258|url=http://www.portafontium.eu/iipimage/30063533|vydavatel=|místo=|datum vydání=|datum přístupu=22.10.1016}}</ref><ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení=|jméno=|titul=Porta fontium - Karlovy Vary 061, str. 22 - Matriční záznamy o úmrtí a pohřbu|url=http://www.portafontium.eu/iipimage/30063564|vydavatel=|místo=|datum vydání=|datum přístupu=22.10.2016}}</ref>, Amalia Anna (* 1872) a Heinrich Johann Peter (* 1874)<ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení=|jméno=|titul=Porta fontium - Karlovy Vary 031 - Matriční záznamy o narození a křtu, str. 72 a 184|url=http://www.portafontium.eu/iipimage/30063534|vydavatel=|místo=|datum vydání=|datum přístupu=22.10.2016}}</ref>.
 
[[Soubor:Heinrich-Mattoni Hoflieferant 1906.JPG|thumb|upright=1.2|Mattoniho reklama (1906)|260x260pixelů]]
V roce 1868 začal stáčet vodu do skleněných lahví, která až do té doby byla běžně stáčena do [[Hlína|hliněných]] nádob. Skleněné lahve nechal opatřit papírovými etiketami s rodinným symbolem červené orlice. Nabytím minerálního [[rašeliniště]] u [[Františkovy Lázně|Františkových Lázní]] vytvořil také úspěšný průmysl pro využití vedlejších produktů pramenů, jako např. rašelinový a železný [[hydroxidy|louh]], nebo rašelinovou sůl. Díky svým úspěchům a vynikající kvalitě svých produktů a služeb, byl v roce 1870 jmenován „[[c. a k. dvorní dodavatel|c. k. dvorním dodavatelem minerální vody]]“ a v roce 1898 dokonce ''c. a k. komorním dodavatelem'' císaře. Ve Vídni měl obchody na ulicích Tuchlauben 12 a Maximilianstraße 5 v 1. vídeňském obvodu. Z peněz utržených za prodej minerálních vod byla financována výstavba městských [[Lázně Kyselka|lázní Kyselka]].