Gajret: Porovnání verzí

''Gajret'' roku [[1929]] podpořil zavedení královské diktatury a z jeho řad vzešla celá řada horlivých exponentů nového režimu. V této době se spolek přejmenoval na ''Srbsko-muslimský kulturně-osvětový spolek'' ''Gajret (Srpsko-muslimansko kulturno-prosvjetno društvo Gajret)'', čímž stvrdil svou ideologickou orientaci. Koncem 30. let ale někteří jeho prominentní členové podpořili autonomii Bosny a Hercegoviny, která měla být dle [[Dohoda Cvetković-Maček|Dohody Cvetković-Maček]] rozdělena mezi srbské a chorvatské země. Po německé [[Dubnová válka (Jugoslávie)|invazi do Jugoslávie]] v dubnu [[1941]] byl spolek úředně rozpuštěn fašistickým [[Nezávislý stát Chorvatsko|Nezávislým státem Chorvatsko]]. Po rozpadu [[Království Jugoslávie]] se někteří členové organizace přidali ke komunistickým [[Jugoslávští partyzáni|partyzánům]] (např. [[Muhamed Sudžuka]], [[Zaim Šarac]], [[Hasan Brkić]], [[Hamdija Ćemerlić]] a Murat-beg Zaimović), a jiní zase k srbským nacionalistům, [[Jugoslávské vojsko ve vlasti|četnikům]] ([[Mustafa Pašić]], [[Ismet Popovac]] aj.).<ref>{{Citace monografie|příjmení=Hoare|jméno=Marko Attila|příjmení2=|jméno2=|titul=The Bosnian Muslims in the Second World War|vydání=|vydavatel=Oxford University Press|místo=Oxford|rok=2013|počet stran=|strany=41|isbn=ISBN 978-0-19-936531-9}}</ref>

Po skončení konfliktu organizace již nebyla obnovena a společně se sdružením ''[[Narodna uzdanica]]'' vytvořila nový spolek ''[[Preporod (Bosna a Hercegovina)|Preporod]]'' (Obrození). Ten fungoval krátce mezi lety [[1945]] a [[1949]], načež byl úřady zrušen. ''Preporod'' obnovil svou činnost až roku [[1990]].

Spolek v bosenskohercegovské metropoli vydával periodikum ''Gajret'' (1907–1914 a 1921–1922 a 1924–1941), které bylo na začátku první i druhé světové války úředně zakázáno. V obou případech na to mělo vliv prosrbské smýšlení členů jeho redakce i samotného vedení sdružení. Články byly tištěny v [[Cyrilice|cyrilici]] i [[Latinka|latince]]. Vedle toho vycházel i ''Kalendar „Gajret“'' (Kalendář Gajret, 1906, 1907, 1915, 1937, 1938, 1939, 1940, 1941).<ref>{{Citace monografie|příjmení=Pejanović|jméno=Đorđe|příjmení2=|jméno2=|titul=BIBLIOGRAFIJA ŠTAMPE BOSNE I HERCEGOVINE 1850–1941.|vydání=|vydavatel=Veselin Masleša|místo=Sarajevo|rok=1961|počet stran=|strany=54–55|isbn=}}</ref><ref>{{Citace monografie|příjmení=Kemura|jméno=Ibrahim|příjmení2=|jméno2=|titul=Uloga "Gajreta" u društvenom životu Muslimana Bosne i Hercegovine (1903–1941)|vydání=|vydavatel=Veselin Masleša|místo=Sarajevo|rok=1986|počet stran=|strany=122–130 a 334–345|isbn=}}</ref>

* 5. 7. 1907–16. 7. 1909 [[Mahmut Fadilpašić|Mahmut-beg Fadilpašić]] (1853–1912)

* 16. 7. 1909–6. 8. 1909 [[Hasan Hodžić|Hasan-ef. Hodžić]] (1873–1936), rezignoval pro nesouhlas se zvolením Osmana Đikiće za tajemníka

* 6. 8. 1909–1910 [[Mustaj Halilbašić|Mustaj-beg Halilbašić]] (?–1930)

* 1910–1911 [[Hilmi Hatibović|Hilmi-ef. Hatibović]] (1870–1944)

* 1911–1914 [[Ibrahim Sarić|Ibrahim-ef. Sarić]] (1882–1939)

* 1919–1920 [[Hasan Hodžić|Hasan-ef. Hodžić]] (1873–1936)

* 1920–1923 [[Alija Kurtović]] (1880–1956)

* 1923–1927 dr. [[Avdo Hasanbegović]] (1888–1943)

* 1927–1928 [[Hajdar Čekro]] (1885–1940)

* 1945–1946 dr. [[Zaim Šarac]] (1892–1965)

* 1946–1949 [[Derviš Tafro]] (1899–1981)