Trest smrti v Československu: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
→Externí odkazy: Plus eo značky: možné subjektivní formulace editace z mobilu editace z mobilní aplikace |
v úvodu by mělo být, jaká poprava byla, ne jaká nebyla; jasnější chronologické rozdělení |
||
Řádek 1:
'''[[Trest smrti]]''' byl v [[Československo|Československu]] [[zákon]]ný a užívaný před jeho zrušením v roce [[1990]]. Tohoto zrušení se drží i nástupnické státy Československa, takže v současné době ani v [[Česko|České republice]], ani na [[Slovensko|Slovensku]], není trest smrti legální.
Pokud jde o formu provedení trestu smrti, v období první republiky byl prováděn výlučně [[oběšení]]m, trestní zákon z roku [[1950]] připustil jako další formu provedení trestu smrti [[Poprava zastřelením|zastřelení]], ovšem pouze v období „zvýšeného ohrožení státu“ (v praxi nebyla tato možnost nikdy použita). V období německé okupace ale byly užívány i jiné formy trestu, například [[gilotina]]. Při oběšení šlo vždy o méně humánní postup, při kterém
== Výkon trestu smrti na území Československa ==
Trest smrti byl s výjimkou let [[1787]]–[[1795]], kdy byl nakrátko zrušen [[císař]]em [[Josef II.|Josefem II.]], obvyklým trestem v [[Habsburská monarchie|Habsburské monarchii]] a také v Československu. V letech [[1918]]–[[1989]] bylo popraveno 1207 lidí,<ref>http://web.archive.org/web/20110410190400/http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/policie/udv/sesity/sesit2/sesit2.doc</ref> většina z nich bezprostředně po [[druhá světová válka|druhé světové válce]] (toto číslo se vzhledem k chaosu v historických záznamech může zdroj od zdroje mírně odlišovat). Toto číslo nezahrnuje osoby, popravené v průběhu [[Vojenská okupace|okupace]] českých zemí [[nacismus|nacisty]] v letech [[1939]]–[[1945]] a osoby popravené [[Slovenská republika (1939–1945)|Slovenským státem]]
▲Trest smrti byl s výjimkou let [[1787]]–[[1795]], kdy byl nakrátko zrušen [[císař]]em [[Josef II.|Josefem II.]], obvyklým trestem v [[Habsburská monarchie|Habsburské monarchii]] a také v Československu. V letech [[1918]]–[[1989]] bylo popraveno 1207 lidí,<ref>http://web.archive.org/web/20110410190400/http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/policie/udv/sesity/sesit2/sesit2.doc</ref> většina z nich bezprostředně po [[druhá světová válka|druhé světové válce]] (toto číslo se vzhledem k chaosu v historických záznamech může zdroj od zdroje mírně odlišovat). Toto číslo nezahrnuje osoby, popravené v průběhu [[Vojenská okupace|okupace]] českých zemí [[nacismus|nacisty]] v letech [[1939]]–[[1945]] a osoby popravené [[Slovenská republika (1939–1945)|Slovenským státem]]. V těchto obdobích byly popraveny nebo zabity statisíce lidí (přesné číslo lze stěží určit), jen v [[Pankrácká sekyrárna|Pankrácké sekyrárně]] bylo popraveno 1079 osob.
=== Trest smrti za první republiky ===
Za [[První republika|první republiky]] ([[1918]]–[[1938]]) bylo k trestu smrti odsouzeno 433 lidí, vykonáno bylo ale jen 21 (někdy se uvádí 20) poprav, ostatním byla udělena [[milost (právo)|milost]]. Minimální počet poprav v tomto období byl způsoben především tím, že první prezident Československa, [[Tomáš Garrigue Masaryk]] (ve funkci v letech [[1918]]–[[1935]]) byl odpůrcem trestu smrti,<ref>http://www.pozitivni-noviny.cz/cz/clanek-2008030051</ref> většině odsouzených tedy udělil milost.<ref>http://www.kriminalistika.eu/muzeumzla/wohlschlager/wohlschlager.html</ref> V období první republiky byl prováděn výlučně [[oběšení]]m na tzv. popravčím prkně, na kterém odsouzenec umíral v důsledku udušení.<ref name="moskyt">{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Drahota
| jméno = Leoš
| titul = Naše šibenice 16 - Novodobé věšení
| vydavatel = Moskyt. Geograficko Badatelský Magazín
| datum_vydání = 11.07.2008
| datum_přístupu = 2017-04-11
| url = http://www.moskyt.net/nase-sibenice-16-novodobe-veseni
}}</ref>
===
{{Viz též|
V tomto obdobích byly popraveny na základě rozsudku, nebo nebo bez soudu zabity statisíce lidí (přesné číslo lze stěží určit). V tzv. [[Pankrácká sekyrárna|Pankrácké sekyrárně]] v Praze bylo popraveno 1079 osob, a to buď oběšením, nebo gilotinou. V [[Kounicovy koleje|Kounicových kolejích]] v Brně bylo oběšeno nebo zastřeleno přes 800 lidí. Na střelnici v [[Kobyliská střelnice |pražských Kobylisích]] bylo zastřeleno přes 500 osob. V [[Malá pevnost Terezín|Terezíně]] bylo zastřeleno nebo oběšeno na 300 lidí. V [[Pardubický Zámeček|Pardubicích na Zámečku]] bylo zastřeleno 194 osob. V [[Vyhlazení Lidic|Lidicích]] zastřeleno 173 mužů atd. Další stovky Čechů byly souzeny a popraveny v [[Drážďany|Drážďanech]] (846 osob), [[Plötzensee|Berlíně-Plötzensee]] (677 osob) a tisíce odsouzených byly zastřeleny, oběšeny nebo zplynovány v [[Koncentrační tábor|koncentračních táborech]].<ref name="fronta1">{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Šír
| jméno = Vojtěch
| titul = Popraviště v protektorátu Čechy a Morava
| vydavatel = Fronta.cz
| datum_vydání = 10. 3. 2010
| datum_přístupu = 2017-04-11
| url = http://www.fronta.cz/dotaz/popraviste-v-protektoratu-cechy-a-morava
}}</ref><ref name="fronta2">{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Šír
| jméno = Vojtěch
| titul = Nacistická věznice a popraviště v Drážďanech
| vydavatel = Fronta.cz
| datum_vydání = 28. 9. 2015
| datum_přístupu = 2017-04-11
| url = http://www.fronta.cz/dotaz/nacisticka-veznice-a-popraviste-v-drazdanech
}}</ref><ref name="fronta3">{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Šír
| jméno = Vojtěch
| titul = První stanné právo v protektorátu
| vydavatel = Fronta.cz
| datum_vydání = 3. 4. 2011
| datum_přístupu = 2017-04-11
| url = http://www.fronta.cz/dotaz/prvni-stanne-pravo-v-protektoratu
}}</ref>
=== Období retribuce ===
Po druhé světové válce bylo v období tzv. [[retribuce]] podle [[Benešovy dekrety|Benešových dekretů]] zvláštními [[Mimořádné lidové soudy|lidovými soudy]] na krajské úrovni za válečné zločiny do roku [[1948]] odsouzeno k smrti více než 730 lidí (to je 60% z celkového počtu lidí popravených v letech [[1918]]–[[1989]]). Velmi kruté rozsudky těchto soudních dvorů byly ale často motivovány touhou po [[pomsta|pomstě]]. Procesy mimořádných lidových soudů byly velmi rychlé (řízení nesmělo trvat více než tři dny, rozsudky byly vykonávány okamžitě) a nepříliš odborné (soudní tribunál měl pět osob, jen jedna z nich ale měla být soudce z povolání, ostatní byli soudci z lidu). To vedlo k tomu, že rozsudky byly často nespravedlivé či pochybené a bývaly zneužity k likvidaci nepohodlných osob. K trestu smrti byli odsouzeni tito kolaborantští novináři: [[Rudolf Novák]], [[Antonín Jaromil Kožíšek]], [[Alois Kříž (novinář)|Alois Kříž]], [[Vladimír Krychtálek]] a [[Karel Werner (novinář)|Karel Werner]]; [[Jaroslav Křemen]] a [[Emanuel Vajtauer]]. Kromě Křemene a Vajtauera byli i popraveni.<ref>http://psp.cz/eknih/1946uns/stenprot/055schuz/s055007.htm a http://cs-magazin.com/2008-03/view.php?article=articles/cs080354.htm</ref>
=== Trest smrti v komunistickém Československu ===
{{Viz též|Koncentrační tábory při československých uranových dolech}}
V průběhu vlády [[prezident]]a [[Klement Gottwald|Klementa Gottwalda]] ([[1948]]–[[1953]]) bylo popraveno 237 lidí, z toho 190 pro politické zločiny. Mnohdy šlo o [[justiční vražda|justiční vraždy]], jejichž účelem bylo zbavit se politických odpůrců komunistického režimu. Většina z monstrprocesů byla navržena a zorganizována poradci ze [[Sovětský svaz|Sovětského svazu]], veškeré svědecké výpovědi byly naplánovány a obžalovaní mučeni. Prezident Gottwald v průběhu své funkce udělil milost pouze 17 lidem. Nejznámějším z popravených v politických procesech byla [[Milada Horáková]], [[Česká strana národně sociální|národně socialistická]] politička, oběšená v roce [[1950]]. V [[Proces se Slánským|procesu se Slánským]] a dalšími bývalými stranickými špičkami bylo popraveno 11 osob. V té době také mnoho lidí zemřelo v důsledku krutých podmínek ve [[věznice|věznicích]] a [[koncentrační tábor|koncentračních táborech]], zde ovšem nejde o trest smrti v pravém slova smyslu.
| |||