Rozhlas: Porovnání verzí

Přidáno 1 689 bajtů ,  před 2 lety
Podstatná revize části "Princip"
(pealedial)
Značky: editace z Vizuálního editoru možný spam
(Podstatná revize části "Princip")
'''Rozhlas''' je [[Telekomunikace|telekomunikační]] zařízení pro jednosměrný přenos [[zvuk]]u na dálku. Cizím slovem, které už ale v češtině značně zdomácnělo,Hovorově se také rozhlas označuje výrazemslovem '''rádio''' (z [[latina|lat.]] ''radius'', paprsek a ''radiatio'', záření). Obvykle jako přenosové médium slouží nejrůznější [[Rádiové vlny|radiové vlny]] ([[elektromagnetické záření]]), jak z pozemních, tak satelitních vysílačů, ale používajípoužívalo se i metalickékovové linkyvedení ([[rozhlas po drátě]], [[místní rozhlas]]) a v poslední době se rozhlas šíří i pomocí [[internet]]u.
 
Spojením rádiový či [[rozhlasový přijímač]] se obvykle označuje technické zařízení pro přijímání informací, kdežto vysílání samo se označuje slovem rozhlas. Název je pravděpodobně odvozen od slova radiace (záření).
 
[[Soubor:Radioskala.jpg |thumb|upright=2.0|Stupnice rozhlasového přijímače (60. léta), shora dolů dlouhé, střední a krátké vlny]]
== Princip ==
[[Soubor:Port ackerman 036 v172.jpg|thumb|[[George W. Ackerman]]: Farmářská rodina poslouchá rádio, Ingham County, Michigan, [[1930]]]]
Přenášený akustický (zvukový) signál je tvořen z poměrně nízkých kmitočtů (zhruba 30 Hz - 15 kHz), které by se jako elektromagnetické vlny nedaly vysílat a šířit. Proto se zvukový signál [[modulace|moduluje]] na podstatně vyšší kmitočty tzv. nosné vlny. Pro rozhlasové vysílání se nejčastěji užívaly kmitočty v pásmu dlouhých vln (30 - 300 kHz, vlnová délka ), středních vln (300 kHz - 3 MHz) a krátkých vln (3 MHz - 30 MHz), které se z vysílací antény šíří prostorem. Na těchto pásmech se užívá amplitudová modulace, při níž se podle zvukového signálu mění amplituda (rozkmit) nosné vlny. [[Dlouhé vlny]] se šíří na velké vzdálenosti, vyžadují však velmi rozměrné a vysoké vysílací antény a velké vysílací výkony. Do pásma dlouhých vln se také vejde malý počet vysílačů, které se i na velkou vzdálenost mohou rušit. [[Střední vlny]] se šíří do vzdálenosti tisíců kilometrů a do pásma se vejde mnohem větší počet vysílačů, vysílací anténa i výkon však musí být poměrně vysoké. Střední vlny byly nejběžnějším pásmem pro příjem rozhlasu až do 60. let 20. století. Šíření [[Krátké vlny|krátkých vln]] je složitější, protože se šíří jak tzv. přímou, tak také odraženou vlnou od vrstev stratosféry. Antény i výkony mohou být poměrně malé, šíření však více závisí také na počasí. Pro rozhlasové vysílání jsou na krátkých vlnách vyhrazena oddělená pásma, která se zpravidla označují délkou vlny: 10 m (30 MHz), 15 m (20 MHz), 20 m (15 MHz), 30 m (10 MHz) nebo 40 m (7 MHz), případně i 80 a 160 m.
 
PřenášenýOd zvukpoloviny je20. tvořenstoletí signályse různýchtěžiště (akustických)rozhlasového frekvencí,vysílání které jsou nejprve převáděnypřesunulo na elektrické[[velmi signály.krátké Tentovlny]] signál(VKV, pro30 své- nízké300 frekvenceMHz), je jen obtížně schopen šíření na dálku elektromagnetickými vlnami,případně [[modulace|modulujeultrakrátké vlny]] se(UKV, tedy300 naMHz kmitočty- vyšších3 frekvencíGHz), které sevystačí potoms převádějímalými naanténami elektromagnetickéa vlnyvysílacími pomocívýkony, vysílačů. Používajíšíří se dvavšak základnítaké druhyjen modulace:do '''frekvenční'''malých vzdáleností (FMaž stovky km),. kdyDo pásma se vvšak určitémvejde rozsahudaleko měnívíce kmitočetstanic, nosnékteré vlnymohou podlepoužívat nízkofrekvenčníhoširší (NF)vysílací signálupásmo a '''amplitudová'''tzv. (AM)frekvenční modulaci, kdypři níž se podle přenášeného NFzvukového signálu mění ''amplituda''frekvence (velikostvysílače. Další výhodou frekvenční modulace je možnost účinného potlačení poruch a tímpodstatně intenzita)lepší nosnékvalita vlnypřijímaného signálu. V dnešní21. doběstoletí jsouse také pomocírozšířilo družicovéhodružicové vysílání dostupnána rádiavelmi kterévysokých jsoufrekvencích, přenášenas přesvysílací anténou na umělé družici aZemě. toVysílání může klasickýmpoužívat analogovýmklasickou způsobemfrekvenční pomocímodulaci, FMale modulacetaké takmodulaci digitální rádia (ADR, [[DVB-S]]). DáleDigitální semodulaci mohou používat rozvíjejíi pozemní digitální rádiavysílače, ať už podle standardu [[DAB]] nebo [[DVB-T]].
 
Území, na kterém má být možnost vysílání přijímat, je pokryto signálem, vysílaným rozhlasovými vysílači. Na shodném území obvykle současně vysílá více rozhlasových stanic, je tedy nutné jednotlivým vysíláním přidělit různé kmitočty (frekvence) nosných vln. Přidělená frekvence se nazývá ''kmitočet'', nebo také '''kanál''' a vzhledem k nutnosti koordinace a zamezení vzájemného rušení jsou kanály přidělovány centrální autoritou. Tou je v České republice [http://www.ctu.cz Český telekomunikační úřad]. Ten také stanovuje výkon, anténní systém a další parametry vysílače.
 
== Rozhlasové stanice ==
V České republice je ze zákona šířeno rozhlasové vysílání především formou [[Veřejnoprávní médium|veřejnoprávní služby]]. Tuto veřejnou funkci zajišťuje [[Český rozhlas]], Vinohradská 12, [[Praha 2]] (tradiční a legendární sídlo Českého rozhlasu se nachází jen malý kousek nad budovou Národního muzea;. obdobně je tomuPodobně i u televizníhotelevizní vysílání, které zajišťuje ze zákona [[Česká televize]], to je také šířeno cobyjako veřejnoprávní služba pro všechny občany ČR,. taČeská televize sídlí na [[Kavčí hory|Kavčích horách]] v [[Praha 4|Praze 4]] vna [[Podolí (Praha)|Podolí]])Pankráci.
{{Vyjmout|Rozhlasová stanice|komentář = oddělit informace o médiu jako takovém a stanicích, jejich seznam, zaměření, ve světě...}}
V České republice je ze zákona šířeno rozhlasové vysílání především formou [[Veřejnoprávní médium|veřejnoprávní služby]]. Tuto veřejnou funkci zajišťuje [[Český rozhlas]], Vinohradská 12, [[Praha 2]] (tradiční a legendární sídlo Českého rozhlasu se nachází jen malý kousek nad budovou Národního muzea; obdobně je tomu i u televizního vysílání, které zajišťuje ze zákona [[Česká televize]], to je také šířeno coby veřejnoprávní služba pro všechny občany ČR, ta sídlí na [[Kavčí hory|Kavčích horách]] v [[Praha 4|Praze 4]] v [[Podolí (Praha)|Podolí]]).
 
V počátcích rozhlasového vysílání a v [[doba totality|dobách totality]] měl stát [[monopol]] na rozhlasové vysílání. Později byl tento monopol uvolněn a při splnění stanovených podmínek může kdokoli dostat [[licence|licenci]] na rozhlasové vysílání. Současně s licencí je nově vzniklé stanici přidělen [[vysílací kmitočet]] a povolený výkon pro šíření vysílání.
 
V [[Česko|Česku]] vysílá velká řada (v převážné mířevětšinou soukromých) rozhlasových stanic resp. malých rádií. Naprostá většina z nich však působí pouze regionálně (např. [[Hitrádio Vysočina]], [[Radio Blaník]], [[Rádio Orlicko]] nebo [[Radio Relax]]). Několik soukromých stanic má přidělenu licenci na celoplošné vysílání. Kromě řady soukromých stanic (např. [[Rádio Impuls]], [[Frekvence 1]] či [[Evropa 2]]) vysílají na území ČR i veřejnoprávní subjekty - domácí [[Český rozhlas]] a francouzské [[RFI]] (Radio France Internationale), kterému Rada pro rozhlasové a televizní vysílání udělila licenci do roku 2025.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Kalistová
| jméno = Kateřina
 
== Historie ==
 
=== Historie rozhlasové technologie ===
* [[1873]] - [[James Clerk Maxwell]] [[matematika|matematicky]] popsal princip šíření elektromagnetických vln
* [[1876]] - [[Heinrich Rudolf Hertz]] poprvé dokázal existenci těchto vln a zkonstruoval předchůdce dnešní [[dipól]]ové antény
* [[1893]] - [[Nikola Tesla]] předvádí první veřejnou demonstraci rádia a radiového spojení
* [[1895]] - [[Alexandr Stěpanovič Popov]] zkonstruoval první bezdrátovou [[telegraf]]ickou stanici za využití hromosvodu cobyjako antény
* [[1896]] - [[Guglielmo Marchese Marconi]] telegrafuje na vzdálenost přes tři kilometry za použití dodnes používaného čtvrtvlnného unipólu (využil [[uzemnění]])
* [[1906]] - [[Valdemar Poulsen]] vyvinul [[telegraf]] pomocí netlumených kmitů, který vysílal [[Morseova abeceda|morseovku]] na určité frekvenci a byl již teoreticky schopen přenášet řeč
* [[1907]] - [[Quirino Majorana]] uskutečnil první „hovor“ (na vzdálenost 75km)
* [[1910]] - [[Lee de Forest]] snímá zvuk opery [[Carmen]] a přenáší jej rozhlasově
* 20. a 30. léta - příchod [[elektronka|elektronek]], snadné zhotovení rozhlasového přijímače, tzv. [[krystalka|krystalky]], učinilo tuto technologii široce dostupnou a [[elektronka|elektronky]] umožnily prakticky libovolné zesílení přijímaného signálu.
 
=== Historie rozhlasového vysílání ve světě ===
V roce [[1939]], po obsazení [[nacismus|nacisty]], přišla tvrdá [[cenzura]], která skončila až roku [[1945]]. Po válce rozhlas nějaký čas sloužil místo pošty a pomáhal při komunikaci, zavedena zpravodajská redakce.
 
Před rokem 1989 vysílalo do komunistického Československa několik západních rozhlasových stanic, z nichž nejvýznamnější byly [[Svobodná Evropa|Rádio Svobodná Evropa]], [[Hlas Ameriky]] nebo [[BBC]], které byly pro řadu občanů zdrojem necenzurovaných informací. Z tohoto důvodu byl také signál Rádia Svobodná Evropa rušen rušičkami, vysílání BBC nebylo (až na malé výjimky) rušeno. Roku [[1959]] bylo spuštěno FM vysílání, v 60. letech nastalo jisté uvolnění cenzury a začalo stereofonní vysílání.
 
V [[Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa|Srpensrpnu 1968]], během invaze vojsk [[Varšavská smlouva|Varšavské smlouvy]], bylo před rozhlasem zabito 15 lidí. Rozhlas se aktivně snažil informovat a vyzýval národ k nenásilnému odporu. Sovětským okupantům se nepodařilo zamezit svobodnému vysílání Československého rozhlasu. Čs.rozhlas sehrál v prvních týdnech okupace významnou roli v odporu k okupaci. Následné tvrdé roky normalizace znamenaly odchod několika stovek zaměstnanců ČsRo.
Roku [[1959]] spuštěno FM vysílání. V 60. letech uvolnění a počátky stereofonního vysílání.
 
Rozhlas sehrál svou roli i při sametové revoluci. Od 90. let poměrně uvolňování, v roce [[1992]] vstup soukromých rádií do éteru.
[[Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa|Srpen 1968]], během invaze vojsk [[Varšavská smlouva|Varšavské smlouvy]], bylo před rozhlasem zabito 15 lidí. Rozhlas se aktivně snažil informovat a vyzýval národ k nenásilnému odporu. Sovětským okupantům se nepodařilo zamezit svobodnému vysílání Československého rozhlasu. Čs.rozhlas sehrál v prvních týdnech okupace významnou roli v odporu k okupaci. Následné tvrdé roky normalizace znamenaly odchod několika stovek zaměstnanců ČsRo.
 
Rozhlas sehrál svou roli i při sametové revoluci. Od 90. let poměrně uvolňování, v roce [[1992]] vstup soukromých rádií do éteru.
 
== Původ slova ==
Slovo rozhlas je velmi mladé. Vzniklo až v roce [[1924]], kdy Radiojournal vypsal soutěž na české pojmenování rádia. Slovo rozhlas použil poprvé redaktor [[Národní listy|Národních listů]] ve svém článku.{{zdroj?}} Do té doby se používal termín '''radiožurnál'''.
 
== Související články ==
 
* [[Média]]
* [[Seznam českých rozhlasových stanic]]